Dr. Th. Zschucke: Die Geschäftsordnungen der deutschen Parlamente. — Berlin 1928. — Sbírka prof. Zschuckeho obsahuje jednací řády všech něm, zemských sněmů, dále říšského sněmu, ř. rady, ř. vlády, prozatímní ř. hospodářské rady, v dodacích pak sněmu svob. města Gdanska, rakouské národní rady a rakouské spolkové rady. Co se týče hlavní části, t. j. jednacích řádů pro zemské sněmy, tedy zde se jednací řády a části ústavy jednotlivých německých států sobě navzájem tak podobají, že stačí popsati zásady jednoho z nich a u ostatních uvésti odchylky, po případě zvláštnosti. Zvláště jsou tu pozoruhodná některá zařízení, jako na. př. úprava frakcí, rady starších, trojí porady při některých hlasováních, hlasování vcházením do místnosti podle anglického vzoru a jiné, a nebylo by jistě nevhodné příležitostně při změnách neb doplňcích našich jedn. řádů k těmto přihlédnouti. Dnešní Německo se skládá z 17 států a každý tento stát má svůj sněm. Stát pruský má i svou státní radu. Vedle toho je pak říšský parlament ústřední a říšská rada.
Říšský parlament: Podle ústavy je volen ř. parlament na 4 roky. Schází se každého roku první středu v listopadu. President říšský jej musí svolat dříve, žádá-li o to jedna třetina jeho členů. Ř. president má právo je rozpustit, avšak jen jednou z téhož důvodu. Sněm volí si svého presidenta, jeho zástupce i zapisovatele. Dává si jednací řád. Sněm jedná veřejně, jen na návrh 50 členů může se % většina usnésti na vyloučení veřejnosti. — Při hlasování rozhoduje prostá většina, jestliže ústava nepředpisuje pro dotyčnou věc jinak. Sněm a jeho výbory mohou žádati přítomnost ř. kancléře a každého ř. ministra. Tito mají k zasedání sněmu i výborů volný přístup. Země jsou oprávněny vyslati k zasedání své zmocněnce. Čl. 35 ústavy jedná o stálém výboru shodujícím se s výborem podle naší ústavní listiny s § 54. Podle jednacího řádu každý člen sněmu je povinen se zúčaj;tmt sněmovních prací. Utvoření frakcí, jich jméno, jméno předsedy, členů a hospitantů jest oznámiti písemně presidentovi ř. sněmu. Podle § 7 jsou frakce sdružení nejméně 15 členů. Vzhledem k počtu svých členů dostanom pak frakce určitý počet míst v radě starších, předsednictvu a výborech. — Rada starších má podporovati presidenta v jednání a zprostředkovati styk mezi frakcemi. Pozůstává z presidenta, jeho zástupců a 21 členů, které si volí frakce. Při schůzi nově zvoleného sněmu vede schůzi až do zvolení presidenta nejstarši člen (věkově). President pak řídí jednání sněmu. Má poradní hlas ve všech výborech. Přijímá a dává výpověď sněmovním iiředníkům a zřízencům. Zvolení zapisovatelé podporují presidenta; jsou zároveň skrutátory a dohlížejí na těsnopisecké zápisy. — President povolává v prvním zasedání po volbě sněmu 9 členů do knihovního výboru. Tito jsou určeni frakcemi. § 26 vypočítává výbory, jichž je 15. Počet členů určuje sněm. Zasedáni výborů je neveřeiné. Pro některá jednání mohou býti vyloučeni i novináři. — Všechny předlohy ř. presidenta, ř. vlády, návrhy členů, interpelace a zprávy výborové jsou rozmnoženy a rozdány členům. Návrhy