Ku vládní osnově zákona, jímž předpisy o zápisech do rejstříku obchodního a spoleěensteyního se doplňují a změňují.

1
Podává A. Bílý, sekr. obch. s. v Praze.
1. Zápis předmětu podniku, sídla a pojmenování závodu.
Jako jmění nemovitostmi, tak i obchodní, firmou representované, tvoří součást jmění národního a jest proto veřejnost na tom interessována, aby právní poměry jmění toho se týkající způsobem zjevným a každému přístupným byly konstatovány a u veřejnou známost uvedeny. Z tohoto pojímání jmění obého druhu plyne obdoba, docházející výrazu ve volbě prostředku, jímž účelu naznačeného se dosahuje: tam ústav knih pozemkových, zde obchodní rejstřík. Jako vývojem knihovního zákonodárství a vydatným užitím cesty nařizovací dospělo se konečně ku stadiu, jímž relativně aspoň souhlas mezi stavem skutečným a knihovním jest zaručen a kniha pozemková v nynější své úpravě intensivním potřebám novodobým, pokud úplnosti a spolehlivosti vykonaných zápisů se týče, způsobem postačitelným vyhovuje, rovněž tak bujný a mnohostranný rozmach života obchodního, po většině ve velkoměstských středištích umístěného, zejm. ochrana oněch kruhů vnějších, kteréž toliko určitou, konkrétní firmou v obchodní styk vejíti mají, rovněž i ochrana určitých konkrétních firem před nekalou soutěží, momentů podobnostních ve znění firmy jiné obsažených na úkor firmy druhé vykořisťující, nutně vyžaduje toho, aby údaje k soudu rejstříkovému učiněné v příčině dotyčných firmou representovaných obchodních podniků tak určitý, spolehlivý a se stavem skutečným vždy se srovnávající obraz podávaly, aby každá pochybnost ve směru tomto byla vyloučena a každému účastníku obchodní bezpečnost plně byla zaručena.
Pokud samého znění firmy se týče, nalezla všeobecná úvaha tato specielního výrazu již v ustanovení čl. 20., 21. obch. z., dle nichž každá firma nová od firmy již existentní a v rejstřík zapsané zřetelně lišiti se musí a jestli zákonodárce na tomto poli další krok ku předu učiniti zamýšlí rozšířením řady oněch skutečností, jež, ač ku znění firmy nenáleží, v zájmu obchodní bezpečnosti v příčině té které firmy soudu rejstříkovému jest učiniti, pak jen vítati jest snahu tu, ztělesněnou ve vládní osnově zákona, jímž předpisy o zápisech do rejstříku obchodního a společenstevního se doplňují a pozměňují, jako potřebami vyvinutého obchodního života plně odůvodněnou, poněvadž, opírajíc se o půdu právní, stav v rejstříku zapsaný se stavem skutečným v souhlas uvésti usiluje a o ochranu obchodních firem i zákonně regulovaným přihlédáním ku zkušenostem mimo znění firmy ležícím pečuje.
