Stromařství.Stromařství počítati dlužno za zvlášť důležité odvětví zemědělství. Zvláštního upravení zákonného dostalo se jemu z toho důvodu, že i jiné veřejné, jmenovitě zdravotní zájmy toho žádají, by stromy byly náležitou měrou pěstovány a chráněny. Zájmy veřejné zastoupeny jsou při stromařství podobným způsobem, jako při lesnictví. I trestalo se již dle starších předpisů poškozování stromů a stromořadí podél veřejných silnic a cest jako přečin peněžitými pokutami a vězením. Kromě toho byl škůdce povinen k náhradě a mohl být přidržán k úhradě nákladů s vysázením nových stromků spojených. Poškození starých stromů bylo trestnějším, nově sázené stromy (místo poškozených) měly být téhož stáří; pokud to možno nebylo, měly se dáti za starý strom mladé stromky cenou jemu rovné (dek. dv. kanc. ze dne 13. ledna 1837 č. 21859). Dále bylo nařízeno, že se mají při hlavních silnicích zakládati stromořadí po obou stranách (nejv. rozh. ze dne 29. ledna 1780 a dv. dek. ze dne 12. května 1781). Aby se povzneslo pěstování stromů ovocných a hedvábníků, byly vládou vypsány odměny (dv. dek. ze dne 3. ledna 1750, cís. pat. ze dne 16. srpna 1763). Zákonodárství novější zasazuje se o povznesení stromařství jednak přímo, vydávajíc zvláštní předpisy, jednak nepřímo; sem náležejí předkem 1. v jednotlivých korunních zemích zemské zákony na ochranu zemědělství proti zhoubnému hmyzu. Dle zákonů těchto povinni jsou držitelé, poživatelé a pachtéři pozemků do konce března každého roku nebo do lhůty obecním představenstvem až do konce dubna prodlužitelné svoje stromy ovocné, ozdobné, keře atd. zbaviti housenek, vajíček a pup a zničiti sebraná hnízda housenek a vajíčka jich. 2. K témuž cíli tíhnou zemské zákony na ochranu ptactva zpěvného a stěhovavého, které živí se většinou hmyzem, myšmi a zvířaty zemědělství škodlivými; i přispívají zákony tyto valnou měrou též k ochraně stromařství. 3. V jednotlivých řádech policie silniční jsou ustanovení na ochranu stromořadí podél silnic. K dohledu a střežení jich zavázáno jest služebnictvo policie silniční (cestáři), dále orgány policie místní a polní, stráž finanční a četnictvo. 4. V jednotlivých korunních zemích vydány byly dále zemské zákony o zakládání a ochraně stromořadí podél veřejných silnic a stanoví se zvlášť, jaké stromy sázeti se mají (rozložité, ovocné stromy atd.), jak daleko mají být stromy od sebe vzdáleny, kdy se mají stromy u silnic vysazovati; spolu stanoví se tresty na svévolné oklestění nebo skácení stromů silničních; právo dozoru svěřeno úřadům, které však povinny jsou pečovati o vysazování nových stromů a doplňovati založená již stromořadí; konečně shledáváme tam tresty na poškození stromů a ustanovení o tom, které orgány povolány jsou k bezprostřednímu dohledu a ochraně silničních stromů.Pych stromový t. j. poškození cizích stromů ze zlomyslnosti nebo ze svévůle, spadá v obor trestního zákona o poškození cizího majetku. Zákon trestní nemá ustanovení o pychu stromovém; podobné delikty trestají se jako zločin, přestupuje-li škoda vzešlá ze zlého úmyslu pachatelova 25 zl. (§ 85 a tr. z., § 362 a voj. tr. z.); jinak jsou jen přestupkem (§ 468 tr. z.), pokud se týká, přečinem (§ 741 voj. tr. z.). Osnova nového trestního zákona přijala zvláštní ustanovení o pychu stromovém; vazbou nebo peněžitou pokutou až do 300 zl. má být trestán každý, kdo na cizím pozemku se stromů oloupá kůru nebo je oklestí nebo stromy poškodí zásekem, vrtáním, použitím řebříků nebo podobným způsobem; dále kdo na cizím pozemku proti zápovědi vlastníkově sbírá květy nebo houby se stromů nebo láme dříví stromů, má býti trestán vězením až čtrnáctidenním nebo peněžitou pokutou do 80 zl. (§§ 506 a 507 osnovy).