O účelu, organisaci a činnosti dělnických komor v Rakousku.

(Pokračování.)
Počínajíc rokem 1927 zřídila vídeňská dělnická komora též vlastní referát pro práci žen, který zabývá se zvláštními poměry práce žen a pojednala již ve dvou cenných publikacích o poměrech pomocnic v domácnosti a domáckých dělnic.
V uznání důležitosti náležité péče o živnostenský dorost usilovaly dělnické komory o to, aby svojí pomocí a iniciativou zasáhly také v otázce učňovské. Jejich snahám se podařilo dosíci význačných úspěchů také na tomto, dosud zanedbávaném poli. U všech dělnických komor byly zřízeny kanceláře pro ochranu učňů, jichž činnost se za pomoci poraden pro učně a za pomoci dobrovolných pomocníků rozprostírá po celém státě. U obce vídeňské, a později též v řadě jiných měst byly vyvolány v život — ve spojení s dělnickými komorami — poradny pro volbu povolání a zprostředkovatelny pro učně, byla vypracována vzorná učební smlouva a s dobrým výsledkem rozšířena, byl dán podnět k inspekci učňů, která částečně již byla prosazena, otázka odškodnění i dalšího použití učňů v podniku byla upravena zákonem, zřizovány byly učňovské domy, zotavovny pro učně a cvičné dílny. O pracech na tomto poli informuje vídeňskou dělnickou komorou vydávaný časopis »Lehringsschutz, Jugend- und Berufsfürsorge«. Ustanovení platná pro péči o mládež byla shrnuta ve zvláštní příručku. Konáním dvou mezinárodně obeslaných sjezdů pro ochranu učňů a péči o povolání se podařilo zainteresovati pro tyto problémy širší veřejnost.
Značné důležitosti je podpora, již dělnické komory věnují rozvoji pracovního práva. Za součinnosti vynikajících odborníků připravila vídeňská komora sbírku a zpracování všech sociálně politických zákonů v Rakousku, která má sloužiti za první nutný předpoklad pro sjednocení a reorganisaci našeho, dnes ještě neobyčejně roztříštěného pracovního práva, které se těžko dá přehlédnouti. V souvislosti s touto prací vydává vídeňská komora spolu s ministerstvem spravedlnosti a obchodními komorami sbírku rozhodnutí a nálezů soudů a smírčích úřadů v otázkách pracovního práva. Při dělnických komorách byla zřízena zvláštní oddělení pro právní ochranu, která slouží zejména k tomu, aby v případě nutnosti dala odborovým organisacím informaci ve sporných otázkách pracovního práva.
135 Rozhodnutí všech soudních a rozhodčích stolic v otázkách pracovního práva a všechny kolektivní smlouvy jsou systematicky sbírány a zpracovávány, pro přísedící živnostenských soudů a smírčích úřadů zaměstnaneckých pořádají se po skupinách cvičné kursy a připravuje se příručka pro živnostenské soudce.
Od října 1928 vydává komora také tříměsíčník »Soziales Recht«, vědecký archiv pracovního práva, určený především pro právníky, kteří jako státní návladní a soudci ve státní službě a na vysokých školách pracovním právem se obírají, jemu se učí nebo vyučují, aby je seznámil s názorem, jak dělnická třída hledí na právní otázky.
Rozšíření spolurozhodovacího práva dělnictva dovršilo sociálně politické zákonodárství nejen nepřímo, nýbrž též přímo účinky, spočívající v tom, že směrnice naší hospodářské politiky nemohou býti dále již jen jednostranně diktovány, nýbrž že musí býti stanoveny za spolučinnosti a dozoru dělnictva. Tím byla prosazena základní myšlenka hospodářské demokracie, o niž dělnictvo stále usilovalo. Podle toho soustřeďuje se zájem komor vedle sociální politiky hlavně na otázky politiky hospodářské.
Moderní dělnictvo je proniknuto poznatkem, že dělník ve dvojí vlastnosti, totiž jako výrobce a jako spotřebitel, může a musí vznésti nárok na to, aby spolupůsobil na všech důležitých otázkách hospodářské politiky a jejich pojetí aby zjednal platnost.