Účel zákonodárcův, nedotknouti se právních základů, jež v příčině té které firmy k soudu obchodnímu za účelem zápisu do rejstříku s příslušnými právními účinky (čl. 25. obch. z.) ohlásiti dlužno, však přec stanoviti předpisy síly tak intensivní, aby při stycích obchodních možnost zaměnění firmy jedné za druhou úplně byla vyloučena, přináší s sebou, že údaje řečené rozšířiti dlužno pojetím skutečností rázu sice podružného, však tak význačného, aby identita té které firmy a odlišnost její od firmy jiné spolehlivě byla zaručena. Tu tedy v prvé řadě jednati se musí o materielní výběr skutečností účinku tak působivého, v druhé řadě o volbu formy, v jaké soud rejstříkový skutečnosti ohlášené úřednímu jednání podrobuje a s veřejností sděluje. Pokládaje za skutečnosti takové předem podrobné označení předmětu podniku a sídla závodu hlavního a odštěpného, mimo to i určité, zvláštní pojmenování, pod nímž závod ve světě obchodním je znám, a v určitých místech (velkoměstských středištích) i udání čtvrti, ulice a čísla domu, a zvoliv se zřetelem k tomu, že údaje skutečností těchto se týkající těsně přiléhají ku samému znění firmy k rejstříku ohlašované, stanoví předloha, nalézajíc také v tomto směru opory v existujícím již stavu právním, dle něhož při akc. kommanditě, společnosti akc. a společenstvu smlouva společenská a pozdější smlouvy neb usnesení, změnu její obsahující, toliko ve výpisu v rejstřík jest pojati, kterýž i označení předmětu podniku obsahovati musí (§ 7. a 9. min. nař. z 9. března 1863, č. 27 ř. z. a § 8. a 9. min. nař. ze 14. května 1873, č. 71 ř. z.), že v ohlášce firmy kupce jednotlivce, společnosti veřejné neb kommanditní za účelem zápisu v rejstřík obchcdní (čl. 19., 86., 151. obch. z.) předmět podniku jest udali a sídlo závodu hlavního, rovněž i případného závcdu odštěpného zevrubně jest označiti (obligatorní), že údaje tyto a na požádaní strany i určité pojmenování závodu v rejstřík jest zapsati (fakultativní) a že pořadu nařizovacímu jest vyhrazeno stanovití, že za účelem označení sídla závodu v určitých místech i ulici a číslo domu, v případě potřeby i čtvrť, jest udati (§. 1., odst. 1., 2., 4. předl.).
Se zřetelem k tomu, že udržování souhlasu mezi stavem skutečnýma rejstříkovým, odůvodněné zájmem veřejným i soukromým, přirozeně k úředním povinnostem soudu rejstříkového náležeti musí, jeví se toliko jako prostý důsledek původní povinnosti přihlašovací ustanovení, že i každá pozdější změna předmětu podniku neb sídla závodu hlavního neb odštěpného neb zapsaného pojmenování závodního za účelem zápisu v rejstřík soudu obchodnímu ohlášena býti musí (§. 2. 1. odst. předl.)
Soud obchodní tudíž za účelem provedení zápisu zákonu odpovídajícího a udržení řádné evidence o dočasném stavu té které firmy materielní obsah každého ohlášení i ohledně momentů v §. 1. předl. uvedených zkoušeti a i ta dále toho dbáti musí, aby i změny v §. 2. předl. uvedené správně a v čas v rejstřík zapsány byly. Tak aspoň relativně souhlas mezi stavem skutečným a rejstříkovým zaručen bude, tím více, ježto důležitou, k dosažení účele toho vedoucí pomůcku skýtati bude ustanovení §. 13. úvoz. zák. k zák. obch., jímž úřadům a veřejným funkcionářům povinnost jest uložena, každé, v úřadě konstatované porušení předpisů, opovědi té které firmy se týkajících, bez průtahu soudu obchodnímu oznámiti a jež právem výkladu dojista i o porušení ohlašovacích předpisů v příčině evidenčních údajů k té které firmě se vztahujících platiti bude. Předloha sama však stanoví vlastní pomůcky, účelům zamýšleným odpovídající, jednak ustanovením, že podání, jež obsahují toliko opověď změny předmětu podniku, sídla závodu hlavního neb odštěpného neb zapsaného pojmenování (nikoli tedy podání a zápis změny znění firmy) jsou kolku a poplatku prosty (§. 2. 2. odst.), takže každý majitel firmy, soukromě interessovaný na řádném upravení stavu rejstříkového, bez všelikých nákladů jeho dosíci může, jednak ustanovením samozřejmým, jež z předpisů zák. obch. o šetření norem v příčině ohlášení firem a jejich změn platných převzato bylo, že soud obchodní účastníky ku zachovávání předpisů §. 1. a 2. předl. z úřadu uložením trestů pořádkových přidržovati jest povinen (§ 3. předl.).
Žádoucí uniformitou zápisů rejstříkových (§ 14. cit. min. nař. z r. 1863) kázána jest potřeba, aby určité základy, principy o tom byly vydány, jak soudové při provádění nových těchto zápisů sobě počínati mají, pročež způsobem zcela důvodným předloha stanovení základů těchto, pro všecky soudy rejstříkové směrodatných, vyhražuje pořadu nařizovacímu, pokud zápisu předmětu podniku a zvláštního pojmenování se týče (§. 1. 3. odst.). Že rozhodný tu zajisté budou list živnostní a koncesse, plyne z právního významu těchto listin.
