Č. 8065.

Pojištění sociální. — Řízení správní. — Řízení před nss-em: 1. Opatření ústřední sociální pojišťovny (sloučení několika okresních nemocenských pojišťoven), schválené ministerstvem soc. péče ve smyslu § 24 odst. 4 zák. č. 221/24 jest úhrnným aktem obou úřadů, který teprve jako takový může býti brán v odpor stížností k nss-u proti oběma úřadům vznesenou. — 2. Okr. nemoc, pojišťovna, která byla podle § 24, odst. 4. zák. č. 221/24 zrušena, jest legitimována, toto opatření bráti v odpor stížností k nss-u; v této stížnosti může vznésti nejen námitku, že nebyla ona nebo ostatní, dle cit. § zúčastněné korporace slyšeny, nýbrž může uplatniti i námitky materielního obsahu.
(Nález ze dne 27. června 1929 č. 6088/28.) Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v H., firma J. L. a spol. ve V. a Frant. Z. v H. (adv. Dr. M. Leiser z Prahy a Dr. Jos. Vavroušek z Hustopeč) proti ministerstvu sociální péče a ústřední sociální pojišťovně v Praze (Dr. Frt. Janoštík) o zrušení okresní nemocenské pojišťovny v H.
Výrok: Stížnost okresní nemocenské pojišťovny v H. se zamítá jako bezdůvodná, stížnost ostatních st-lů se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Min. soc. péče sdělilo nař. přípisem Ústřední sociální pojišťovně toto: »Min. soc. péče schvaluje usnesení představenstva Ústř. soc. pojišťovny ze 17. září 1926, týkající se úpravy obvodů a sídel okr. nemoc, pojišťoven jakož i provedenou změnu tohoto usnesení usnesením představenstva z 29. září 1926. Poněvadž v některých případech nedalo se pro krátkost času zjistiti, zda bylo vyhověno požadavku § 24 odst. 4 zák. č. 221/24, že byly vyslechnuty zúčastněné pojišťovny a jejich svazy, připomíná min. soc. péče výslovně, že předpokládá, že tomuto požadavku ve všech případech, jichž se týkají ty které změny, bylo vyhověno.
Na to bylo okr. nemoc, pokladně v Ž. a okr. nemoc, pojišťovně v H. vydáno rozhodnutí Ústř. soc. pojišťovny z 30. září 1926 tohoto znění: Používajíc zmocnění daného Ústř. soc. pojišťovně ustanovením § 24 odst. 4 zák. z 9. října 1924 č. 221 Sb. usneslo se představenstvo Ústř. soc. pojišťovny ve schůzi z 29. září 1926 přeměniti dosavadní nemoc, pokladnu v Ž. na okr. nemoc, pojišťovnu se sídlem v Ž. a rozšířili . okruh její pojišťovací činnosti na celý obvod v H. s působností od 1. října 1926. Současně bylo podle § 72 cit. zák. usneseno zrušiti tímto dnem okr. nemoc, pojišťovnu v H. za tím účelem, aby byla spojena s okr. nemoc, pojišťovnou v Ž. Tato pojišťovna pověřuje se provedením likvidace okr. nemoc, pojišťovny v H. podle § 72 cit. zák. Bližší směrnice o provedení likvidace budou následovati ve zvláštním oběžníku. Tímto dopisem vyřizují se všechny protesty, žádosti a jiná podání, která ve věci úpravy obvodu a sídla tamní okr. nemoc, pojišťovny (pokladny) byla zaslána Přípravnému sboru ku provedení soc. pojištěni zaměstnanců a Ústř. soc. pojišťovně.«
Předem bylo nss-u z moci úřední zkoumati legitimaci stran si stěžujících ke stížnosti. V tom směru uvážil nss toto:
Předpis § 2 zák. o ss povolává nss k tomu, aby rozhodoval ve všech případech, kdy někdo tvrdí, že nezákonným rozhodnutím nebo opatřením úřadu správního byl ve svých právech zkrácen.
