Jakmile bylo manželství z viny obou manželů od stolu a lože právoplatně rozvedeno, může manželka domáhati se placení výživného na manželi po rozumu dv. dekretu ze dne 4. května 1841, č. 531 s. sb. z. jen cestou nespornou. Prozatímné opatření dle § 382., č. 8 ex. ř. nemá tu již místa. Manželství manželů A. B. bylo právoplatně rozvedeno z viny obou manželů. I vznesla nyní manželka B. žalobu na svého manžela A. o placení alimentů. Současně podala návrh na povolení prozatímného opatření dle § 382. č. 8. ex. ř. placením výživného. Prvý soudce tomuto návrhu vyhověl, druhá a třetí stolice jej zamítly. Tato z následujících důvodů: Ze spisů jde na jevo, že manželství žalobkyně s žalovaným bylo právoplatně rozvedeno od stolu a lože z viny obou manželů. V takovémto případě stanoví dv. dekret ze dne 4. května 1841, č. 531. sb. z. s., že se ponechává soudci, by na žádost manželčinu od případu k případu se zřetelem na veškeré poměry a na důvody slušnosti pro ni svědčící výjimečně manžela přiměl k poskytování slušné výživy. Toto řízení nezná rozdílu mezi prozatímním a konečným upravením této otázky o poskytování výživy, pročež návrh manželčin na poskytování prozatímní výživy během zahájeného sporu neodůvodněným se býti jeví. Tato poukazuje se spíše na toto řízení rázu nesporného. (Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 1913, č. j. R II 391/10.) Flieder.