Skutečnosti shora uvedené jsou rázu podružného, netvoříce součást znění firmy a sloužíce toliko účelům evidenčním; nemajíce svou vnitřní povahou samostatné právní existence, nemohou míti i samostatných právních účinků a jest tudíž ustanovením samozřejmým, z ohledů nejvyšší opatrnosti v předlohu pojatým, že zápisy dle §. 1. a 2. vykonané právních účinků vůbec nemají (§ 4. předl.).
2. Zápis uhasnutí (pominutí) firmy.
Jest-li předpisy předlohy o zápisu předmětu podniku, sídla a pojmenování závodu odštěpného doplnění dotyčných ustanovení obchodního zák. o ochraně obch. firem platných obsahují, obsahují předpisy následující o výmazu (uhasnutí) firmy jednající (§ 5. — 9.) průlom principu v obch. zákoně posud platného, že i výmaz firmy de facto uhaslé toliko k návrhu účastníků provésti možno (čl. 19., 25., 26. obch. z.), tudíž částečnou změnu zákona tohoto.
Předloha stojí tu na stanovisku plně odůvodněném, že formální toliko existence firmy některá, v rejstříku zapsané, obch. zákonu naprosto jest neznáma, poněvadž tento skutečné provozování obchodu předpokládá a je za materielní podmínku formálního zápisu rejstříkového prohlašuje; toliko podnik proudící, v činnosti se nalézající majiteli poskytuje právo na rejstřík, jehož zápisy jsou toliko viditelným, vnějším označením skutečného jeho chodu; jakmile předmětem a účelem podniku určená činnost jeho trvale uhasla, podťat jest materielní kořen formálního zápisu a výmaz firmy jest pak přirozenou toliko konsekvencí úplného, trvalého zastavení veškeré obchodní činnosti.
Jest samozřejmo, že toliko takovéto zastavení obchodní činnosti odůvodňuje právo na výmaz firmy v rejstříku, nikoli dočasné, přechodné přerušení činnosti závodní, jež dle úmyslu podnikatelova po uplynutí určité, kratší neb delší doby jislě opět plně se rozvine; přechodný, pomíjející, časovými a nahodilými okolnostmi způsobený stav tento nemůže na stav rejstříkový míti účinku, poněvadž jedná se tu toliko o obyčejnou, v povaze závodu ležící událost, s níž každý majitel podniku více méně předem počítati musí a jež kontinuitu firmy ni v nejmenším neporušuje.
Mimo tyto případy sluší ve smyslu předlohy rozeznávati ještě případ třetí, ve středu ležící, když obchodní podnik v celém rozsahu skutečně v klidu odpočívá (§ 9. »Ruhen des Betriebes«), však majitel jeho, nevzdávaje se nikterak naděje na opětné zahájení obchodní činnosti, opravdový, však přec jen nejistý úmysl tento tím na jevo dává, že odvádí předepsané mu nejmenší minimum daně živnostní ze svého podniku (»Nichtbetriebsquote« § 9.).
Z úvahy shora předeslané plyne, že, vyslovuje-li předloha zásadu, že faktickým uhasnutím podniku pomíjí právo na vedení firmy a že v případě bezpodmínečně trvalého zastavení obchodní činnosti uhasnutí firmy bez jakéhokoli časového omezení a v případě nejistě trvalého zastavení činnosti této uhasnutí firmy teprve po uplynutí určité doby i z úřadu v rejstřík jest zapsati, vyjadřuje toliko logickou konsekvenci ze všeobecných principů obchod, zákona, jenž skutečné provozování obchodních podniků toliko na mysli má, plynoucí a pozměňuje nekonsekventní a s principy oněmi se nesrovnávající posavadní stav zákonný, dle něhož soud rejstříkový i v příčině výmazu firmy uhaslé na návrh strany vázán jest a dle přesného znění zákona k výmazu z moci úřední oprávněn není.2 —
Stanovisko předlohou zaujaté tím jest odůvodněnější, čím více jest uvážiti, že podání příslušného návrhu strany na výmaz firmy mnohdy ani pokutami pořádkovými vymoci nelze (nezvěstnost majitele firmy, nedobytnost a pod.) a že co možno neprodlené odstranění nesouhlasu mezi stavem skutečným a rejstříkovým, o jakéž jedině tu jde, náležeti musí ku nejpřednějším povinnostem úřadu, jenž veřejné seznamy o určitých právních zkušenostech obchodních živností se týkajících vede.