Stížnost, pokud byla podána firmou J. L. a spol., jako zaměstnavatelem, dále Františkem Z., jako zaměstnancem, bylo odmítnouti jako nepřípustnou. Neboť st-lé tito nemají podle zák. ani právního nároku ani ingerenci na to, aby stěžující si okr. nemoc, pojišťovna byla či nebyla zachována. Právo prováděti nař. organisační akty vyhraženo jest v § 24 odst. 4 zák. č. 221/1924 Ústř. soc. pojišťovně, jež vázána jest toliko předpisem, aby — nežli sloučení pojišťoven vysloví — vyslechla zúčastněné pojišťovny a svazy jejich. Nemají-li však zmínění st-lé ani právního nároku na další zachování okr. nemoc, pojišťovny a nedává-li jim zákon v řízení předcházejícím ani práva na slyšení ani postavení strany, pak nemohlo býti porušeno žádné jejich právo ani materielní ani procesní a chybí jim proto vzhledem k předpisu shora citovanému i legitimace ke stížnosti na tento soud.
O stížnosti okr. nemoc, pojišťovny v H. uvážil nss toto:
Stížnost směřuje jak proti rozhodnutí Ústř. soc. pojišťovny, tak i proti schvalovacímu aktu min. soc. péče. Třeba se proto vypořádali s otázkou, zdali tak činí s hlediska § 2 zák. o ss právem.
Podle § 24 odst. 2 zák. z 9. října 1924 č. 221 Sb. zřídí se okr. nemoc, pojišťovna pravidelně v místě, jež je sídlem politického úřadu prvé stolice. Dle odstavce 4. téhož paragrafu může Ústř. soc. pojišťovna, přihlížejíc ke zvláštním poměrům jednotlivých obvodů, stanoviti jinak obvod působnosti a sídlo její, zejména může sloučiti několik okr. nemoc. pojišťoven vyslechnuvši zúčastněné pojišťovny a svazy jejich. Takové rozhodnutí nabývá platnosti jen, bylo-li schváleno min. soc. péče. O tento předpis se opírá nař. rozhodnutí.
Nemocenské pojišťovny, provádějíce pojištění podle zák. č. 221/24 obstarávají úkony veř. správy (srov. nál. Boh. A 7064/28). Ústř. soc. pojišťovna, používajíc zmocnění, daného jí cit. §em 24 odst. 4, zasahuje vrchnostensky v organisaci nemoc, pojištění, tedy v instituci veř. práva, a vykonává tím úkony správní, jež v dřívějším zákoně o nemoc, pojištění dělníků z r. 1888 vykonávaly státní úřady správní. Jest tedy Ústř. soc. pojišťovna v těchto vztazích úřadem správním po rozumu cit. § 2 zák. o ss a mohou proto její rozhodnutí, vydaná v záležitostech organisačních, býti předmětem kognice nss-u. Než rozhodnutí Ústř. soc. pojišťovny podle § 24 odst. 4 nabývá platnosti jen, bylo-li schváleno min. soc. péče. Teprve součinností obou těchto úřadů dochází k perfektnímu, právně účinnému správnímu aktu. Třeba proto rozhodnutí podle § 24 odst. 4 hodnotiti za úhrnný akt dvou úřadů, Ústř. soc. pojišťovny a min-a soc. péče.
Nař. rozhodnutí cituje vedle § 24 odst. 4 ještě § 72 jako právní podklad svého výroku, vyslovujícího zrušení stěžující si pojišťovny. Citovaný § 72 stanoví jen: »Zruší-li Ústř. soc. pojišťovna nemocenskou pojišťovnu, aby ji spojila s jinou pojišťovnou, pověří dojednáním záležitostí zrušené pojišťovny nemocenskou pojišťovnu, která převezme pojištěnce její nebo některou z přejímajících pojišťoven, je-li jich více.« Pak následují předpisy o provedení likvidace zrušené pojišťovny. Předpis § 72 obsahuje tedy jen direktivy pro postup, jejž je zachovati, došlo-li ku zrušení nemoc, pojišťovny, není tedy ničím jiným nežli prováděcím předpisem k § 24 odst. 4 (případně i k § 73, jenž jedná o zrušení jiných pojišťoven než okresních).
