NPD documents search: Boh. adm., 8 (1926), sv. 1

Č. 10150.

Stavební právo (Morava): I. * V řízení o schválení (potvrzení) parcelačního projektu nadřízeným úřadem ve smyslu § 9 odst. 2a § 13 č. 3 mor. stav. řádu pro venkov ve znění novely č. 44/1914 z. z. není místa pro námitky sousedů a jiných interesentů. Námitky ty patří do řízení povolovacího. — II. K parcelaci pozemku, pro který není schváleného polohového plánu, je potřebí nejen stavebně-úředního povolení, ale nad to ještě, aby toto povolení bylo schváleno nadřízeným úřadem. — III. Jaká jest úřední kompetence v obou uvedených směrech za platnosti vl. nař. č. 96/1928 Sb.?
(Nález ze dne 16. listopadu 1932 č. 8473/30.)
Prejudikatura: ad III.: Boh. A 9929 a 9930/32.
Věc: Obec K. proti zemskému úřadu v Praze o rozdělení pozemku na místa stavební.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Obecní zastupitelstvo v K. nevyhovělo ve schůzi, konané dne 26. ledna 1929, žádosti Okrsku odborů Národní jednoty pro jihozápadní Moravu ve V. za povolení k rozdělení pozemku č. parc. .... na místa stavební proto, že na této parcele jest velmi špatná pitná voda a že pozemek leží příliš nízko, takže je nebezpečí, že v mokrých létech přijde pod vodu a to tím více, že tu byl dříve rybník. Z usnesení toho se žadatel odvolal a okresní úřad ve Vyškově, vykonav dne 9. října 1929 místní komisi, při níž zástupci obce K. protestovali proti parcelaci z týchž důvodů, pro které ji nepovolilo obecní zastupitelstvo, výměrem z 31. října 1929 podanému odvolání vyhověl, v odpor vzaté usnesení obecního zastupitelstva zrušil a rozdělení pozemku na místa stavební dnešní zúčastněné straně povolil s výhradou schválení parcelačního projektu zemským úřadem ve smyslu §§ 4 a 9 mor. stav. řádu ve znění novely ze 16. června 1914 č. 44 z. z.
V rekursu proti výměru tomu obec K. namítala, poukazujíc k předpisu § 12 stav. řádu, že na parcelovaném pozemku nedá se opatřiti bezvadná pitná voda a že obyvatelé domů, jež by tam byly postaveny, žili by stále v nebezpečí života, ježto v případě povodně ocitla by se celá parcela, která byla dříve rybníkem a leží značně hlouběji než okolí, pod vodou.
Nař. rozhodnutím zemský úřad v Brně, vyslechnuv mor.-slez. zemský výbor, schválil parcelační projekt ve smyslu § 4 mor. stav. řádu a současně zamítl námitky obce K., podané jak při místní komisi dne 9. října 1929, tak proti výměru okresního úřadu, jako nepřípustné.
O stížnosti obce K. do tohoto rozhodnutí nss uvážil:
Předmětem sporu je rozdělení pozemku na místa stavební. Mor. stav. řád pro venkov z 16. června 1894 č. 64 z. z., pozměněný a doplněný zákonem ze 16. června 1914 č. 44 z. z., rozeznává v příčině té (§ 9), jde-li o pozemek, který jest pojat do schváleného již plánu polohového, anebo o pozemek, který do plánu tohoto dosud pojat není. Kdežto v prvém případě ponecháno jest rozhodnutí o parcelaci výhradně stavebním úřadům v pravidelném postupu instančním, požaduje zákon v případě druhém kromě toho, aby parcelační projekt byl schválen (potvrzen) nadřízeným úřadem ve smyslu § 4, t. j. oním úřadem, jemuž jest vyhraženo schvalování (potvrzování) plánů polohových.
V daném případě jde podle obsahu správních spisů, stížností nepopřeného, o pozemek, pro který schváleného polohového plánu není, a je tudíž k jeho rozdělení na stavební místa potřebí nejen stavebně-úředního povolení, nýbrž nad to ještě také schválení (potvrzení) povolení toho nadřízeným úřadem.