Namáhavou prací a v nesčetných schůzích a poradách se podařilo zainteresovati odborové organisace pro obtížné problémy celní a obchodní politiky a stanovisko dělnictva na tomto důležitém poli hospodářské politiky vážně a pevně připraviti. V jednotlivých otázkách politiky finanční, zejména na poli důchodových daní, daně obratové a výdělkové zaujaly dělnické komory spolurozhodující vliv. Obzvláště důležitého významu byly práce na polí politiky bankovní; boj o snížení rozsahu bankovních obchodů, vliv na vedení národní banky, stanovisko k devisovému řádu а k návrhu zákona o zlatých bilancích. Iniciativě dělnických komor a vídeňské obce lze děkovati za podporu obchodu s Ruskem. Komory žádaly jako první hospodářské zájmové zastoupení, zákonnou úpravu kartelů a navrhly podrobný program, který byl vážně posuzován i v kruzích zaměstnavatelů. Na poli dopravnictví sluší jmenovati především dobrá zdání komor k reorganisaci spolkových drah, k opatřením tarifním а k vyměření poplatků poštovních, telegrafních a telefonních, zavedení prací elektrisačních а k dopravnímu řádu. V celé řadě podání zasadily se komory též o zásadní zlepšení dopravy silniční a v důkladném dobrozdání stanovisko k otázce ve veřejnosti velmi sporné: k boji mezi drahami a autobusy.
136 Komorám vyvstal nový okruh povinností tím, že též do rakouského národního hospodářství vnikla přes Německo racionalisace. Vídeňská komora zřídila zvláštní vědecký referát o práci, který běžně zpracovává hospodářské, sociálně politické a odborářské problémy, které vznikají z intensity stále vzrůstajícího racionalisačního hnutí. Referát pozoruje racionalisační metody v cizině a prostřednictvím odborových organisací sbírá údaje a zkušenosti o pokrocích racionalisace v Rakousku. Zvláštní péče byla věnována sociálně politickým problémům racionalisace. Vídeňská komora dala zmíněným referátem vypracovati dílo o »Racionalisaci, vědeckém řízení práce a ochraně dělnictva«, aby tak umožnila činovníkům dělnického hnutí orientaci o metodách a problémech racionalisace.
Za vedení referátu vídeňské komory vytvořila se ze Svazu zřízenců v průmyslu pracovní společnost pro vědecké řízení práce a racionalisaci podniků, která během dvouleté práce vypracovala a ve vlastní publikaci vylíčila »Zásady a směrnice odborářské a racionalisační politiky«. V této knize jsou také po prvé uveřejněny racionalisační metody rakouských závodů uvedeným referátem stanovené.
Dělnické komory jsou rovnocennými zástupci v rakouském kuratoriu pro hospodárnost, které v roce 1928 bylo založeno velkými hospodářskými korporacemi průmyslovými, obchodními a zemědělskými.
Práce komor na poli národohospodářském jsou podporovány obsáhlou statistickou službou, která je vedena zejména komorou vídeňskou za spolučinnosti druhých komor. Tato statistická služba vztahuje se především na vedení rejstříků větších závodů, na statistiku konjunktury pro velké podniky a na běžná mzdová šetření. Poměr mezi mzdou skutečnou a mzdou nominální je porovnáván stále na podkladě statistiky výdajů domácností, aby se tak získaly potřebné podklady pro vedení mzdových hnutí. Komory zúčastňují se dále na přípravě sčítání povolání a závodů, na obchodní statistické službě vlády a na statistice stávek, zreformované na podnět vlády. Vlastní práce komor na poli statistickém a výsledky hospodářsko-statistických šetření jiných úřadů jsou shromažďovány v objemné publikaci vycházející ročně od roku 1925, totiž hospodářsko-statistické ročence, která je jediným pramenem informace celé veřejnosti o všech důležitých údajích rakouského národního hospodářství. Společně se spolkovým úřadem statistickým a s komorami podnikatelskými vydávají komory dělnické měsíčně vycházející »Statistische Nachrichten«.
Na poli politiky mzdové, která zůstala vyhrazena odborovým organisacím jako vlastní jejich sféra působnosti, prokazují dělnické komory cenné služby tím, že především podávají k posouzení situace odborového hnutí hospodářsko-statistický a hospodářsko-teoretický materiál; v jednotlivých
137 velkých zásadních sporech pracovních zasadily se svojí vážností, které jako veřejnoprávní instituce ve veřejnosti a u úřadů požívají, o věc zaměstnanců.
