II. Ve věcech trestních.

E. Z trestního práva hmotného.
§ 1. tr. z. Dolus eventualis. Viz § 173. tr. z.
73. § 5. Návodce jest zodpovědným jen, pokud sahá jeho vlastní zlý úmysl; překročil-li pachatel mandát, může se kvalifikace činu návodcova lišiti od kvalifikace činu pachatelova (27. prosince 1909, Kr I. 223/9; off. 3654). 74. § 85. a) Zlomyslné odnesení věci, jímž se její hodnota zmenšuje, na jiné místo, kde jí nelze upotřebiti, jest zlomyslným poškozením (13. prosince 1909, Kr VII. 86/9; off. 3653).
75. §§ 132. III.; 8. Prostředkem svedení ke smilstvu může býti i násilí, má-li jím osoba svedená učiněna býti povolnou a páchání neb trpění smilstva docíleno; nebylo-li cíle dosaženo, jest tu pokus svedení (7. ledna 1910, Kr II. 353/9; off. 3662).
76. §§ 157., 5. Všeobecné zásady o spolupachatelství a o spoluvině nejsou, pokud jde o zločin těžkého tělesného poškození, ustanovením § 157. tr. z. dotčeny. II. odst. tohoto § vylučuje společnost úmyslu; je-li tato dána — i bez předchozí dohody — dlužno trestati všechny spolupachatele ne dle § 157. tr. z., nýbrž dle §§ 154.—156., ač jsou-li ostatní podmínky § 157. II. tr. z. dány (10. prosince 1909, Kr VI. 82/9; off. 3659).
77. § 173. K přičítání hodnoty ukradené věci, obnos 10 (50) K převyšující, stačí dolus eventualis. Hodnotu nelze určiti dle výhody zlodějovy, ale ani dle mylných předpokladův okradeného, nýbrž dle majetkové újmy, jež vlastníka ztrátou věci stihne (28. prosince 1909, Kr VI. 131/9; off. 3657).
78. § 174. II. a). Spoluzlodějství. Stejně jako E. č. 173. a 187. Zpráv 1909 (23. října 1909, Kr III. 68/9, off. 3648).
79. § 176. II. b). Šafář náleží ke služebným lidem majitele (pachtýře) dvoru (23. října 1909, Kr IV. 68/9; off. 3648).
80. § 186. a) předpokládá objektivně zločinnou krádež (zpronevěru) a vědomí podílníka v této kvalifikaci. §§ 185. a 186. tr. z. nevyžadují, aby čin mohl býti přičítán pachateli hlavnímu (21. října' 1909, Kr III. 204/9; off. 3651).
81. § 335. Majitel živnosti zodpovídá za své pomocníky jen v mezích tohoto §. (9. pros. 1909, Kr III. 126/9; off. 3656).
82. § 496. chrání nejen osoby fysické, nýbrž i zákonem uznané spolky (9. března 1910, Kr VI. 58/10; E. Bl. 1910: 21).
83. Zák. o pr. autor. Byl-li překlad liter, díla chráněného, v určitém území po právu pořízený, rozšiřován záplatně a neoprávněně v území jiném, jest to porušením autor, práva. — Ve Vel. Britanii vyšlá díla požívají dle stát. smlouvy z 24. dubna 1893, č. 77 ř. z. ex 1894 v Rakousku ochrany, jsou-li dány dle britského práva materielní její podmínky; jest lhostejno, jsou-li tu též processní podmínky pro uplatnění autor. práva v britském území (na př. zanesení díla do Stationers Hall). — Při britských dílech netřeba výhrady patisku (překladu) dle § 26. (28.) zák. z 26. pros. 1895, č. 127 ř. z. (6. října 1909, Kr I. 73/9; off. 3649).
84. § 1. zák. o mař. exek. Pojmu »sich entäussern« odpovídá záplatné zcizení věci, byla-li učiněna záplata věřiteli nepřístupnou (20. pros. 1909, Kr I. 325/9; off. 3658). 85. Zákon shromaž. Připustí-li pořadatelé shromáždění jednání o předmětu mimo program úřadu oznámený, dopouštějí se přestupku dle § 11. II. ve spojení s § 2., 12. zák. shrom. i tehdy, neměli-li v době ohlášení zamýšleného shromáždění úřadu úmyslu, připustiti dotyčný předmět k projednání (2. března 1910, Kr Y. 88/ 10; E. Bl. 1910: 21).
86. §§ 10., 11. tisk. zák. Zamlčí-li §em 10. předepsané oznámení, že se část per. časopisu tiskne v jiné tiskárně než oznámeno, obsahuje křivé udání dle § 11. — Přečinem zde označeným jsou též křivé údaje co do osoby vydatelovy (10. pros. 1909, Kr I. 185/9; off. 3652).

Citace:

Z trestního práva hmotného. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1910, svazek/ročník 19, číslo/sešit 4, s. 223-225.