Č. 3638.

Státní občanství: I. Opce pro státní příslušnost jiného státu podle úst. zák. č. 236/1920 předpokládá nejen projev vůle optujícího, učiněný s náležitými doklady u příslušného úřadu, ale také přijetí tohoto projevu příslušným úřadem po provedení zjištění, že podmínky opce jsou splněny, a potvrzení o přijetí opce. — II. Výkon opce pro státní příslušnost k cizímu státu nelze spatřovati již v tom, že určitá osoba vstoupila do služeb onoho státu.
(Nález ze dne 20. května 1924 č. 8935).
Věc: J. K. ve F. proti ministerstvu vnitra stran domovského práva.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud obsahuje výzvu st-le, aby opustil území čsl. republiky, zrušuje se pro nezákonnost; jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: — — —
Naříkané rozhodnutí obsahuje . . . dvojí výrok a to prvý o tom, že se st-li odpírá přijetí do domovského svazku města F., druhý pak o tom. že jest st-l povinen opustiti území čsl. republiky.
Na odůvodnění prvého výroku uvádí nař. rozhodnutí, že st-l vstoupil v srpnu 1920 do trvalé služby polského státu a že tím ztratil ve smyslu patentu o vystěhování z 24. března 1832 státní občanství čsl. vystěhováním. Stížnost ani nepopírá skutkový základ, na kterém tento výrok spočívá, ani se neobrací proti závěru, jejž z něho úřad vyvodil. Není tedy, pokud se týče tohoto výroku, ve smyslu § 18 zák. o ss provedena.
Druhý výrok, obsahující výzvu, aby st-l opustil území čsl. republiky, opřel žal. úřad o předpoklad, že st-l optoval pro státní občanství polské, při čemž spatřoval opci v tom, že st-l přijal v Polsku státní službu, tedy v pouhém konkludentním činu st-lově.
Leč pojem opce, jak jest vyjádřen v mírových smlouvách i v úst. zák. z 9. dubna 1920 č. 236 Sb., předpokládá nejen výslovný projev vůle optujícího státi se občanem cizího státu, kterýžto projev musí býti náležitě doložen a podán u příslušného úřadu, nýbrž také, že úřad k tomu povolaný zjistí splnění podmínek pro opci zákonem stanovených, že opci přijme a o tom vydá optantovi potvrzení.
Když tedy žal. úřad spatřoval výkon opce st-le pro státní občanství polské v pouhém vstoupení st-le do služeb polského státu, vycházel z nesprávného názoru o právní povaze opce, pročež slušelo nař. rozhodnutí v této jeho části podle § 7 zák. o ss zrušiti.

Citace:

Rozhodnutí č. 2744. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 1099-1100.