NPD documents search: Sociální revue, 1 (1919) - Vyhláška ministra sociální péče ze dne 23. dubna 1920, čís. 255, o mzdách za šití v konfekci textilního zboží, objednaného vojenskou správou. (TABULKY K DOPLNĚNÍ)

Kralupské dlouhoprsťačky.

(Zemský trestní soud v Praze.)

Tři ženy zasedly na lavici obžalovaných před samosoudcem vrch. radou Novotným. První z nich, Zdeňka Nováková, 22letá žena dělníka a spolumajitelka domku v Lobečku, držela si ruce na obličeji. Dělala, jako když se stydí. Za to dvě její partnerky, 34letá Barbora Kderová, svobodná, dělnice z Lobečku, a 50letá Rozalie Pakandlová, žena hokynáře v Lobečku, nejevily strachu ani vzrušení.
Žaloval na všechny tři státní zástupce dr. Česák, že společně dopouštěly se na Kralupsku různých drobných krádeží. Nevybíraly mnoho, přišel jim vhod králík i štoudev, uhlí i necky, jablka i lahvička s kořalkou.
Své výpravy konaly jak k soukromníkům, tak na kralupské nádraží, kam chodívaly pravidelně krást uhlí. Ale když byla jednou příhodná situace, sebrala tam Kderová i cestovní tašku, patřící kterémusi železničnímu zřízenci; byla plná jídla a nescházela ani láhev s kořalkou. Kderová měla smysl pro kolegialitu tak vyvinutý, že tašku předložila svým kolegyním a všecky tři pak pochutnali si nejen na jejím obsahu hutném, ale i tekutém. Zejména kořalka jim chutnala znamenitě.
Takto posilněny rozhodly se navštíviti ovocnou alej, patřící kterémusi rolníku, a natrhaly si několik pytlů jablek, které pak prodaly u obchodnic Zelenkové, Fišerové a Procházkové v Kralupech.
Při přelíčení sváděly vinu jedna na druhou. Slyšení svědkové potvrdili však žalobní děj a z výslechu obchodnice Zelenkové jsme se přesvědčili, že i osoba bez vyznání může býti velmi nábožnou. Zelenková je totiž bez vyznání, jak pravila, dodala však rychle: ale v boha věřím! A před přísahou i po ní se zbožně pokřižovala...
Když pak bylo konstatováno, že Nováková byla pro krádež přes své mládí už čtyřikrát trestána, Kderová pak neméně než sedmnáctkrát, kdežto nejstarší z nich, Pakandlová, má jen jeden škraloupek, urážku úřední osoby, za niž dostala v roce 1923 pět dní vězení, vynesl soudce rozsudek, jímž se všecky tři obžalované uznávají vinnými a odsuzují: Nováková a Kderová každá do těžkého žaláře na dva měsíce bezpodmínečně, Pakandlová pak do těžkého žaláře na tři týdny; bude-li této poslední možno přiznati podmíněný odklad výkonu trestu, zjistí se zvláštním šetřením.
—ff—

Citace:

Kralupské dlouhoprsťačky. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 3, s. 33-33.