Zachovávajíc jinak v plné platnosti předpisy čl. 19., 25. a 26. obchod. z., stanoví předloha, patrně na zřeteli majíc obdobné stanovisko zák. ze 23. května 1883. č. 82 ř. z., jímž částečně změněny byly předpisy §§. 74. a 76. zák. knih., o úřadním provedení knihovních zápisů z odevzdacích listin plynoucích (§2.) subsidierní úřední povinnost soudu obchodního, uhasnutí firmy v rejstřík zapsati, 1. když firma v rejstřík zapsaná skutečně u hasla (materielni předpoklad) a 2. ohlášky k výmazu firmy uhaslé směřující ani úředním uložením trestů pořádkových (čl. 26. obch. z.) docíleno býti nemůže (§ 5.). Řízení ve věci té obligatorně nařízené jest následující: Za účelem zjištění materielního předpokladu skutečného pominutí firmy, soud obchodní před zápisem výmazu zapsaného majitele firmy neb jeho právní nástupce o zamýšleném výmazu firmy uvědomí a možnost, vyjádření své ve směru tom podati, jim tím způsobem poskytne, že ustanoví přiměřenou, ne kratší než tříměsíční lhůtu, v níž písemný neb protokolární odpor proti zamýšlenému výmazu podati mohou (§ 6.). Odpor obsahovati bude uvedení skutečností, z nichž na zánik firmy souditi nelze. V případě, že místo pobytu majitele firmy neb jeho nástupců znám by nebyl, platné doručení řečeného uvědomění provede se jediným uveřejněním v novinách k rejstříkovým publikacím určených, v němž konec lhůty k podání odporu ustanovené dle kalendáře se označí (§ 7.).
Podá-li se odpor, budiž o něm jednáno a rozhodnuto dle předpisů řízení nesporného, zajisté na základě ústnosti a bezprostřednosti, nepodán-li odpor neb když usnesení odpor zamítající právní moci nabylo, soud obchodní z úřadu výmaz nařídí a o výkonu z úřadu soud obchodní závodu odštěpného za účelem zahájení vlastního úředního řízení jakož i úřad živnostenský vyrozumí (§ 8.).
V případě poklesnutí závodu v klid a odvádění předepsaného daňového minima pokládá předloha za trvalé zastavení obchodní činnosti stav, kdy táž po uplynutí 5 let od předpisu daňového minima stále ještě odpočívá, a toliko v tomto případě připouští zahájení řízení za účelem výmazu firmy za uhaslou pokládané (čl. 26. obch. z. a § 5. předl., návrh, event. výmaz z úřadu). Předpis dotyčný buď za tím účelem ihned, jakmile úřad daň vyměřující s obchodním soudem dle úřední povinnosti své jej sdělil, v obchodním rejstříku zaznamenán.
Se zřetelem k tomu, že mnohdy i doba kratší ku spolehlivému zjištění okolnosti, že jedná se o trvalé zastavení obchodní činnosti, stačí a že v jiných případech ani doba 5 let ku zjištění takovému nestačí, odporučovalo by se, stanovení jakékoli doby ve směru tomto pominouti a volnému, na základě event. předchozího šetření zákonnému přesvědčení soudu rejstříkového určení onoho okamžiku vyhraditi, kdy následkem důvodného předpokladu, že činnost podniková trvale uhasla, řízení za účelem výmazu firmy pominuvší vedle předpisu čl. 26., event. § 5. předl. zahájiti by bylo.
(Dokončení.)

Ku vládní osnově zákona, jímž předpisy o zápisech do rejstříku obchodního a společenstevního se doplňují a změňují.

Podává A. Bílý, sekr. obchod, s. v Praze.
(Dokončení.)
