Čís. 16390.

Byly-li v exekuci vedené proti třetí osobě zabaveny věci patřící do jmění neprotokolované komanditní společnosti, jsou k žalobě podle § 37 ex. ř. oprávněni všichni členové společnosti společně.
(Rozh. ze dne 13. října 1937, Rv I 1595/37.)
V listopadu 1934 zadala městská obec T. Š. firmě »Komanditní spol. „S.”, E. a spol.« v T.-Š. různé silniční práce, na které tato firma vystavila účty ze dne 8. října a 15. listopadu 1934. Jménem uvedené firmy, jejíž označení nebylo vždy stejné, jednal Arnošt E. Znění firmy bylo také »„S.”, podnikatelství silničních staveb Jindřich E. a spol., kom. společnost v T.-š.« anebo »stavební komanditní společnost „S.” E. a spol.«. Usnesením okresního soudu v T.-Š. ze dne 16. října 1934, E IC 4076/34, byla žalovanému Janu F. povolena exekuce zabavením a přikázáním pohledávky Ludvíka E., majitele firmy Jindřich E. a spol., podnikatelství silničních staveb, komanditní společnost v T.-Š., která prý mu přísluší proti městské obci v T.-Š. za provedené silniční práce. Žalobci, a to Jindřich E. jako komplementář a Antonie Š. a Sabina E. jako komanditistky, přihlásili sice v říjnu 1933 komanditní společnost pod názvem »Podnikatelství silničních a pozemních staveb „S.”, komanditní společnost Jindřich E. a spol. v P.« k zápisu do obchodního rejstříku v P., avšak tuto žádost vzali dne 12. října 1934 zpět. Než žádali o protokolování, spojili se jmenovaní roku 1933 za účelem společného vedení podniku provádění silničních staveb a jejich zmocněnec Arnošt E. jednal s městskou obcí T.-Š. o zadání prací, za které vznikla zabavená pohledávka. Tvrdíce, že uvedená pohledávka přísluší jim. a nikoliv Ludvíku E-ovi, domáhají se nepřípustnosti exekuce podle § 37 ex. ř. Soud prvé stolice zamítl žalobu. Odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Po právní stránce zastává dovolání názor, že jde o komanditní společnost, jež v době rozhodující pro posouzení žalobního nároku existovala, přes to, že nebyla protokolována, a že dosud existuje, protože nebyla zrušena a že proto žalující společníci komanditní společnosti, vystupující vlastním jménem a ne jménem komanditní společnosti, nemají k zabavené pohledávce právo vytčené v prvním odstavci § 37 ex. ř. Dovolací soud nesdílí toto stanovisko. Je sice souhlasiti s názorem, že zápis komanditní společnosti nemá ráz konstitutivní, ježto společnost existuje již od zahájení své činnosti, a že proto nedostatek zápisu společnosti do firemního rejstříku nemá tu rozhodujícího významu. Je dále nepochybné, že jest rozeznávati mezi jměními komanditní společnosti a soukromým jměním členů, protože jde tu o dvě různé majetkové podstaty. Z toho však nikterak neplyne, že společnému vystoupení všech členů komanditní společnosti lze odpírati oprávnění k ochraně společenského jmění proti bezprávnímu zásahu třetí osoby. Společné právní jednání všech členů komanditní společnosti, třebas se nestalo jménem společnosti, plně nahrazuje po této stránce jednání společnosti samé jejími příslušnými orgány, protože takovýmto společným jednáním lze právem disponovati se jměním společnosti. Při tom lze ponechati stranou otázku, zda i jednotlivý člen společnosti neb některý z nich mají právo vystupovati vlastním jménem na ochranu společenského jmění proti bezprávnímu zásahu třetích osob, když sama společnost svými příslušnými orgány nevystoupila. Z toho, co uvedeno, plyne na podkladě závazného skutkového zjištění, že společně vystupující žalobci mají k sporné pohledávce takové právo, které nedopouští výkon exekuce, t. j. zabavení pohledávky příslušící komanditní společnosti a ne exekutovi a že jsou oprávněni domáhati se nepřípustnosti výkonu exekuce na dotčenou pohledávku.

Citace:

č. 16390. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 358-359.