zákona, hosp. předlohy a státní smlouvy musí býti vyřízeny ve 3 poradách, jiné předlohy v jedné poradě. — V prvé poradě je debata jen o zásadácii. Návrhy na změnu nejsou přípustný před skončením prvé porady. Po skončení prvé porady může býti předloha dána některému výboru, který ji může předati příslušnějšímu výboru. Vládní předlohy, které nepotřebují žádného usnesení, může president se souhlasem sněmovny předati ihned výboru. V druhé poradě která začíná nejdříve druhý den po skončení prvé, je odhlasována každá jednotlivá část. Zde mohou býti změny navrženy, dokud porada trvá. O státních smlouvách je hlasováno jen v celku. Jesliže jsou v druhé poradě všechny části nějaké předlohy zamítnuty, přestává každá další porada a hlasování. — Třetí porada pak následuje nejdříve druhý den po skončení druhé porady. Jestliže byly přijaty nějaké návrhy na změnu, musí být o nich hlasováno před konečným hlasováním. Po třetí poradě následuje konečné hlasovánu Návrhy členů, jakož i menší dotazy na vládu musí býti podepsány aspoň 15 členy. Rovněž tak změny k návrhům. Interpelace na ř. vládu musí býti podepsány aspoň 30 členy. President odevzdá interpelace vládo, která odpoví ústně. O odpovědi vlády se nedebatuje. — Petice odevzdá president příslušnému výboru. Členové sněmovny, kteří petice podávají, mohou býti přibráni k poradě do výboru. Ř. vláda dává sněmu výklad o svých rozhodnutích písemně. — President řídí a uzavírá jednání sněmu. Dává řečníkům slovo a určuje jich pořad. Řeč nesmí býti delší jedné hodiny. U některých porad může ji sněm prodloužiti. Když řečník po napomenutí presidentem mluviti nepřestal, může mu vzít tento slovo a dotyčný jej již k témuž předmětu nemůže znova nabýti. Jestliže je řečník třikrát volán k věci neb k pořádku, může mu sněm na návrh presidenta vzít slovo. President muže vyloučiti člena, který hrubě poruší pořádek a může jej dáti odstraniti, jestliže se tento nevzdálí. Při opakování může být vyloučen i na 20 schůzí (v ruském zemském na 8 schůzí). Vyloučený se nesmí súčastnit ani výborových schůzí. — Člen se může odvolati k sněmovně, která rozhodne bez debaty. President může odročit schůzi na neurčito, nastanou-li nepokoje. Opustí-li své místo, přeruší se tím jednání na hodinu. — Jestliže někdo projevuje s posluchačské tribuny souhlas neb nelibost, může jej president nechati vyvésti, po případě celou tribunu vykliditi. Sněm je schopný se usnášeti za nadpoloviční přítomnosti všech členů. Ku změně ústavy musí být 2/3 členů přítomných a většina 2/3. President oznámí datum příští schůze, jestliže je sněm neschopný se usnášeti. — Rovnost hlasů rozhoduje záporně. Při každém hlasování může člen oznámit, že se zdržuje hlasování. V pochybnostech rozhoduje zvláštní protizkouška.
§ 106 stanoví případy, kdy je jmenné hlasování nepřípustné, na př. při hlasování o zkrácení lhůt, početnosti výboru atd. Každý řečník dostane záznam své řeči k opravě, která nesmí měnit smysl řeči. — Přijaté zákonné předlohy předá president příslušnému ministru. V pochybnostech ve výkladu jedn. řádu rozhoduje president.