3. Zápis závodů odštěpných.3
Přirozená obdoba knih pozemkových a rejstříku obchodního spočívá v tom, že jako nemovitosti, tak i obchodní podniky, témuž majiteli firmy patřící, tyto jako závody odštěpné v různých místech neb obcích, jež v obvodu různých obchodní pravomocí pověřených soudů jsou založeny, se nalézati mohou. Samostatnosti závodu odštěpného, jevící se v oprávnění ku samostatnému provozování obchodů jménem majitele firmy, odpovídá posavadní zákonný stav potud, pokud dle něho při zřízení závodu odštěpného firmu k zápisu v rejstřík ohlásiti bylo přímo u soudu závodu odštěpného, při čemž ovšem primernímu postavení závodu hlavního výraz dán ustanovením, že před zápisem závodu odštěpného jest prokázati, že firma u soudu závodu hlavního v rejstřík zapsána byla (čl. 21. obch. z). Právní samostatnost závodu odštěpného není dle posud platného stavu zákonného respektována, pokud týče se povinnosti k ohlášení skutečností po původním zápisu závodu odštěpného nastalých, třeba by jeho se týkaly, rejstřík o závodu odštěpném vedený nemá mimo původní zápis žádných zápisů obsahovati, takže tyto v rejstříku závodu hlavního jest koncentrovati. Ač nutnost právní souvislosti udržení právních vztahů mezi rejstříkem závodu hlavního a odštěpného při jinak zásadně uznané jich samostatnosti již z té okolnosti plyne, že oba závody k téže firmě přísluší a rejstříky obchodní jako seznamy pro veřejnost určené celkový obraz právních poměrů té které firmy podá váti mají, přec posavadní stav zákonný tomu neodpovídá a odstranění neudržitelného tohoto stavu, zřízení souhlasu mezi rejstříkem závodu hlavního a odštěpného, upravení obsahu obou rejstříků dle skutečností závodu hlavního neb odštěpného se týkajících a dle toho k zápisu povinných, tudíž zřízení rejstříků úplných, spolehlivých a navzájem se doplňujících jest účelem předpisů předlohy o zápise závodů odštěpných (§§ 10., 11., 12.), z nichž nepokrytě na jevo vychází, že předloha postupuje tu dle přirozeného vzoru v zákonodárství knihovním uloženého, zákona ze dne 6. února 1869, č. 18 ř. z., upravujícího právo a řízení při knihovním dělení nemovitostí; vždyť odpis určité části pozemku z knihovní vložky a otevření vložky nové pro část odepsanou dobře dá se srovnati s dělením původního závodu v závod hlavní a odštěpný! Poněvadž tedy při zakládání závodu tohoto přirozeně v prvé řadě o rozdělení obchodu přenesením jisté části jeho na závod odštěpný za celistvosti firmy jde, nutno zřízení závodu odštěpného nikoli u soudu tohoto (jak posud bylo), nýbrž vždy u soudu závodu hlavního ohlásiti, kterýž je v rejstříku poznamenán, právě tak, jako i žádost za knihovní provedení pozemkového dělení u soudu, z jehož vložky odepsáno býti má, podána a tam v případě, že proti povolení není závady, poznamenána býti musí.
Tím způsobem zcela důvodným důraz dán na rejstřík posavadní, v němž právní poměry celého závodu posud byly zapsány, což má v zápětí, že obchodní soud závodu odštěpného ohlášení tohoto závodu, jež bezprostředně u něho bylo podáno, soudu závodu hlavního odstoupí. Za účelem docílení souhlasu zápisů v obou rejstřících soud závodu hlavního po vykonané poznámce ohlášku soudu závodu odštěpného odešle, připojiv znamenání firmy a jedná-li se o společnost akciovou neb akc. kommanditu, i vyhotovení smlouvy společenské za současného potvrzení souhlasu se zápisy ve vlastním rejstříku vykonanými. Soud posléze jmenovaný, není-li dle stavu jeho rejstříku nijaké závady, zápis vykoná, své usnesení se soudem závodu hlavního sdělí a vykonaný zápis uveřejní (§ 10.).
