Čís. 11379.


Pokud nebyl zápisek (§ 265 c. ř. s.) osnovou jednacího protokolu.
Přesahoval-li zápisek meze § 265 c. ř. s., mělo to býti vytýkáno podle § 196 c. ř. s.
Záleží na tom, zda obsah zápisku byl přednesen, nikoliv na tom, zda byl soudcem přečten.
Není-li v protokole udáno, že byl obsah zápisku přednesen, nelze k němu přihlížeti.

(Rozh. ze dne 5. února 1932, Rv 1 2176/31.)
Žalobě o uznání nemanželského otcovství a o placení výživného
bylo vyhověno soudy všech tří stolic.
Nejvyšší soud uvedl v otázkách, o něž tu jde, v důvodech: Do-volání opřené o dovolací důvody čís. 1, 2, 3, 4 § 503 c. ř. s. není opodstatněno. Zákon v § 477 čís. 8 c. ř. s. zakazuje pod zmatečností, by nebyly zakládány osnovy jednacích protokolů stranami sepsané. Rozhoduje tedy, zda zápisek založený žalovaným jest osnovou jednacího protokolu. Co jest tím rozuměti, vyplývá ze zprávy společné konference (materialie k zákonům o civ. ř. s, sv. 2 str. 322), která o tom praví: »Zakládání osnov protokolů podle způsobu dnešního summárního řízení, zvrhnutí protokolování v obyčejnou výměnu spisů, má činiti zmatečným celé řízení i s rozsudkem«, a dále: »Taková sankce asi zabrání s dodatečnou pevností trvale všem pokusům přenésti dlouholeté zvyklosti a pohodlnosti do nového procesu a tím mařiti jeho cíle.« O založení takové osnovy tu však nejde, nýbrž jde o zápisek podle § 265 c. ř. s. Přesahoval-li zápisek meze, vytčené v § 265 c. ř. s., mělo to býti vytknuto podle § 196 c. ř. s., což se nestalo. Pokud jde o čís. 2 § 503 c. ř. s., záleží především na tom, zda obsah zápisku byl žalovaným přednesen, nikoliv na tom, že nebyl soudcem přečten; neboť soudce smí přihlížeti jen k tomu, co bylo stranami předneseno. Paragraf 265 c. ř. s., nedovoluje »přednésti« námitky a návrhy ve formě zápisku, nýbrž předepisuje, by návrhy a prohlášení, které strana učinila, t. j. ústně přednesla, byly na jisto postaveny podáním krátkého zápisku. V § 265 třetí odstavec c. ř. s. se sice nařizuje, by zápisek byl přečten, ale to proto, by mohlo býti zkoumáno, zda to, co bylo předneseno, jest správně v zápisku uvedeno. Že obsah zápisku byl ústně přednesen, není v protokole udáno. Proto nesmělo k němu býti přihlíženo.
Citace:
č. 11379. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 134-135.