Všehrd. List československých právníků, 12 (1931). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:

Čís. 50.


Bylo-li vyhověno podmínkám § 427 tr. ř., nezakládá skutečnost, že hlavní přelíčení bylo konáno a rozsudek vynesen v nepřítomnosti obžalovaného, o sobě zmatečnosti.
(Rozh. ze dne 29. dubna 1919, Kr II 67/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl v zasedání neveřejném zmateční stížnost obžalovaného, který byl rozsudkem krajského jako nalézacího soudu v. Uh. Hradišti uznán vinným zločinem krádeže dle §§ 171, 173, 174 IIc tr. zák.
Důvody:
Zmateční stížnost shledává důvod zmatečnosti jí uplatňovaný § 281 čís. 4 tr. ř. v tom, že byl zamítnut návrh obhájcem obžalovaného při hlavním přelíčení učiněný, aby bylo jednání odročeno, poněvadž obžalovaný se ku hlavnímu přelíčení nedostavil, a že tím byly porušeny základní principy obhajování. Bezdůvodnost zmateční stížnosti jest zřejmá, porovná-li se toto odůvodnění zmatečnosti obžalovaným tvrzené s právní povahou důvodu tohoto a s ustanovením § 427 tr. ř. Ustanovení § 281 čís. 4 tr. ř. předpokládá, že mezitímním nálezem soudu sborového prvé stolice byly buď zákon neb některá podstatná zásada trestního řízení porušeny, jež zachovávati jest nutno, aby bylo zajištěno nerušené právo stíhání anebo právo obhajoby. Dle § 427 tr. ř. lze, nedostavil-li se obžalovaný ku hlavnímu přelíčení, provésti je v jeho nepřítomnosti a vynésti rozsudek jen tehdy, jde-li o zločin, na nějž jest stanoven nejvýše pětiletý tresť na svobodě, aneb o přečin, byl-li obžalovaný v přípravném vyšetřování již vyslechnut a byla-li mu obsílka ku hlavnímu přelíčení osobně doručena. Zmatečnost nastane v tom případě, nedostává-li se některá z těchto tří náležitostí. To obžalovaný ve zmateční stížnosti ani netvrdí a, jak z trestních spisů vyplývá, jsou splněny všechny tyto podmínky, za nichž, aniž by nastala zmatečnost, jest dovoleno nalézacímu soudu provésti hlavní přelíčení proti nedostavivšímu se obžalovanému a vynésti rozsudek. Neboť dle § 178 tr. zák. jest na zločin krádeže stanoven těžký žalář od 6 měsíců do 1 roku a pouze za okolností přitěžujících, kterých zde dle obžaloby není, od 1 do 5 let, obžalovaný byl v předběžném vyhledávání o činu trestném, jemu za vinu kladeném, vyslechnut a taktéž byla mu obsílka ku hlavnímu přelíčení k vlastním rukám doručena. Z toho plyne, že nalézací soud právem mohl návrh obhájcův na odročení hlavního přelíčení zamítnouti.
Citace:
Čís. 50. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 86-86.