Zvláštnosti pruského sněmovního jednacího řádu a ústavy: Volební období je čyřleté. Na rozpuštění se může sám usnésti, nebo může tak rozhodnouti min. předseda neb president z. sněmu neb tak určí lid. Státní rada může činili námitky proti zákonům přijatým sněmem. Tyto zákony musejí pak býti sněmem znovu schváleny a sice % většinou, jinak je zákon neplatný. Souhlasu státní rády je vůbec třeba, když se chce sněm usnésti na výdajích, které přesahují sumu předloženou státním ministerstvem. — Sněm může vyslovit každému st. ministerstvu nedůvěru. Návrh musí být podepsán aspoň 30 poslanci a hlasuje se jmény. Předsednictvo se skládá z presidenta, 3 vicepresidentů a 8 přísedících. President a vicepresident jsou voleni v prvém zasedání pouze na čtyři týdny a po těchto teprve až do konce období. — Volí se buď povstáním neb seděním. V pochybnostech poslanci opustí sál, dvéře se zavrou až na dvoje, kterými vcházejí poslanci. Vcházejí-li pravými hlasují ano, levými ne, 2 přísedící je sčítají. V pruské .státní radě se každý rok v prvém zasedání volí president a 2 jeho náměstkové, jakož i zapisovatele a jejich náměstkové. Zvolená rada starších (třináctičlenná), stanoví pracovní program st. rady. Finanční předlohy se vždy předkládají hlavnímu výboru.
Podle jedn. řádu sněmu bavorského se z. sněm schází aspoň jednou do roka k řádnému zasedání. K mimořádnému se schází, když ,jej svolá předsednictvo, přeje-li si tak 50 poslanců neb 1/ občanů. O zákonných předlohách musí být aspoň dvojí čtení. Předlohy zákona podané občanstvem se předloží k přezkoumání ústavnímu výboru. O všech předlohách zákona a o státních smlouvách musí být aspoň dvojí čtení při plné účasti poslanců. Čtění řečí není dovoleno. Jen ministři a jich zmocněnci a zpravodajové výborů mohou své přednesy přečísti.
Podle jednacího řádu z. sněmu saského je každý přítomný poslanec povinen zúčastnit se hlasování, zdržeti se hlasování je dovoleno pouze při hlasování jmenném. Státní vláda, jakož i každý poslanec s předchozím svolením presidenta, může nahlédnouti do archivu z. sněmu. Nahlédnouti jiným třetím osobám se dovoluje jen po svolení presidenta a vlády. Pro kancelář a archiv je volen sněmem zvláštní ředitel.
Ve würthemberském jednacím řádě pro zemský sněm je pozoruhodný § 76, který praví, že vzdání se hlasování se čítá záporně. Jednací řád zemského sněmu bádenského. Desátý den po volbě převezmou 4 nejmladší poslanci vedení zápisnice. Strany si volí své důvěrníky, kteří se scházejí na porady podle potřeby. Na 8 poslanců připadá jeden důvěrník. Strany, které nemají ani 6 poslanců se nepokládají za samostatné. — Při hlasování při rovnosti hlasů rozhodne hlas presidenta, který se v tomto případě čítá za 2 hlasy. Podle durynského jednacího řádu pro zemský sněm je frakce sdružení pouze .3 členů sněmu. Podle jednacího řádu zemského sněmu v Hesích jsou voleni poslanci pouze na 3 roky a státní president je volen vždy od novězvoleného sněmu. Jednací řád občanstva svob. a hans. města Hamburku. Členové senátu mohou být zároveň členy občanstva. Občanstvo je voleno lidem na tři roky. Předsednictvo je voleno každý rok znovu. Frakce jsou sdružení aspoň 10 členů a důvěrníci frakcí tvoří radu starších. — Výbor je volen v prvém zasedání a pro zápisnici se volí syndikus. Rovněž tak podle ústavy meklenbursko-zvěřínské je sněm zemský volen na 3 roky. Tak je tomu i v ústavě oldenburské, kde je ústavou stanovena jedna řádná schůze za rok. V brunšvickém zemském sněmu mají pro kancelář, archiv, knihovnu, pokladnu, účetnictví a tésnopisecký úřad zvláštního zemského syndika. Frakci tam tvoří 4 poslanci. Podle ústavy státu anhaltského je zemský sněm. volen na 3 roky, podle ústavy státu Lippe je zemský sněm volen na 4 roky a pozůstává pouze z 21 poslance. Zapisovatel nemusí být členem sněmu. Svob. a hans. město Brémy mají podobnou ústavu jako Hamburk. Podle § i jedn. řádu si volí občanstvo svého presidenta, 2 vicepresidenty a 5 zapisovatelů. V lubeckém občanstvu se nazývá president pouze vedoucím a má 2 náměstky. Jsou voleni občanstvem na 1 rok. V zemském sněmu meklenbursko-střelickém tvoří radu starších presidnet, jeho náměstkové a předsedové jednotlivých frakcí. V zemském sněmu státu Schamburg-Lippe je sekretář vedoucím journálu, a protokoluje a vyplácí diety poslancům.
