= Všeobecný slovník právní, sv. 4
PDF

Stanice železniční.


I. Pojem a druhy.
Stanice nebo nádraží jsou místa na trati železniční, kde se přerušuje běh železničních prostředků provozovacích a kde často vozba železniční prostřednictvím jiných dopravních ústavů s jinými odvětvími vozby vzájemně působí. Dle důležitosti rozeznáváme stanice hlavní, střední a zastávky. Hlavní a střední stanice jsou zařízeny pro veškerou dopravu. Zastávky slouží buď jen dopravě osob neb též jen dopravě zboží. Rozeznáváme dále stanice připojovací, t. j. takové, kde se připojují jiné tuzemské tratě železniční. Stanice takové bývají neprávem často nazývány stanicemi pohraničnými, ač toto označení hodí se jen na stanice, jež leží na hranici říše a v nichž nalézá se připojení ku dráhám cizozemským.
II. Zřízení stanic.
Po schválení definitivní tratě předloží se ministerstvu železničnímu za příčinou zjištění počtu a polohy stanic a zastávek, tyto projekty: hlavní mapa vojenského ústavu zeměpisného, v níž červeně buď vyznačena trať a udána místa navržená pro stanice, jakož i stanice, jež se nalézají na tratích, po nichž se vozba provozuje, hlavní rys podélný, sbírka situačních plánů navržených stanic a zastávek (měřítko nejlépe 1:5000, nejvýš 1:2880) s udáním budov a silnic příjezdních, pokud možná v takovém rozsahu, by bylo viditelným místo a vysvětlující zpráva, ve kteréž buďte — pokud nejsou stanice a zastávky projektovány na veřejných silnicích a cestách — činěny určité návrhy ve směru technickém a finančním o zřízení příjezdních silnic. Není-li zvláštních místních překážek, buďtež stanice a zastávky projektovány horizontálně. Při volbě pojmenování stanic sluší užiti jmén dvojitých jen tehda, je-li to nezbytným k rozeznání od stanic již stávajících; pak se odbývá další komisionelní jednání úřední týmž způsobem, jako při revisi tratě. Komise staniční vyslov se nejen o počtu a poloze budoucích stanic, nýbrž též o jich pojmenování, jakož i o příjezdech a jich směru. Ohledně zapravení nákladů, termínu dokončení a budoucího udržování příjezdu budiž hleděno docíliti úmluvy. Vládě je vyhrazeno povoliti stavbu stanic až po vyřízení otázky příjezdu. Shledá-li při rozhodování o poloze stanic ministerstvo železniční nutným modifikovati schválenou trať, rozhodne se současně dle důležitosti změny, již třeba předsevzíti, má-li změna tvořiti předmět další zvláštní předlohy, či má-li býti jen provedena při zřízení podrobného projektu. Též jde-li o vypuštění stanic nebo zastávek na dráhách, po nichž se již vozba provozuje, rozhodne se zpravidla teprve, když byla odbývána komise staniční. Komisi lze však svolati v tomto případě též do jiného místa než do sídla zemského úřadu, a lze ji dle okolností spojití s politickou komisí pochozí (§§ 8 — 12 nař. m. o. ze dne 25. ledna 1879 č. 19 ř. z.).
III. Ke změně pojmenování stanice neb k pojmenování nově zřízené stanice neb zastávky třeba předchozího schválení ministerstva železničního (výn. m. o. ze dne 27. července 1881 č. 23257). Počet a polohu stanic zjišťuje m. ž. dle svého uvážení (rozh. spr. s. ze dne 21. března 1887 č. 763).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Stanice železniční. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 826-827.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).