NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 17 (1908) - Je opatření sebevražedného nástroje pro sebevraha trestným?

Je opatření sebevražedného nástroje pro sebevraha trestným?

Párek milenců, kteří se pro různé překážky nemohli prý státi svými, rozhodl se, že sejde se světa samovraždou. Za tím účelem promyslili si oba společně dopodrobna celý sebevražedný plán, umluvili vše a dne 28. května 1907 odejeli spolu do domovské obce milencovy. Ona připravila k tomu cíli láhev s roztokem fosforu, seškrabaného se zápalek, on pak ostře nabitý revolver, a obě nesli ssebou v tašce. Na místě smluveném vypálila si nejdříve ona, když vypila napřed as polovinu kostíkového roztoku, z přineseného revolveru ránu do srdce a brzy na to skonala. On střelil se pak také z revolveru toho třikrát do prsou, zranil se však jenom těžce a vyhojiv se po čase, byl odsouzen c. k. zemským trestním soudem v Brně pro přečin proti bezpečnosti těla ve smyslu §. 335. tr. z., jehož se dopustil prý tím, že opatřiv a poskytnuv milence své, o níž mu bylo známo, že je pevně odhodlána sebevraždu spáchati, ku provedení zámyslu tohoto svůj ostře nabitý revolver, předsevzal čin, o němž mohl nahlížeti již podle jeho přirozených, pro každého snadno poznatelných následků, že je způsobilým přivoditi nebezpečenství pro život lidský.
Zmateční stížnost podaná do rozsudku tohoto uplatňuje zmatek podle č. 9. lit. a §. 281. tr. ř. a provádí ho v ten rozum, že v případě daném skutkové povahy trestné vůbec není. Obžalovaný prý neopatřil revolver, který si na místo činu přinesl, pro svou milenku, nýbrž pro sebe sama, chtěje si ním vzíti život. Nehledíc však ani k tomu, kvalifikuje prý se činnost jeho, ve případě tomto zjištěná, vlastně podle §. 5. tr. z. jako spoluvina
na sebevraždě jeho milenky; spoluviny na činu, jenž je sám o sobě beztrestným, však trestní zákon nezná. Také zde prý není příčinně souvislosti mezi jednáním obžalovaného a smrtí jeho milenky, neboť této bylo volno se buď zastřeliti anebo od toho ustoupiti. § 335. tr. z. vztahuje prý se pouze na následky takové, jichž ten, který je utrpěl, nepředvídal, a jichž si nepřál, a jen na jednání z nedbalosti; ve případě tomto jednal však obviněný ve srozumění se svou milenkou, přinesl revolver vědomě a zúmyslně, a věděl k čemu ho má býti použito.
C. k. nejvyšší dvůr soudní a zrušovací však stížnost obžalovaného zavrhl a odůvodnil rozhodnutí svoje v podstatě takto:
Dle platného zákona trestního není sebevražda ovšem již trestnou, a nemůže proto býti také trestnou spoluvina na ní podle §. 5. tr. z. Takovýmto trestním činem nebyl ale obviněný uznán vinným. Zkoumati však dlužno, není-li jednání stěžovatelovo utvářeno tak. že vyčerpává samo v sobě skutkovou povahu deliktu trestného, a k tomu bylo soudem nalézacím přisvědčeno právem. Jeť prokázáno, že to byl stěžovatel, který přinesl, maje o sebevražedném úmyslu své milenky plnou vědomost, na místo činu svůj vlastní ostře nabitý revolver k tomu cíli, aby si jak ona, tak on vzali ním život a který podal revolver ten svojí milence, aby tato spáchala ním sebevraždu. On předsevzal tudíž čin, o němž mohl nahlédnouti, že jest takový, že se jím může přivoditi nebezpečenství pro život, zdraví a tělesnou jistotu jeho milenky. To, že úmysl jeho směřoval ještě dále a přímo na přivodění nebezpečí takového, pokud se týče na umožnění sebevraždy jeho milenky, nemůže nikterak, hledíc k tomu, že čin této není sám o sobě trestným, překáželi tomu, aby jednání obžalovaného, jež vykazuje veškeré známky deliktu §. 335. tr. z., bylo tomuto trestnímu zákonu podřaděno. Stejně nelze též přiznati souhlasu milenky obžalovaného, podle zásady §. 4. tr. z., které má býti používáno na delikty jak dolosní, tak kulpósní, významu vinu vylučujícího.
Také nelze tvrditi, že zde není příčinné souvislosti mezi jednáním obviněného a sebevraždou jeho milenky proto, poněvadž byla samovražda tato přivoděna vlastním jejím činem, vytrysknuvším z jejího svobodného rozhodnutí. Neboť účinek zamýšlený milenkou obviněného a tímto nebyl by mohl nastati, kdyby nebyl obviněný nebezpečné oné střelné zbraně ssebou přinesl, a kdyby jí nebyl dal milence své k použití. Jednání jeho bylo tudíž pro účinek kausálním a nelze se zde obírati s možnostmi, které by snad byly mohly nastati, kdyby čin obžalovaného nebyl k tomu přistoupil. Je možno, že by se byla milenka jeho usmrtila i tehdy, kdyby obžalovaný nebyl kritického dne přinesl ssebou revolver; je také možno, že si mohla opatřiti revolver ten jinde, a že by si ho byla opatřila; také opak toho není ale vyloučen. Rozhodně je ale nepochybným, že by se uvedeného dne nebyla mohla zastřeliti, kdyby nebyl obviněný přinesl revolver ssebou, a kdyby jí ho nebyl přenechal. Příčinná souvislost jest tudíž nepochybně dána a nebyla dobrovolným činem milenky obžalovaného, jenž je ovšem sám o sobě beztrestným, přerušena, to tím měně, an je tento čin jen posledním článkem celého řetězu příčinných momentů, podmíněným s povinností se nesrovnávajícím jednáním obžalovaného. Že se však jednání toto s povinností nesrovnávalo, jest jasným, uváží-li se, že sebevražda není sice trestnou, ale v každém případě ethicky zavržitelnou.
Dle toho tu nejde tedy o pražádné obdobně použití ustanovení trestního zákona, nýbrž o bezprostřední použití §. 335. tr z., při čemž plyne z §. 373. tr. z., jenž trestá podle §. 335. tr z. již pouhé neopatrné uschování nabité střelné zbraně, pošlo-li z toho těžkě uškození na těle anebo smrť člověka, že lze předpisu toho užiti na případ daný plnou měrou. (Rozh. ze dne 16. listopadu 1907, č. 11567.) K...i.

Citace:

Je opatření sebevražedného nástroje pro sebevraha trestným?. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1908, svazek/ročník 17, číslo/sešit 1, s. 53-55.