NPD documents search: Všehrd, 14 (1933) - Zřízení vysoké bohoslovecké školy církve československé v Praze.

Technik a krise
je téma úvahy, kterou napsal do 12. čísla II. roč. Hospodářské korespondence prof. brněnské techniky Dr. Vl. List. Prof. List, jak známo, je nadšeným propagátorem racionalisace a normalisace a ve svém článku si položil otázku, zda nynější krise je způsobena právě těmito dvěma složkami. Vystříhá se řešení všech jiných otázek než technických, ale ukazuje, že dnes již není možno odloučiti problémy technické od právních. Vinu přičítá nikoliv pokroku racionalisace a normalisace, nýbrž absurdním poměrům válečným i poválečným, kdy se zapomnělo především na mezinárodní souručenství hlavně v tom, že nucená soběstačnost za světové války je škodlivá po válce, stejně jako je tomu při nerozumném ochranářství. Demonstruje to na velmi vtipně volených příkladech (na př. Rašínův zákaz dovozu pomerančů z Italie a italský zákaz dovozu českého skla a pod.). Trvalou soběstačnost odkazuje List jako romantickém idylu a žádá si vytvoření mezinárodního podkladu zejména v právu, především však v právu obchodním a směnečném. Jeho dikce je vskutku velmi výrazná a stojí za to citovati několik úryvků z jeho úvahy, i když vždy nelze se vším souhlasiti. Tak požaduje mezinárodní právo obchodní, aby poctivý obchodník měl jistotu, že mu cizí odběratel zaplatí. Tomu jsme však dosud daleko: »jak juris prudentia u nás zahálela, ukazuje nejlépe, že stále nelze krádež elektřiny stihati jako krádež, protože antický Řím neměl elektriky a za 13 let jsme nesjednotili ani soudní řády Slovenska a zemí histor., takže dnes seriosní podnikatel pražský bojí se dodávati na Slovensko, 300 km od Prahy!« a končí pak: »Jako technik shrnuji vše v závěr, že trvale lze odstraniti krisi, jen když právníci, národní hospodáři a zákonodárci se vynasnaží dohoniti co nejrychleji pokročilou techniku a užijí-li k tomu jejích vlastních metod — racionalisace na základu co možná mezinárodním«.
Ča.

Citace:

Technik a krise. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1932, svazek/ročník 13, číslo/sešit 5, s. 167-167.