O povolení parcelace vůbec a tedy i tehdy, má-li býti na místa stavební rozdělen pozemek do polohového plánu nepojatý, rozhoduje podle mor. stav. řádu pro venkov v prvé stolici obecní zastupitelstvo (§ 135 č. 3), ve stolici druhé pak zemský výbor (§ 136/II:1). V tom nastala v důsledků zákona o organisaci politické správy č. 125/27 změna kompetenční potud, že jednak ve smyslu § 5 tohoto zák. vykonává příslušnosti, jež podle předpisů dosud platných náležely zem. výboru, zemský úřad, jednak, že nař. vlády č. 96/28, vydaným na základě zmocnění, daného jí v § 8 odst. 1 č. 1 cit. organisačního zák., byla působnost zem. úřadu v Brně, která příslušela zem. výboru, pokud rozhodoval o stížnostech (odvoláních, námitkách atd.) proti rozhodnutím neb opatřením orgánů obecních, přenesena na okresní úřady (§ 1 odst. 1 č. 2 lit. a) cit. vl. nař.). Rozhoduje tedy podle mor. stav. řádu pro venkov od 1. prosince 1928, kdy současně nabyl na Moravě účinnosti jak organisační zákon č. 125/27 (§ 1 zák. č. 92/28), tak i vl. nař. č. 96/28 (§ 3 odst. 2), o odvoláních z usnesení obecního zastupitelstva ve věcech parcelačních okresní úřad a to, jak nss v souhlasu s usnesením svého odborného plena z 25. dubna 1932 vyslovil a v nál. Boh. A 9929/32 a 9930/32 odůvodnil, s platností konečnou.
Naproti tomu kompetence schvalovací (potvrzovací) ohledně parcelace pozemku do polohového plánu nepojatého, která podle § 9 resp. § 4 mor. stav. řádu příslušela zem. výboru a po účinnosti organisačního zákona přešla rovněž na zemský úřad, zůstala zem. úřadu zachována, ježto tato jeho působnost vl. nař. č. 96/28 na okresní úřady přenesena nebyla.
Nař. rozhodnutí není však ničím jiným, než takovýmto schvalovacím aktem, kterým žal. zem. úřad sporný parcelační projekt, okresním úřadem pravoplatně povolený, ve smyslu cit. §§ 4 a 9 mor. stav. řádu potvrdil, odmítnuv při tom jako nepřípustné jak odvolání stěžující si obce z povolovacího výměru okresního úřadu, tak její námitky vznesené proti parcelaci při místní komisi.
Proti obojímu stížnost brojí, leč neprávem.
Pokud jde především o dotčené odvolání, plyne z toho, co bylo svrchu řečeno, že instanční rozhodnutí okr. úřadu o povolení parcelace, obecním zastupitelstvem odepřené, je rozhodnutím v pořadí adm. stolic konečným, a mohlo by tudíž býti vzato v odpor jedině stížností k nss. Jestliže tedy žal. úřad odvolání stěžující si obce z výměru toho odmítl jako nepřípustné, je výrok ten ve shodě se zákonem, při čemž nepadá na váhu, že odmítnutí to se stalo, jak z připojeného odůvodnění patrno, z důvodu jiného.
St-lka ovšem byla k podání odvolání svedena nesprávným právním poučením, k výměru okr. úřadu připojeným, a žal. úřad neměl proto její odvolání, podle tohoto nesprávného právního poučení podané, odmítnouti. Jeho povinností bylo tento vadný výměr okr. úřadu z moci úřední zrušiti a uložiti okr. úřadu, aby o povolení parcelace vydal nový výměr se správným právním poučením v tom smyslu, že výměr jest konečný. Než obec se proti tomuto vadnému postupu žal. úřadu v soudní stížnosti vůbec ani slovem neobrací, ač z nař. rozhodnutí, kterým bylo její odvolání odmítnuto jako nepřípustné, mohla seznati, že právní poučení, připojené parcelačnímu výměru okr. úřadu, je nesprávné a měla tedy možnost ve stížnosti k tomuto soudu podané vytýkati, že žal. úřad měl parcelační povolení okr. úřadu pro nesprávné právní poučení zrušiti. Toho však st-lka neučinila, takže nss neměl příčiny, aby k uvedené vadě, jež musila býti straně zjevná, přihlížel z moci úřední, neboť podle stálé judikatury jest nss-u mimo případy v § 6 odst. 2 zák. o ss uvedené, z moci úřední hleděti jen k vadám skrytým, t. j. takovým, jež zůstaly straně utajeny.
Důvodnou nemohl nss uznati stížnost ani v tom bodu, který směřuje proti odepření legitimace obci k námitkám vzneseným při místní komisi, neboť má-li nař. rozhodnutí, jak shora vyloženo, povahu pouhého aktu potvrzovacího, přistupujícího k instančnímu aktu povolovacímu, nebyl žal. úřad ani povinen k námitkám těm hleděti a nebyl ovšem také oprávněn o nich rozhodovati. Učinil-li tak přece, veden jsa mylným opačným právním názorem, nemohla tím stěžující si obec, jsouc procesní stranou toliko v předcházejícím řízení povolovacím, ve svých právech býti zkrácena, a schází tudíž zákonný předpoklad pro to, aby nss mohl po této stránce nař. rozhodnutí věcně přezkoumati (§ 2 zák. o ss).

Citace:

č. 10150. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 14/2, s. 584-587.