Sedes materiae daného případu třeba proto hledati jedině v § 24 odst. 4, jenž má ustanovení o kompetenci, předpokladech i řízení při slučování okr. nemoc, pojišťoven. Sloučení pojišťoven pak obsahuje v sobě pojmově i zrušení (zánik) sloučené pojišťovny. Nelze proto souhlasiti s názorem Ústř. soc. pojišťovny, v odv. spise blíže provedeným, že § 72 ji zmocňuje ke zrušení jakékoli nemoc, pojišťovny dle úplně volné úvahy bez jakýchkoli formálních předpokladů, a třeba proto sporný případ posouditi jedině s hlediska cit. § 24 odst. 4. Tu se dal nss vésti těmito úvahami:
Bezdůvodné jsou námitky stížnosti, shledávající překročení zákonného zmocnění § 24 odst. 4 v tom, že rozhodnutí to zrušilo stěžující si pojišťovnu, jež podle § 266 zák. a podle vl. nař. č. 200/25 od 1. července 1926 jako pojišťovna již působila, a že přeměnilo okr. nemoc, pokladnu v Ž. v okr. nemoc, pojišťovnu, ač zákon by připouštěl pouze zřízení.
Prvé jest nutným důsledkem spojení stěžující si pojišťovny s jinou okr. nemoc, pojišťovnou (§ 72) a předpokládá existenci nemoc, pojišťovny, jež tímto spojením zaniká. Míní-li stížnost touto námitkou, že organisační akty dle cit. § 24 odst. 4 jsou nepřípustné tam, kde již ex lege dle § 24 odst. 2 a § 266 okr. nemoc, pojišťovna zahájila činnost, přehlíží, že zmocnění cit. § 24 odst. 4 se vztahuje také výslovně na spojení okr. nemoc, pojišťoven, tudíž již nových orgánů nemoc, pojištění, zřízených podle zák. č. 221/24. Přeměna okr. nemoc, pokladny v Ž. v okr. nemoc, pojišťovnu jest v souladu s postupem stanoveným §§ 24 odst. 2 a 266, dle nichž zřízení nové okr. nemoc, pojišťovny se děje přeměnou stávající pokladny v pojišťovnu. Volí-li Ostř. soc. pojišťovna podle § 24 odst. 4 jinak sídlo pojišťovny, jedná ve shodě s tendencí cit. norem, když přemění v onom místě stávající okr. nemoc, pokladnu v pojišťovnu, čili, když učiní to, co u okr. nemoc, pokladen v sídle politické správy prvé stolice nastává ze zákona.
Přeměna ta umožněna byla vl. nařízením č. 90/26, jež existenci okr. nemoc, pokladen mimo sídlo polit, úřadu prodloužilo do 1. října 1926. Nevybočuje proto postup, jejž volilo nař. rozhodnuti, z rámce zmocnění, jež uděluje § 24 odst. 4, ježto vede k docílení zákonem připuštěného stavu, aniž by odporoval nějakým v tomto směru daným zákonným direktivám.
Stížnost míní dále, že zákonodárce, jak z pramenů o zákoně jest patrno, chtěl tohoto výjimečného ustanovení použiti hlavně a snad jedině pro Slov., kde správní poměry takových výjimek snad vyžadují, kdežto v česk. zemích jest se říditi jen pravidlem § 24 odst. 2, že okr. nemoc, pojišťovnu jest zříditi v sídle polit, úřadu prvé stolice. K této námitce stačí upozoniti na to, že zákon č. 221/24, upravující povinné pojištění nemocenské, invalidní a starobní, pro celou oblast čsl. republiky, neobmezuje zmocnění udělené v § 24 odst. 4 nijak teritoriálně.
