Čís. 8934.

Tomu, kdo provozuje živnost agentury a komisionářství bez pomocníků, jezdě na kole po vesnicích a uzavíraje obchody pro obchodníky za — Čís. 8934 —
613
provisi, nelze zabaviti (§251 čís. 6 ex. ř.) psací stroj, psací stolek a kolo, jichž jediné používá v živnosti.
(Rozh. ze dne 3. května 1929, R I 254/29.)
Návrh dlužníka, by byla zastavena exekuce ohledně psacího stroje, psacího stolu a kola, soud prvé stolice zamítl, rekursní soud návrhu vyhověl. Důvody: Podle živnostenského listu okresní správy politické provozuje dlužník volnou živnost agentury a komisionářství. Tím, jakož i výpovědí dlužníkovy manželky jest zjištěno, že jest dlužníka počítati k drobným živnostníkům podle § 251 čís. 6 ex. ř. Jeho manželka B. potvrdila jako přezvědná osoba, že dlužník jest t. č. provisním zástupcem firem oboru koloniálního a potravinářského, že jest po celý týden na cestách, že přichází domů v sobotu večer, že celý sobotní večer a po celou neděli vyřizuje korespondenci, jež v týdnu došla, což by mu bylo nemožno bez psacího stroje, poněvadž se vše musí kopírovati a nutno týdně vyříditi nejméně 300 nabídek, že psací stůl jest vlastně malý stolek, na němž psací stroj stojí a v něm si dlužník uschovává korespondenci, posléze že dlužník nutně potřebuje kola k návštěvám obchodních známých po vesnicích a že by prodejem řečených tří předmětů byla těžce ohrožena jeho existence jakožto zástupce, poněvadž jde o věci, jichž nezbytně potřebuje. Podle tohoto tvrzení, jehož správnost nebyla nijak vyvrácena, nejde o dlužníkovo pohodlí, jak se prvý soud domnívá, nýbrž o předměty, jichž jest u dlužníka jakožto drobného živnostníka třeba k osobnímu pokračování v jeho výdělečné činnosti v jejím dosavadním vyplácejícím se a soutěže schopném rozsahu a které jsou tudíž podle § 251 čís. 6 ex. ř. z exekuce vyňaty.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekursu nelze přiznati důvodnost. Marně napadá stěžovatelka názor rekursního soudu, že dlužníka jest pokládati za drobného živnostníka po rozumu § 251 čís. 6 ex. ř. Jest zjištěno, že mu okresní správou politickou byl vydán dne 21. prosince 1927 živnostenský list k provozování volné živnosti, agentury a komisionářství, z čehož plyne, že dlužník jest živnostníkem. Jest dále zjištěno, že provozuje tuto živnost sám bez pomocníků tím způsobem, že jezdí po vesnicích a uzavírá obchody pro obchodníky za provisi a že používá v živnosti jen zabavených předmětů, t. j. psacího stroje, psacího stolku, na němž stroj ten stojí, a kola, na němž jezdí za obchody po vesnicích. Toto na nejnutnější potřebu se omezující zařízení živnosti a způsob provozování živnosti nasvědčují tomu, že jde o drobnou živnost podle § 251 čís. 6 ex. ř. Neprávem napadá stěžovatelka též úsudek rekursního soudů, že předměty povinnému zabavené jest pokládati za věci, které podle řečeného zákonného ustanovení jsou vyňaty z exekuce, a neprávem tvrdí stěžovatelka v tomto směru, že dlužník může i bez těchto věcí provozovati svou živnost, že věci slouží jen jeho pohodlí a že proto nejsou k provozu jeho živnosti nezbytné. Novým doslovem řečeného zákonného ustanovení byl podstatně rozšířen okruh předmětů vyňatých z exekuce. Kdežto dříve nemohly býti zabaveny »předměty potřebné k osobnímu vykonávání zaměstnání«, jsou nyní prohlášeny za nezabavitelné všechny věci, potřebné k osobnímu »dalšímu výkonu výdělečné činnosti«. Podle motivů měla novým doslovem býti zákonná ochrana rozšířena z předmětů nezbytně nutných na předměty, jichž jest potřebí k vyplácejícímu se, ostatním poměrům živnostníka odpovídajícímu provozu. Živnostníku nemá býti exekucí odňata možnost, by dále provozoval svou živnost v dosavadním rozsahu, a tak, jak jest dnes v drobné živnosti třeba, by zůstala schopna soutěže. Tyto předpoklady jsou tu i v tomto případě. Používá-li dlužník při získání objednávek na vesnicích kola, nehoví tím svému pohodlí, nýbrž umožňuje si tím levnější a vydatnější provoz své živnosti a, používá-li ke svým písemným pracím za nedělního pobytu doma psacího stroje а k němu náležejícího stolku, nelze ani v tom shledávati pohodlí nebo přepych, nýbrž jest to opět jen vhodný a podle nynějších poměrů obvyklý prostředek k urychlení jeho nezbytné obchodní činnosti. Jest zřejmo, že, kdyby byly zabavené předměty exekučním prodejem povinnému odňaty, utrpěl by provoz jeho živnosti újmu a že by povinný živnost, v tom rozsahu, v němž ji pomocí zabavených předmětů provozuje, dále provozovati nemohl a že by tím také výnosnost jeho živnosti mohla valně trpěti. Rekursní soud tudíž právem vyslovil, že se exekuce ohledně řečených svršků zrušuje z důvodu § 251 čís. 6 ex. ř.

Citace:

č. 8934. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 636-638.