V příčině zápisů dalších, pozdějších, jest rovněž rozeznávati, týkají-li se výhradně závodu odštěpného či spolu i závodu hlavního; samostatnost závodu odštěpného v případě onom a souvislost rejstříků v případě tomto odůvodňuje ustanovení, že všecky ohlášky prvého druhu u soudu závodu odštěpného a ohlášky ostatní u soudu závodu hlavního podati dlužno. Jest-li obchodní soud v případě tomto zápis ve svém rejstříku nařídí, odešle po výkonu ohlášku soudu závodu odštěpného, sděliv sním doslovné znění vykonaného zápisu znamenání firmy jakož i ostatní přílohy pro jeho rejstřík potřebné; soud tento na základě sdělení právě uvedeného zápisy dotyčné ve svém rejstříku provede (viz §. 10.); o výkonu majitele firmy vyrozumí a jest-li zápisem ustanovení dříve vyhlášená byla změněna, změny stejným způsobem vyhlásí. Aby jedna a táž skutečnost zbytečně dvakráte a dvojím nákladem vyhlašována nebyla, předloha ustanovuje, že vyhlášení nesluší učiniti v oněch listech, v nichž učinil to již soud závodu hlavního.
Jednotnost, celistvost a nedělitelnost firmy a přirozená prvořadost rejstříku závodu hlavního, u něhož ohlášení zápisů obou rejstříků se týkajících obligatorně napřed podati dlužno, odůvodňuje úplně ustanovení, že právní účinky zápisů takových již výkonem jich v rejstříku závodu hlavního nastávají (§ 11.). Konečně osnova, majíc na zřeteli posavadní právní stav v příčině tuzemských odštěpných závodů podniků cizozemských (zejm. cís. nař. z 29./11. 1865, č. 127. ř. z. o připuštění cizozemských společností akc. a akc. komandit ku provozování obchodu v Rakousku), stanoví, že v příčině v tuzemsku se nalézajících odštěpných závodů podniků cizozemských posavadní předpisy zůstávají v platnosti; poněvadž tedy vedle čl. 4. cit. cis. nař. onen v tuzemsku položený odštěpný závod jest závodem hlavním, v jehož sídle členové její obligatorně zřízení a pro všechno obchodování v Rakousku určené representace své stálé bydliště mají, platí předpisy předlohy pro tuzemské závody odštěpné společností řečených, jinak však, ježto závod hlavní pro nedostatek obligatorně zříditelné representace pro všechno obchodování v Rakousku v cizozemsku zůstává, předpisy předlohy na tyto odštěpné závody vztahovati nelze. 4. Zápis přeložení sídla firmy. Ustanovení čl. 19., 86., 151., 176., 210. obch. z. o povinnosti ohlásiti firmu, zřízení společnosti a smlouvu společenskou se státní koncessí k obchodnímu soudu sídla závodu, obsahují i povinnost majitele firmy, ohlásiti přeložení sídla zapsané firmy z obvodu jednoho do obvodu jiného obchodního soudu. Poněvadž výmaz firmy v rejstříku posavadním a zápis přeložení sídla v rejstříku nově nastupujícího obchodního soudu následkem působnosti dvou soudů časově jedním okamžikem, jak kontinuita firmy by vyžadovala, provésti nelze, nutno o to péči míti, aby pochod ten regulován byl řízením takového druhu, jež by splynutí obou řečených aktů, výmazu a zápisu, v jeden celek a nepřerušené, souvislé trvání firmy aspoň se stanoviska právního zaručovalo a nastoupení takového stavu zamezilo, v němž po výmazu firmy v rejstříku posavadním a před zápisem přeložení v rejstřík nový firma vůbec by zapsána nebyla. Podotýká-li ve směru tomto plným důvodem zpráva, bližší vysvětlivky předlohy obsahující, že by za pochodu takového při společnosti akciové i její existence a právní kontinuita její právnické osobnosti v pochybnost brána býti mohla, pak dlužno jen k tomu doložiti, že totéž platí o nastávajícím novém útvaru společenském, společnosti s ručením omezeným, jež společnosti akciové svou právní konstrukcí nejvíce se blíží a jejíž právní existence dle §. 2. předlohy zák. o společ. s ručením omezeným úplně v závisí na zápise společnosti v rejstřík obchodní sídla jejího. Ze při stanovení řízení tohoto k neklamně spolehlivému prameni zákonodárství knihovního opětně sáhnuto bylo, jest nejlepším důkazem jeho vyspělosti a časovosti.
