Literatura svatováclavská. Letošní mileninové oslavy našly odezvu i na knižním trhu řadou studií a úvah, týkajících se otázky svatováclavské. Jejich ráz je samozřejmě různý; informační, vědecký i politicko-tendenční. — Prof. dr. Václav Novotný, vynikající znalec husitství, vydal brožuru »Český kníže Václav Svatý« (Stát. nakladatelství, str. 75, cena 7 Kč), mimo to pak publikoval svou přednášku »Tradice svatováclavská« (Knihovna Svazu Nár. Osvobození č. 50, 3 Kč), pronesenou v cyklu »O našich národních tradicích«, uspořádanou Svazem Nár. Osvobození. Obě práce jsou vybudovány na stanovisku přísně vědeckém a snaží se hlavně opodstatniti fakt, že tradice svatováclavská není v rozporu s tradicí husitskou. — Prof. dr. J. Pekař ve studii »Sv. Václav« (nákladem Historického Klubu, str. 44, cena 10 Kč) bére při posuzování významu knížete Václava zřetel v prvé řadě k nejstarším legendám slovanským (1. Křišťanově), pokládaje je za nejjistější pramen bádání a všímá si osobnosti Václavovy hlavně s té stránky, jež je nejdůležitějším bodem pozornosti moderní historické vědy, totiž státnické. K tradici svatováclavské, jakožto významné skutečnosti pro národní český život, zaujímá Pekař stanovisko co nejsrdečnější. — Doc. dr. Karel Stloukal upravil knižně svou přednášku pronesenou na I. sjezdu čsl. profesorů filosofů »Sv. Václav a svatováclavská idea v našich dějinách« (vyšlo nákl. polit. klubu Čsl. nár. demokracie, str. 50, cena 8 Kč). Brožura, jež přeložena též do frančiny a angličiny, sleduje záslužný cíl — sjednocovací, mezi Čechy a Slováky. Význam Václavův vidí Stloukal v trojím směru: kulturním, vnitropolitickém a zahraničně-politickém. Idea svatováclavská právě tak jako idea husitská je v prvé řadě ideou národní — proto není mezi nimi rozporu. — Z přednášek Sokolům vznikl spisek dra Fr. Malínského: »Otázka svatováclavská v české historii« (vyšlo ve Svazu osvět. ústředí moravsko-slezských). Úvahy sledují účel popularisační, jež však jim neubírá vědecké kritičnosti. Smysl brožury je úspěšně pokrokový a v mnohém navazuje na brožuru Stloukalovu. — Z hlasů zaujímajících stanovisko negativní k otázce svatováclavské nutno jmenovat spisek R. Kopeckého »Tradice svatováclavská, nová legenda rukopisná« (vyd. Volná Myšlenka), v němž, jak už z titulu zřejmo, autor dovozuje absolutní nehistoričnost této otázky, srovnávaje ji s případem Plaňkových falsifikátů. — Historik husitství, F. M. Bartoš, přesto že nejde ve své úvaze »Kníže Václav v dějinách a legendě« Akademie 1928) tak daleko, přece popírá radikálně význam, jež se Václavovi přičítá, uváděje jeho mládí. Podobně argumentuje i profesor brněnské university dr. Vl. Groh ve své přednášce pronesené ve vzděláv. odb. Čes. Obce Sokol., jež pak vyšla knižně »Úcta svatováclavská. Pravda a legenda«. (Tiskl »Moravský legionář« v Brně.) — Nutnost kritického nazírání na otázku svatováclavskou a nutnost zamítnutí katol. snah, pracujících o zatlačení významu Husova, zdůrazňuje senátor Fr. Modráček ve své řeči pronesené v senátu (proti vlád. návrhu zákona na osvobození věnování k svatovácl. tisíciletí od kolků a poplatků) a publikované pak v letáku »Legenda o sv. Václavu ve světle pravdy« (vyd. A. Svěcený). — Na¬ proti tomu Český Bratr prof. dr. Ferd. Hrejza zastává se srdečně knížete Václava v brožuře »Kníže Václav ve světle pravdy« (nákladem Blahoslavovy společ. v Praze), uznávaje význam idey svatováclavské pro náš národní život a zdůrazňuje, že »kníže Václav není proti Husovi, nýbrž vede k Husovi«. Karásek.