Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 59 (1920). Praha: Právnická jednota v Praze, 468 s.
Authors:

Význam sbírek nálezů nejvyšších soudů, tedy i správního a říšského.


»Sbírky nálezů našeho nejvyššího soudního dvoru jsou již tak objemný a obsahují tak různorodý, nezřídka sobě odporující materiál, že možno o nich říci, že každý pro svůj náhled nalézá v nich opory, čili že skorem možno dáti jim nadpis:
Hic liber est, in quo quaterit sua dogmata quisque, invenit ac pariter dogmata quisque sua.«
Takto zahájil velevážený redaktor Právníka, p. Dr. Jan Heller, svou zajímavou úvahu tamtéž v r. 1911, na str. 360. a násl., o povšechném významu nálezů soudu nejvyššího.
Nikdo z nás nebude však také pochybovati o velké důležitosti, ba nevyhnutelnosti odborných sbírek nálezů jakékoliv nejvyšší instance.
Pokroky ve vědeckém spracování práva za posledních desítiletí byly přivoděny z velké části tím, že theoretikové nalezli v skutkových podstatách rozhodnutí bohatý materiál, který dopustil a umožnil nazírání na všechny poměry a události, jež právem a zákonem mají dojíti svého upavení.
Theoretik může se tím uchrániti před nebezpečím jednostranného a nesprávného pojmutí, nazírání, kteréž má za základ pouze osobní zkušenost, jeho obrazotvornost a jeho umění kombinační. Pro praktika vězí cena sebraných rozhodnutí hlavně v tom, že z nich hodlá vyvoditi prognosu pro posouzení jednotlivého případu, o nějž se právě jedná. Ať již o to jde, aby daným poměrům propůjčen byl určitý právní tvar, aneb ať již určitý případ stal se věcí spornou, vždy praktikovi záleží na tom, by s největší spolehlivostí přehlédnul, co přinésti může budoucnost. Snaha muže v praksi jde tam, by mohl a dovedl počítati s výsledkem definitivním, tedy s právním výrokem instance poslední, dojde-li k nejzazším koncům.
Na druhé straně jest pro nejvyšší soudní stolici znalost rozhodnutí vlastních velevýznamnou.
Zajisté jest úkolem soudního dvoru, ba jedinou úlohou jeho, by každému případu dostalo se vlastního mu práva; nemá tudíž jen zjistiti, že věc sporná má se tak, jak případ již dříve rozhodnutý, že tudíž rozhodnutí v dřívějším případě nastalé na nový případ se hodí a také tento případ rozhoduje. Než smí přece čerpati z výzkumu a pátrání po vhodném právu, v dřívějších případech použitém, užitek a poučení pro případ nový, právě se vyskytující.
Nemá nehospodářsky nakládati s časem, by započal s prací poznovu tam, kde již věc prospěšná byla vykonána.
Konečně vystupují tu při poslední instanci do popředí ohledy na vlastní autoritu.
Soud nejvyšší — ať druhu jakéhokoliv —, který zavrhnul včera mínění jako zákonu se příčící, dnes je však jako témuž odpovídající prohlašuje, poškozuje svou vážnost a ubližuje tím i důstojnosti výkonu práva.
Opouští-li týž dráhu jednou nastoupenou, nechť tak neučiní pouze s ohledem na jediný případ, spíše zůstaniž na nové cestě, třebas ne pro veškerý budoucí čas. Nejen jednotlivce musí ovládati snaha, říditi se pravidlem ve veškerém konání, táž musí také s naléhavou nutností svůj vliv vykonávati na činnost úřadu rozsuzovacího. Veškeré tyto ohledy mají v zápětí, že při každém nejvyšším dvoru soudním jeví se toho potřeba, nabýti přehledu o všech zásadních rozhodnutích a to způsobem jednoduchým, který činí zbytečným veškeré úmorné pátrání.
Jakmile v některé rozepři stalo se rozhodnutí zásadní a senát se usnáší na tom, by přijatá právní věta zanesena byla do repertoria nálezů — takové repertorium zavedeno u správního, nejvyššího a říšského soudu —, neb dokonce do knihy judikátní (platí v prvé řadě pro soud nejvyšší), pak nastává důležitá úloha formulování právní zásady, referentem navržené, dotyčným senátem. Úkol ten není vždy snadným a řeší se mnohdy po delším a opětovném rokování. Toť pochopitelno!
Zásada vyslovená nesmí býti formulována příliš široce, by se nebylo téže dovoláváno v případech, pro které se nehodí buď pro různost děje, aneb snad i předpokladů. Ani příliš úzká a omezující stylisace takové zásady se neodporučuje, poněvadž by tím se zbytečně podceňoval její význam a použití téže bez potřeby nezneužívalo.
Přečasto nalézáme v rozhodnutích různé myšlenky, které při utvoření právní zásady spolupůsobily, které však mají význam jen podružný, poněvadž podávají myšlenku pouze vedlejší. Takové vedlejší poznámky — anglické soudnictví zrobilo pro to pojmenování: obiter dictum — nemají váhy právní zásady, pak-li na vynesení ná- lezu neměly vlivu rozhodného, nebyly tudíž nutným jeho základem.1)
V Rakousku jest o úřední sbírky nálezů všech nejvyšších soudů
náležitě postaráno.
Známá jest sbírka nálezů soudu říšského, kterou započal Hye a nyní pořádá Hugelmann; sbírku nálezů správního soudu redigoval původně Budwiňski, nyní pořádají ji (část administrativní) senátní presidenti Popelka a (část finanční) Reissig.
U nejvyššího soudu svěřena jest redakce úř. sbírky, pokud se týče civilních rozhodnutí, téhož evidenční kanceláři, jejíž přednostou jest již po léta dvorní rada Štěpán, pokud pak jde o nálezy soudu kasačního, generální prokuratuře, kteráž pověřila tou prací dočasně gen. advokáta Hermanna z Hernrittů, před léty též na Moravě v soudní službě působivšího.
Vedle úřední sbírky pro civilní věci máme ještě Manzem vydávané dvě soukromé sbírky nálezů soudu nejvyššího; jedna obsahuje rozhodnutí ve věcech obchodních, směnečných a konkursních, druhá objímá veškerá jiná civilní rozhodnutí. Prvá, známá pod názvem »Adler-Clemens«, je nyní redigována dv. radou Friedländerem; druhá, založena byla Glasrem, Ungrem a Waltrem (známá značka G. U. W.), po té bylo v ní Pfaffem, Scheyem a Krupským pokračováno. Táž má nyní po úmrtí prof. Pfaffa a po odebrání se sen. presidenta Krupského na trvalý odpočinek za redaktory: univ. proL Dra. Scheye a uvedeného již přednostu ev. kanceláře dv. r. Štěpána. Tohoto osobnost a úřední postavení zaručuje sbírce naprostou spolehlivost a úplnost, tak že tuto změnu redakce co nejvřeleji vítáme. Nepochybujeme také, že nyní dojdou i povšimnuti četné zajímavé nálezy v českých časopisech, tedy i v našem uveřejněné.
Flieder.
  1. Pozn. zasíl. Myšlenky tyto převzaty ze statě dv. rady správního soudu Rob. rytíře Neumanna-Ettenreicha, uveř. ve Festschrift zum 31. Deutschen Juristentag, gewidmet vom Wiener Ortsausschuss.
Citace:
Význam sbírek nálezů nejvyšších soudů, tedy i správního a říšského.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 5, s. 264-266.