Ohlášku přeložení přirozeně opět podati jest u sborového soudu, v jehož rejstřík firma posud byla zapsána (§ 13.); tento usnese se o výmazu firmy ve svém rejstříku, usnesení, výmaz povolující, v rejstříku poznamená a připojiv ohlášku a ověřený opis zápisů, jež firmy té se týkají a v platnosti zůstávají, sborovému soudu, v jehož obvod firma se překládá, zašle (§ 14.). Soud posléze jmenovaný usnese se o zápise přeložení firmy a všech zápisů, jež z ověřeného opisu jsou zřejmý a v platnosti zůstávají, ve svém rejstříku, vyhlásí výkon zápisu v novinách a sdělí usnesení řečené se sborovým soudem, v jehož rejstříku firma dosud zapsána byla (§ 15.). Tato pak na základě sdělení učiněného konečný výmaz firmy nařídí a přeložení její vyhlásí (nikoli však již v listech, v nichž vyhlášku soud nově nastupující o zápise firmy učinil [§ 16.]). Výmaz firmy sděliti jest i s příslušným úřadem živnostenským (tento vede seznamy živností svého obvodu).
5. a 6. Vyhlášení zápisů. Ustanovení pro rejstřík společenstev výdělkových a hospodářských.
Stanoví-li předloha v §. 17., že vyhlášky v čl. 13. obch. z. předepsané uveřejniti dlužno v úředním listě země, v níž obchodní soud své sídlo má, a v orgánu ústředním, ministerstvem obchodu pro celé území, v němž obchodní zákon platí, napříště vydávaném, hoví toliko faktickým potřebám vyvinutého obchodu a positivní i negativní stránce materielní publicity zápisů rejstříkových; na rozdíl od stavu posavadního forma, v níž vyhlášení zápisu, podstatnou a konečnou část jeho výkonu tvořící, způsobem zákonným, bez všeliké odvislosti od dočasných nařízení, tak má býti stanovena, aby všecken svět obchodní v zemském a říšském ústředním orgánu bezpečný základ a neklamnou, úředně zjištěnou pomůcku nalezl pro všecky kombinace, jež na základě vyhlášených zápisů, v listech oněch soustředěných, předsevzíti míní. Ze stanovením této naprosto bezpečné základny pro vyhlašování rejstříkových zápisů právní význam rejstříku teprve náležitým způsobem jest oceněn, o tom pochybovati nelze.
Pokud společenstev výdělkových a hospodářských se týče, jež k systému společností obchodních se připojují, o nichž, pokud zcela neb z části obchody provozují, všecko ustanovení obchodního zákona o kupcích vydané platí a na něž tedy i předpisy předlohy o řízení za účelem výmazu firmy uhaslé a zápisu závodů odštěpných vztahovati dlužno (§ 5.—8., 10.—16., 18. předl.), stanoví předloha, že vyhlášky zápisů společenstev těchto se týkajících v úředním listě zemském, a toliko zřízení a zrušení společenstva v ústředním listě říšském učiniti dlužno, při čemž vyhláška zřízení společ. se týkající toliko údaje o datu smlouvy společenstevní, firmě a sídlu společenstva, jakož i předmětu podniku obsahovati má; rovněž i změny v údajích těchto nastalé způsobem tímto vyhlásiti dlužno (§ 18., 2. odst.). Omezení toto zplna jest odůvodněno rozdílem mezi zákonnými účely obch. společností a společenstev; kdežto oněmi vytvořeny jsou formy, jež hověti mají nejvyšší obchodní podnikavosti a rozpínavosti, neznající omezení ani prostorového ani kapitálového, tudíž právní skutečnosti jich se týkající v zájmu veřejném po celé oblasti státního útvaru nejen volbou orgánu territorialního, nýbrž i ústředně-říšského u veřejnou známost uvedeny býti mají, jest působnost společenstev, i když obchody provozují, dle zákonného jejich účelu a právní konstrukce (§ 1., 2, 5. zák. o společ., málo vyvinutá individualita členů i při neomez, ručení, snadná jejich vystupitelnost, malé závodní podíly, proměnlivost kapitálu a pod.) zpravidla v menší obvody neb území lokalisována, tudíž volba orgánu zemského, omezené této působnosti odpovídajícího, pro vyhlášky dotyčné úplně stačí a veřejnému zájmu postačitelným způsobem bude vyhověno, když aspoň nejpodstatnější podmínky právní existence společenstva (§ 6., odst. 1. až 3. o společ.) orgánem ústředním u veřejnou známost uvedeny budou. Výjimku v tomto směru tvořiti mohou společenstva, provozující obchody úvěrní a bankovní, v příčině kterých speciální debatě bude výhraditi uvažování o tom, zdaž počet skutečností, jež v ústředním listě vyhlásiti bylo, dle časové potřeby rozšířen by býti neměl (§ 6., od. 4.—7.), a to po případě i na náklad společenstva, jež by tím méně tím stiženo bylo, čím řidší změny dotyčné jsou.4
