Čís. 1916.
Fakturové sudiště (§ 88, odstavec druhý j. n.) vztahuje se i na vedlejší nároky, související hospodářsky s obchodem, pro nějž bylo založeno.
(Rozh. ze dne 11. října 1922, R II 350/22.)
Žalující firma domáhala se na žalované jednak vrácení pytlů, zapůjčených při dodávce, pokud se týče náhrady za ně, a konečně půjčovného za pytle a opřela žalobu co do místní příslušnosti o ustanovení § 88, odstavec druhý j. n., ježto ve faktuře o dodaném zboží byla obsažena doložka splatnosti a žalovatelnosti v X., ležícím v obvodě dovolaného sborového soudu. Námitce místní nepříslušnosti soud prvé stolice vyhověl a žalobu odmítl, rekursní soud zamítl námitku místní nepříslušnosti. Důvody: Je na první pohled jasno, že všechny tři zažalované pohledávky jsou v právní a skutkové spojitosti. Vyvěrají všechny ze smlouvy ze dne 26. listopadu 1919, vzniknuvše straně žalující prý tím, že strana žalovaná nezaplatila za zboží nedoplatek 2663 K 10 h, že nevrátila s tímto zbožím zapůjčené pytle v ceně 2400 Kč, a že konečně nezaplatila 257 K půjčovného za pytle, které řádně vrátila. Požadavek odškodného a půjčovného za pytle je nepochybně následkem dodací smlouvy samé, souvisí s ní, neplyne z jiné zvláštní smlouvy, nýbrž tvoří s hlavním nárokem z dodací smlouvy jednotný celek. Lze proto tyto nároky podle § 55 j. n. a 227 c. ř. s. spojiti a zažalovati v jedné žalobě, byť i pro každý z nich o sobě byl příslušným okresní soud, u soudu sborového. Je tedy věcná příslušnost dovolaného soudu odůvodněna. Totožnost pramene, z něhož zažalované nároky prýští, odůvodňuje také místní příslušnost dovolaného soudu. Neboť není sporu, že jde o strany provozující obchodní živnost, a že ohledně dodávky samé založeno bylo fakturové sudiště. Není výslovného předpisu, že by dohoda o příslušnosti soudu podle § 88 odstavec druhý j. n. platila jen pro ujednání ve faktuře vyjádřené. Názor tento není správným ani pro případ dohodnutí podle prvého odstavce tohoto §u, kde jsou přípustné žaloby jednotlivě uvedeny, ale zajisté není správným pro dohodnutí podle odstavce druhého § 88 j. n., jenž zcela všeobecně praví, že na témže místě mohou býti podány »žaloby z tohoto obchodu« vůbec. Ovšem vznikly ze sporné smlouvy tři nároky různého právního rázu. Ale s hospodářského stanoviska nutno je pokládati za nárok jednotný, v němž výrok o zaplacení kupní ceny je hlavní částí celkového nároku a nároky na odškodné a půjčovné jsou jeho podružnými součástkami. Zajisté také nebylo ani úmyslem stran, dohodnuvších se o příslušnosti soudu pro nárok hlavní, by pro vedlejší, zcela podřízené součástky jednotné smlouvy, již dlužno pokládati za hospodářský celek, příslušným byl jiný soud než soud, na kterém se dohodly jako na soudu splniště.
Nejvýšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu ze správných, věci i zákonu vyhovujících důvodů napadeného usnesení, jež nebyly vyvráceny vývody rekursu. K vývodům rekursu
dodal:
Nevhodně rozčleňují žalovaní žalobní nárok na tři různé pohledávky, neboť dle obsahu žaloby, jenž jest v té příčině směrodatným, jest žalobní pohledávka zbytkem celkové pohledávky žalující strany z obchodní koupě vyplývajícím po srážce učiněných splátek, při čemž ovšem do této celkové pohledávky započteno jest i půjčovné za pytle a náhrada za nevrácené pytle. Smlouva o půjčku pytlů souvisí však nutně a neodlučitelně s hlavním obchodem pozůstávajícím v prodeji obchodního zboží, neboť sloužila jen ku splnění této smlouvy; žádá-li nyní žalující firma v celkové své pohledávce z tohoto obchodu i půjčovné a náhradu za nevrácené pytle, jde zcela zřejmě o nárok na splnění téže smlouvy žalovanou stranou, pokud se týče o odškodnění z nesplnění této smlouvy, jak § 88 odstavec druhý j. n. předpokládá (srv. rozh. sbírka čís. 31). Třeba spočívaly na různých předpisech občanského práva, jsou nároky ty ve svém souhrnu skutkově jednotny a mohou jenom jednotně uplatněny býti před soudem, jehož příslušnost způsobem, v § 88 odstavec druhý j. n. naznačeným, byla založena, přes to, že ve fakturách o dodaném zboží o závazku k placení půjčovného a o závazku k vrácení pytlů se zmínka neděje. Ústav fakturové příslušnosti dle § 88 j. n. jest zařízením zvláštního kupeckého práva a při výkladu' který žalovaní mu dáti hledí, pozbyl by pro potřeby obchodu ceny, když by jednotně uzavřený obchod, jenž mnohdy zahrnuje v sobě několik dle právnických pojmů od sebe odlišných smluv, musil býti rozkládán na tyto své právnické prvky a když by pro každý z nich platiti měla odlišná soudní příslušnost.