NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6492.

Školství. — Vyvlastnění. — Církevní věci (Slovensko): * Církevní obec nemá nároku na udělení vyvlastňovacího práva podle §§ 5 a 2 zák. čl. XLI : 1881 pro účely školy ludové, církevní obcí vydržované.
(Nález ze dne 20. dubna 1927 č. 8135.)
Věc: Evangelická a. v. církevní obec v B. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o vyvlastnění pozemků pro školu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Stěžující si nábož. obec zažádala u min. veř. prací podle §§ 2 a 5 zák. čl. XLI : 1881 za udělení vyvlastňovacího práva stran dvou parcel, z nichž jedna je vlastnictvím rodiny W., druhá vlastnictvím řím.-kat. fary v B., kterýchžto pozemků potřebuje náboženská obec jako zahrady a cvičiště pro svoji školu. Nař. rozhodnutím vyslovil žal. úřad, že povolení k vyvlastnění uděliti nemůže, poněvadž podle § 109 úst. listiny je vyvlastnění možné jenom na základě zák. a platný zák. čl. XLI : 1881 nedovoluje vyvlastnění v obcích ve prospěch církevních škol.
Stížnost vytýká, že není předpisu, který by vylučoval vyvlastnění ve prospěch círk. školy. Paragraf 2 zák. článku XLI : 1881 připouští vyvlastnění »v obcích ke zřízení, zvětšení a účelnému zařízení obecních škol«; obecními školami nesluší rozuměti jenom školy vydržované obcemi, nýbrž míní se tím všechny školy v obci, nechať ie vydržuje stát, obec politická nebo obec náboženská. Při opačném výkladu nepříslušelo by právo na vyvlastnění ani školám státním. Paragraf 1 zák. čl. XLI : 1881 obsahuje všeobecný předpis o vyvlastnění, § 2 zák. pak má předpis o vyvlastněních přípustných v obvodu obcí a dává právo na vyvlastnění všem veř. školám v obci; takovou je též škola stěžující si círk. obce.
Nss neshledal stížnost důvodnou. — — — —
Podle 109 úst. listiny je vyvlastnění možné jen na základě zákona. V daném případě jde o udělení vyvlastňovacího práva podle § 5 zák. čl. XLI : 1881 (ve znění § 1 zák. čís. 72/1924) k účelům círk. školy a je na sporu otázka, zda círk. škola spadá nebo nespadá do kruhu škol, pro něž je podle § 2 cit. zák. článku vyvlastnění přípustné.
Podle § 1 zák. čl. XLI : 1881 je vyvlastnění přípustné jenom z obecného zájmu a v případech v § 1 pod čís. 1 — 13 uvedených; v bodě 13 pak připouští se vyvlastnění ve všech případech, ve kterých zákon zvláště tak stanoví. V § 2 uvádí pak zákon, v kterých případech může k vyvlastnění dojíti »v obcích« (kozségekben, in Gemeinden), kdežto v § 3 připouští se vyvlastnění v městech municipálních, dále v městech s regulovaným magistrátem, majících více než 10000 obyvatelů — kromě případů podle § 1 a 2 — také ještě z důvodů v § 3 uvedených, načež konečně § 4 rozšiřuje právo vyvlastňovací v hlavním městě Budapešti také ještě na případy tam uvedené.
Již z této výstavby zákona je zřejmo, že zákonodárce dává v obcích větších nebo významnějších vyvlastňovací právo širší, kdežto v obcích jiných, obyčejných, dává právo to jenom v případech uvedených v § 1 a v § 2. Z toho, že § 2 mluví ve svém úvodě o obcích, plyne tedy jenom, že na území »obcí« povoluje se vyvlastnění v případech v § 2 uvedených.
Vyvlastnění jest výjimečným zásahem do práva vlastnického; předpisy o vyvlastnění nutno proto vykládati striktně. Paragraf 2 připouští vyvlastnění mimo jiné ke stavbě .... obecních škol (podle maďarského textu: Kózségi iskolák ... épitésére .... podle německého vydání zákonů toliko: »Zum Zwecke ... des Baues von Schulen«, podle slovenského vydání: »Ku stavániu obecních škol.).
Podle zák. čl. XXXVIII : 1868, § 10 mohou veř. učeličtě národní býti zřízena způsobem zákonem předepsaným ... náboženskými společnostmi, spolky a soukromníky, obcemi a státem (podle maďarského textu ... »Hitfelekezetek, társulatok és egyesek, kózsegek és az állam«) a pojednává pak cit. zák. čl. v § 11 a násl., resp. v § 16 a násl., § 23 a násl. a v § 80 zvláště o školách vydržovaných náboženskými společnostmi, soukromníky nebo spolky, obcemi a státem (srovnej zejména nadpis k hlavě páté »Aközségi népoktatási tanitézetek — národní učeliště obecní). V době vydání zák. čl. XLI : 1881 byl tedy zákonodárství pojem obecní škola — községi iskola přesně znám a označoval jen školy vydržované obcemi politickými podle § 23 a násl. zák. čl. XXXVIII : 1868. Užil-li tedy zák. článek XLI : 1881 výrazu »kózségi iskolák« »obecní školy«, lze tím rozuměti právě jenom školy podle § 23 a násl. zák. čl. XXXVIII : 1868 obcemi (místními, politickými) vydržované a nelze vyvlastňovací právo stanovené ve prospěch těchto škol obecních rozšiřovati na školy vydržované obcemi náboženskými podle § 11 zák. čl. XXXVIII : 1868, které zákonodárství od škol obecních přesně rozlišuje.
Zákon na uvedeném místě (zák. čl. XLI : 1881, § 2) neposkytuje tedy vyvlastnění pro účely škol církevních, vydržovaných náboženskými společnostmi.
Na tom nemůže nic měniti poukaz stížnosti na to, že při tomto výkladu podle § 2 nepřísluší vyvlastnění ani ve prospěch škol státních, když přec pro zřízení budov a ústavů státních poskytuje vyvlastnění již § 1 bod 11 cit. zák.
O významu toho, že zákon mluví o »obcích« v úvodě § 2, bylo pojednáno již shora.
Ostatně nelze přehlédnouti, že omezení vyvlastnění na školy obecní, t. j. obcemi politickými vydržované, je odůvodněno také již tou úvahou, že podle předpisů zák. čl. XXXVIII : 1868 (zejména § 23) povinnost zřizovati školy národní je uložena jenom politickým obcím, kdežto zřízení škol náboženskými společnostmi, státem, spolky nebo soukromníky jest podle §§ 11 a násl. 80, 80 a 16 a násl. ponecháno úvaze těchto činitelů.
Žal. úřad vyřídil tedy žádost stěžující si obce náboženské právem záporně a byla proto stížnost zamítnuta.

Citace:

č. 6492. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 727-729.