7. Ustanovení závěrečná a přechodná.
Vedena snahou, aby potřebám evidence vůbec a úplně vyhověno bylo, nařizuje předloha, aby zápisy v rejstříku již provedené během kalendářního roku od té doby (1. ledna), kdy zákon dle ní sdělaný v působnost vejde, ve smyslu §. 1. doplněny neb opraveny byly a poskytuje kruhům obchodním, v jichž zájmu revise tato prováděna bude, jako pomůcku osvobození od kolků a poplatků v příčině ohlášek, jimiž skutečnosti dotyčné se soudem sdělí (§ 19.). Nutnost ustanovení takového jest samozřejmá, uvážíme-li, že doplňky neb opravy řečené odůvodněny jsou potřebami doby, tudíž stejně nutný jsou pro firmy již v rejstříku zapsané jako pro ty, jež teprve zapsány budou; rejstřík jest operátem, jenž jako celek posuzován a dle jednotných pravidel veden býti musí; s touto jeho povahou by se nesrovnávalo, kdyby zápisy jeho podávaly neutěšený obraz různého vedení části staré a části nové.
Celkový úsudek o významu a ceně obsahu předlohy nemůže býti než příznivý. Nedosti ocenitelno jest úplné zabezpečení identity, tudíž ochrany jednotlivých firem obchodních; uvedení stavu skutečného v souhlas se stavem rejstříkovým a udržení souhlasu tohoto náleží ku nejpřednějším postulátům legislace rejstříkové právě tak jako docílení úplnosti a spolehlivosti rejstříkových zápisů a právní souvislosti mezi rejstříky vedenými o závodech v různých soudních obvodech položených. Cíle tohoto, dovršeného pevným ustanovením příslušné formy pro publikaci zápisů, dosáhla předloha několika jen paragrafy, obsahujícími důležité doplňky a změny obchodního zákona v příčině zápisů rejstříkových; tak stojíme před moderní, v poměrech a potřebách doby odůvodněnou rekonstrukcí obchodního a společenstevního rejstříku, již zásadním akceptováním předlohy uspíšili jest věci kruhů povolaných.

2069. příl. ku stenograf. protokolům poslanecké sněmovny, 17. zasedání 1904.)
Vysvětlivky k předloze připojené samy mluví tu o mezeře v zákoně obchodním, již soudové obchodní prováděním výmazů i bez návrhu účastníků praeter legem vyplňovali. )
Předpisy tyto obsaženy jsou již v osnově vládní, vydané o příštím zákonu: »O společnostech s ručením obmezeným, 236. příl. ku stenogr. prot. panské sněmovny. 17. sezení 1904, §§ 53., 54. )
Přání rakousko-uherské banky, aby i změny v osobách členů představenstva a k znamenání firmy oprávněných centrálním orgánem a nejen orgánem zemským byly uveřejňovány (viz zprávu odůvodňovací), předloha nevyhovuje z důvodů finančních, jakož i proto, že společenstva by těžko zajisté nesla, kdyby uložena jim byla povinnost, poplatek inserční i v nejnižší sazbě (1 K 50 h) hraditi.)

Citace:

Ku vládní osnově zákona, jímž předpisy o zápisech do rejstříku obchodního a společenstevního se doplňují a změňují.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1905, svazek/ročník 14, s. 125-130, 185-190.