Čís. 3558.Žaloba na vrácení přeplatku nájemného není věcí nájemní ve smyslu §u 49 čís. 5 j. n. (Rozh. ze dne 4. března 1924, R I 106/24.) Žalobu na vrácení přeplatku nájemného 7718 Kč 75 h zadal žalobce na sborovém soudě prvé stolice, jenž řízení přerušil, aby si vyžádal rozhodnutí příslušného okresního soudu o přiměřenosti zvýšeného nájemného. K rekursu žalovaných zrušil rekursní soud napadené usnesení i s předchozím řízením a odmítl žalobu pro věcnou nepříslušnost soudu maje za to, že tu jde o spor z nájemní smlouvy ve smyslu §u 49 čís. 5 j. n. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc rekursnímu soudu s poukazem, by, nehledě k použitému zrušovacímu důvodu, znovu o rekursu rozhodl. Důvody: Nejvyšší soud nesdílí právního názoru rekursního soudu, že zde jde o spor z nájemní smlouvy ve smyslu čís. 5 §u 49 j. n. Žaloba byla ovšem podána za nájemního poměru, než žalobním důvodem není nájemní smlouva stran, nýbrž skutečnost, tvrzená žalobkyní, že nájemné přeplatila o 7718 Kč 75 h. Se stanoviska žalobkyně tato částka není nájemným a právním důvodem, ze kterého tento nárok uplatňuje vůči žalovaným, není nájemní smlouva, nýbrž okolnost, že žalovaní obdrželi prý od žalobkyně po dobu od 1. dubna 1920 do 30. června 1923 o 7718 Kč 75 h více, než jim jako nájemné příslušelo, a ustanovení §u 1431 obč. zák. Neprávem proto rekursní soud zrušil usnesení prvého soudce a předcházející řízení jako zmatečná s poukazem na domnělou, výlučnou příslušnost okresního soudu. Krajský soud, jehož žalobkyně se dovolává, jest příslušným ve smyslu §u 50 j. n., jelikož hodnota sporného předmětu převyšuje 5000 Kč.