Č. 6060.Dávka ze zábav: Kdy je divadelní představení osvobozeno od dávky ze zábav podle § 3 č. 3 pravidel o dávce ze zábav č. 143/1922?(Nález ze dne 15. listopadu 1926 č. 24875/25.)Věc: Divadelní spolek »Hálek« v N. proti okresní správní komisi v N. o dávku ze zábav.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná. Důvody: Divadelnímu spolku »Hálek« v N. bylo městským důchodem v N. uloženo, aby zaplatil z divadelního představení, které pořádal dne 22. a 24. února 1925 dávku ze zábav. Stížnosti, v níž uplatňováno osvobození od dávky podle předpisů § 3 č. 3 pravidel o vybírání obecní dávky ze zábav, vydaných vládním nař. z 27. dubna 1922 č. 143 Sb., nebylo v pořadí instančním posléze nař. rozhodnutím vyhověno. — — — — — — — — Nss opřel rozhodnutí o stížnosti o tyto úvahy:Mezi stranami není sporu o tom, že představením, která stěžující si spolek 22. a 24. února 1925 v N. uspořádal, lze přiznati osvobození od dávky ze zábav jen za předpokladů uvedených v § 3 pod č. 3 dávk. pravidel, t. j. tehdy, šlo-li o divadelní představení ve vlastním slova smyslu t. j. o reprodukci některého díla dramatického spisovatele neb operního skladatele, a nebylo-li divadelní představení spojeno s taneční zábavou, hudbou mezi jednáním (není-li tato součástí hry) nebo s jinou zábavní produkcí. (O tom, že představení bylo provedeno na divadle ochotníky, není sporu). Předpoklady osvobození jsou dle toho vesměs okolnosti skutkové jednak kladné — reprodukce některého díla dramatického spisovatele neb operního skladatele — jednak záporné — požadavek, aby tato reprodukce nebyla spojena s jinou zábavní produkcí dle § 2 č. 2 dávk. prav. dávce podléhající. Nejde tu tedy o právní otázku, nýbrž o otázky skutkové; úřad musí vyšetřiti co a jakým způsobem bylo provedeno a podle výsledků šetření zjistiti, bylo-li reprodukováno některé dílo dramatického spisovatele nebo operního skladatele a nebyla- li reprodukce ta v souvislosti s jinou zábavou v § 3 odst. 3 pravidel uvedenou, osvobození od dávky nepožívající. Ke zjištění tomu musí úřad dospěti buď na základě odborných znalostí vlastních orgánů, neb na základě nálezu a posudku znalců.Když tedy úřad v nař. rozhodnutí vyslovil, že nešlo o »divadelní představení ve vlastním slova smyslu«, nýbrž o příležitostnou zábavnou produkci obdobnou představení zpěvních síní a kabaretů, provedl sice zjištění skutkové podstaty, neposoudil však věc s hlediska právního — nelze proto výrok ten napadati jako nezákonný, nýbrž jen zkoumati, zdali úřad vyšetřil veškeré rozhodné okolnosti pro zjištění skutkové a logickým důsledkem ku zjištění tomu dospěl. Stížnost ve směru tom v podstatě namítá, že žal. úřad přihlížel pouze k obsahu a úpravě návěští, nepřihlížel však k obsahu provozovaného kusu, a dovozuje z toho, že pro závěr, že nejde o reprodukci díla dramatického spisovatele, nemá úřad v obsahu návěští dostatečného podkladu.Tuto výtku neshledal nss důvodnou, neboť třeba pro povinnost ku placení dávky jest rozhodno, co bylo předmětem představení, nikoliv pouze to, co bylo jako předmět představení ohlášeno, netřeba k okolnosti té dále hleděti, poněvadž jak stížnost sama tvrdí a také ze spisů se podává, byl kus provozovaný již ve spisech předložených městskému zastupitelstvu a osk-i, a byly tyto úřady povinny jej vzíti v úvahu; z okolnosti, že úřady ty potvrdily rozhodnutí prvé stolice, která se zabývala pouze návěštím, nelze ještě dovoditi, že žal. úřad kus nezkoumal a rozhodnutí své o obsah jeho neopřel. Věcí stěžujícího si spolku však bylo, aby, když tvrdil, že představení dávce nepodléhá, uvedl určité části kusu, z kterých dovozuje, že šlo o děj zdramatisovaný, zpracovaný pro divadelní reprodukci, k čemuž v odvolání k II. i III. stolici měl dosti příležitosti. Neučinil-li tak, nelze seznati vadu řízení, když úřad ještě zvlášť vzhledem k obsahu kusu nedovodil, proč neshledal, že předpoklady osvobození dle § 3 odst. 3 dávk. prav. jsou dány.