Disposice, obsažené v nař. rozhodnutí, zakládající se, jak právě dovoženo, na předpisu § 24 odst. 4 zákona, jsou vesměs akty organisační, jak ostatně ukazuje již zařádění cit. § pod část 2. zák., jednající dle nadpisu »o organisaci pojištění«. Norma tato, jak zřejmo z jejího shora cit. znění, dává takovýto organisační akt do volné úvahy úřadu, které jsou položeny meze jen ve dvojím směru: 1. aby byly vyslechnuty předem zúčastněné pojišťovny a svazy jejich, 2. aby bylo přihlíženo ku zvláštním poměrům jednotlivých obvodů.
Že podmínce prvé bylo plně vyhověno, o tom není sporu. Pokud jde o podmínku druhou, tu pod zvláštními poměry jednotlivých obvodů podle účelu tohoto předpisu a intencí zák. č. 221/24 jest logicky rozuměti takové poměry, jimž lze přiznati rozhodující význam při volbě obvodu a sídla pojišťovny, rozdílného od pravidla § 24 odst. 2, tedy především poměry populační, hospodářské a komunikační, pokud jeví reflex na pojišťovací agendu a to zejména v tom směru, aby byl co možná usnadněn styk zájemců s nositelem pojištění.
Důvodem pro volbu Ž. za sídlo okr. nem. pojišťovny byl dle spisů značně větší počet pojištěnců u této pokladny pojištěných. V poměru roku 1924 měla tato pokladna 4101 členů proti 2988 členům pojištěných u okr. nemoc, pokladny v H. — Přihlédl-li úřad k většímu počtu pojištěnců v obvodě ž-ckém, tu jistě vyhověl předpisu, aby přihlížel ku zvláštním poměrům obvodu, neboť umístění pojišťovny v obvodě, ve kterém je většina pojištěnců, přispívá zajisté k tomu, aby byla usnadněna agenda pojišťovací, zejména pokud jde o styk zájemců s pojišťovnou. Nelze tedy shledati nezákonným, když úřad z tohoto důvodu zvolil Ž. za sídlo okr. nemoc, pojišťovny, ježto dle hořejších úvah volba ta hoví zvláštním poměrům jednotlivých obvodů.
Jak již řečeno, ponechává zákon v § 24 odst. 4 úvaze úřadů volné pole, které po stránce věcné je omezeno jen potud, že nesmějí se při svém rozhodování říditi ohledy jinými, než které zákon měl na mysli, stanoviv, aby bylo přihlíženo ke zvláštním poměrům jednotlivých obvodů. Nss-u přísluší pak jen zkoumati, zdali úřad nevybočil z těchto mezí, jež mu zákon stanovil, zejména, zdali se nedal vésti ohledy jinými než které zákon má na zřeteli (§ 7 zák. o ss), což, jak shora vyloženo, se nestalo, a zda svůj úsudek nezaložil na skutkových premisách, jež by odporovaly spisům nebo nepřipouštěly logicky závěr, k němuž úřad dospěl (§ 6 zák. o ss).
Jestliže stížnost uvádí ještě jiné momenty (lepší komunikační spojení všech tří okresů s H., dřívější zřízení a větší reservní jmění stěžující si pojišťovny, ohledy národnostní), které dle jejího náhledu jest hodnotiti za zvláštní poměry obvodu dle § 24 odst. 4 takové váhy, že vylučují použití tohoto výjimečného předpisu tak, jak se v daném případě stalo, stačí k tomu poznamenati, že podle toho, co bylo předem uvedeno, je věcí úřadu, aby samostatně hodnotil momenty jím zjištěné nebo jemu známé, tvoře si úsudek o tom, zda jsou splněny věcné předpoklady pro jeho organisační opatření, a že zákon mu nebrání, aby tomu nebo onomu momentu dle svého uvážení přiložil rozhodující význam.. V daném případě tento rozhodující význam přiznal okolnosti, že v obvodu okr. nemoc, pokladny v Ž. jest soustředěna většina pojištěnců. Nelze shledati nelogickým, když usoudil, že větší koncentrace pojištěnců v tomto obvodě jest momentem tak rozhodného významu,, jak jej má zákon na mysli v § 24 odst. 4.

Citace:

Č. 8065. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 34-38.