Dalším polem, na němž komory odborové organisace podporují, je činnost vzdělávací. Vzdělávací činnost odborových organisací omezuje se přirozeně nejprve na poučování širokých mas. Komory provádějí vzdělávací práci vyššího stupně, která slouží výchově odborových funkcionářů, školení odborových organisací v sociální správě. Podporuje též vzdělávací činnost odborových organisací v masách hmotně subvencemi, poskytováním učebných pomůcek a pořádáním kursů, v různých lidových vyšších školách a jinakých lidových vzdělávacích učilištích a školách odborných a kinematografickými přednáškami. Podporuje konečně vzestup vzdělání dělnické třídy tím, že poskytováním studijních stipendií pro nadané děti dělníků prorážejí k privilegiu majetných tříd na vzdělání a umožňují vnikání dělnických synů a dělnických dcer do oněch povolání — jako lékařů, soudců, návladních, inženýrů, vyšších státních úředníků, středoškolských profesorů atd., která předpokládají průkaz určitého studia. Zvláštní podporu poskytují komory dělnické školám odborovým. Zasazují se stále a stále o postupnou reformu studia na právnických a státovědeckých fakultách se zřetelem na moderní sociální a hospodářskou politiku a o vybudování pokračovacího školství. Zvláštní výbor vídeňské komory zabývá se zájmy osob činných v hudbě a výtvarném umění.
Důležitou vzdělávací práci vykonávají komory laciným vydáváním během tohoto pojednání již zmíněných četných publikací a spoluprací na podobných publikacích. V tomto směru nutno se především zmíniti o spolupráci na »Arbeit und Wirtschaft«, orgánu představenstva svazu volných odborových organisací v Rakousku. — Vedle příležitostných zvláštních příspěvků zpracovává vídeňská dělnická komora pravidelně sociálně politickou i národohospodářskou hlídku tohoto časopisu, jakož i jeho přílohy věnované pracovnímu právu a otázce ženské.
Vzdělávání slouží také knihovny zřizované velkými komorami. Studijní knihovna vídeňské komory, která nyní má téměř 100000 svazků z oboru vědy sociální, a které byla přičleněna knihovna Ant. Mengera a hlavní díl knihovny Viktora Adlera, Pernerstorfera a Winarského, těší se pro svoji bohatost evropské pověsti. Je na cestě státi se museem socialismu a sociální politiky, v níž po vzdělání toužící dělník stejně jako učenec, který v důsledku svého povolání sociálně vědecky pracuje, najde pomůcky pro svoji práci. Knihovna dělnické komory uveřejňuje kromě příležitostných jednotlivých publikací též čtvrtletní přírůstek novinek.
V poslední době věnují komory zvláštní pozornost též
138 podpoře dělnického sportu, a to účastí svých činovníků na jednotlivých představeních, subvencemi a udělováním cen.
Těžkými boji a námahami podařilo se též komorám zajistiti si zastoupení u celé řady korporací a poradních sborů, které vznikají projednáváním speciálních správních otázek v oboru sociální a hospodářské politiky. Zvláštní důležitosti je spolupráce komor v poradní radě pro pojištění proti nezaměstnanosti, ve školní radě pro školy pokračovací, v kuratoriu pro péči o učně, ve správě lidových vzdělávacích ústavů a jednotlivých museí, v generální radě národní banky, v představenstvu poštovní spořitelny, v poradních sborech pro podporu obchodu s Ruskem, pro službu obchodně statistickou, v celní radě, v odúčtovacím úřadě, v představenstvu ústavu pro zkoumání konjunktury a v kuratoriu pro hospodárnost.
Ke konci budiž učiněna ještě zmínka, že komory udělují na návrh příslušných odborových organisací diplomy uznání za mnohaletou práci ve službách národního hospodářství a že poskytováním subvencí různým zařízením a korporacím, která v jejich okruhu působnosti a dělnickému hnutí stojí blízko, prokazují velmi cenné služby.