Říšská rada zasedá stále v místě ř. vlády. Zemské vlády jmenují ř. ministerstvu vnitra své zástupce v ř. radě. Každá země má tolik zástupců, kolik má hlasů. — Zasedání ř. rady je určeno ř. vládou. Přeje-li si tak 1/3 hlasů ř. rady, musí ji svolati vláda k zasedání. Při zasedání předsedá člen ř. vlády, který nehlasuje. Při hlasování rozhoduje prostá většina hlasů a ku změně ústavy je zapotřebí 2/3 větš. odevzdaných hlasů. K zákonným předlohám a k těm s kterými je spojeno nějaké vydání, je zapotřebí dvojí porada, k ostatním předmětům stačí jen jedna. Ř. rada utvoří 11 stálých výborů, které jsou vyjmenování v § 3. Každý výbor má 9 členů. Země navrhují své zástupce do výborů, ř. vláda je pak jmenuje. Když je přidělena nějaká věc několika výborům, tyto se mají raditi a hlasovati ve společné schůzi. Zasedání výborů jsou svolávána ř. vládou. Předsedá člen ř. vlády, který nehlasuje. Ke každému předmětu projednávanému ve výboru se má ustanoviti zpravodaj. Kancelářské práce ř. rady provádí úřednictvo ř. ministerstva vnitra. Úkolem zat. ř. hospodářské rady je podle § 14 jejího jedn. řádu je navrhovati sociální neb hospodářské zákonné předlohy. Podle jedn. řádu pro ř. vládu předsedá při řádných zasedáních ministr vnitra, jinak ministr, který dal k zasedání podnět. Ř ministři jsou odpovědni ř. sněmu. Zvláštní postavení ř. ministra obrány, která souvisí s vrchním velením ř. presidenta nad veškerou branou mocí, zůstává tím nedotčeno. Ř. vláda je schopná se usnášeti za přítomnosti 1/2 ř. ministrů včetně předsedy.
Podle jednacího řádu pro gdaňský národní sněm tvoří tam frakci 7 poslanců. Hlasování, rada starších, porady a j. podobá se jedn. řádu pro z. sněm pruský. Zasedání mohou býti přítomni i senátoři neb jejich zmocněnci a mohou tam i řečniti. Nár. sněm volí městské zastupitelstvo. V Rakousku je zákonodárným orgánem národní rada volená všemi občany, se spolkovou radou volenou zemskými sněmy. Ve spolkové radě jsou země zastoupeny poměrně k počtu obyvatel země. Členové spolkové rady nemusí být členy z. sněmu, který zastupují, ale musí mít pasivní volební právo. — Nár. rada a spolková rada se scházejí k společnému spolkovému zasedání k volbě presidenta a jeho přísaze, dále pak k potvrzení a vypovědění války. — Nikdo nemůže být současně členem nár. a spolk. rady. To jsou tak asi zásadní směrnice jednotlivých jednacích řádů v německých zemích. Ve sbírce předchází každému jednacímu řádu část ústavy dotyčné země týkající se právě jedn. řádu, a tak kniha tato tvoří pěkný obraz jednacích řádů a zároveň i vzájemných odchylek, které vesměs nejsou tak zásadní, spíše více méně formální.
Lad. Malý, (Ref. ze semináře prof. Pešky v Bratislavě).