Uvedený přehled dává nám poznati, že je úplně nesprávným viděti v dělnických komorách předchůdce pro hospodářský parlament, složený podle povolání. Hlavní těžisko činnosti dělnických komor leží v podporování a připravování zákonných opatření a ve spolupráci na správě. Pro provedení těchto prací je zdravá parlamentární demokracie bezpodmínečně žádoucím předpokladem.
Všechny tyto práce byly konány pod vedením komory pro Vídeň a Dolní Rakousy od všech dělnických komor rakouských ve společné spolupráci podle směrnic daných na sjezdech dělnických komor. Vedení běžných prací je vykonáváno kanceláří komor podle rozhodnutí představenstva, odborných komisí, a v důležitých případech shromáždění sekcí nebo shromáždění plenárních. Poradami v kolegiu o všech otázkách je dělnictvo vychováváno k praktické spolupráci na zákonodárství a správě.
Vedle spolučinnosti všech komor na společných velkých úlohách týkajících se celého území státního usiluje každá z komor vykonávati vliv na zákonodárství a správu své země a podporovati podle možnosti činnost odborových organisací. Také na tomto poli přizpůsobily se komory velmi účinně zvláštním poměrům a požadavkům. To mělo za následek, že u jednotlivých komor stojí v popředí jejich zájmů různé speciální otázky. Jedna z komor považuje se v prvé řadě za instituci správní, jiná zase klade těžisko své činnosti na otázku vzdělání, opět jiná na ochranu právní ve směru všeobecném, na ochranu nájemníků nebo ochranu mládeže.
139 Přehlédneme-li zkušenosti, jichž jsme s dělnickými komorami získali, pak musíme konstatovati, že tyto zkušenosti jsou zcela příznivé. Za tento příznivý vývoj dlužno zčásti děkovati tomu, že organisace odborového hnutí v Rakousku je velmi tuhá a téměř jednotná, protože skoro 80% veškerých organisovaných zaměstnanců náleží jedinému směru odborového hnutí, totiž volným odborovým organisacím. Tím je také sestavení komor skoro jednotné a projevení vůle těchto korporací nepodléhá vlivům, které činnost parlamentu často brzdí. K tomu přistupuje ještě, že dělnickým komorám rakouským stojí k pomoci silné parlamentární zastoupení sociální demokracie, která si přes veškeré nárazy doby poválečné dovedla uchovati svoji jednotu a ucelenost. Ve vedoucí komoře vídeňské jsou zastoupeny všechny skupiny dělnického hnutí: volné odborové organisace, odborové organisace křesťansko-sociální a lidové a komunisté. I přes přirozená protichůdná stanoviska podařilo se dosud vždy vídeňské komoře všechny tyto skupiny sjednotiti ke společné práci v zájmu veškerého dělnického hnutí.
Přísnou věcností své práce získaly si dělnické komory na všech polích své hospodářské a sociálně politické činnosti postavení ve veřejnosti a vážnost u vlády a sborů zákonodárných, která váhu zaměstnavatelských komor nejen vyvažuje, nýbrž dokonce předčí. Tato skutečnost spočívá v tom, že zaměstnavatelské komory nejsou mnohdy s to odporující si soukromohospodářské zájmy skupin v nich zastoupených — jako obchodu oproti průmyslu nebo zájmy průmyslu oproti bankám, ano dokonce zájmy prvotní výroby proti výrobě hotových výrobků — v rozhodných otázkách uvésti na společnou základnu.
Zatím co zaměstnavatelé ve svých komorách pod tlakem konkurenční zásady ovládající kapitalistické hospodářství posuzují hospodářské otázky jim k dobrozdání předkládané v prvé řadě s hlediska jich účinnosti na vlastní podnik, je stanovisko zástupců dělnictva a úřednictva v dělnických komorách neseno myšlenkou solidarity všech pracovníků a vyjadřováno po pečlivém zvážení veřejnohospodářských zájmů dělnictva a zřízenectva.
V neumdlévající práci uplatňují se komory ve veřejnosti i vůči úřadům i ostatním hospodářským zájmovým zastoupením a možno vysloviti naději, že tomuto zákonnému zastoupení námezdně pracujícího dělnictva v Rakousku je přisouzen další úspěšný vývoj.
(Překl. dr. Kotek.)
140

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Vinaři. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 469-469.