Hilaire Belloc:

Kardinál Richelieu. Přeložil Timotheus Vodička. Praha 1933, Melantrich (Lidé a osudy, sv. VIL), sir. 364, Kč 33.— neváz. — Belloc, anglický publicista a historik, známý u nás svým spisem »Otrocký stát«, chce podali, jak sám praví v předmluvě, obraz muže, který definitivně rozvrátil, dle jeho mínění, starou náboženskou a tím i morálně politickou jednotu Evropy a zavinil nynější trudný stav Evropy rozvrácené národními nesváry tím, že dal základ k přehodnocení ideje národní.
Ve svém líčení stojí Belloc, jak to ostatně sám přiznává, rozhodně pod vlivem Carlylova kultu hrdinů, vyzdvihuje rozhodný podíl silných osobností (mimo Richelieua uvádí Belloc příkladem i Bismarcka) na vytváření dějin. V podrobnostech líčí nejprve povahu činnosti Richelieuovy, podávaje po charakteristice kardinála jako zakladatele moderní Evropy a po srovnání s Bismarckem nástin tehdejších poměrů politických, francouzských i zahraničních, jemuž následuje rozbor osobnosti a povahy Richelieuovy a jeho okolí. Druhý díl knihy se obírá průběhem činnosti kardinálovy: jeho nesnadným vstupem do veřejného života, cestou k moci a hlavními událostmi jeho života, za něž považuje boj ve Veltlínu, obléhání La Rochelle, spor s královnou matkou, vrcholící ve »Dnu zklamaných«, poměr ke Gustavu Adolfu švédskému a závěrečnou válku Francie se Španělskem a císařem. Na to následuje dramaticky stručný obraz odchodu kardinála ze života.
Právníka zaujme velmi vystižné konstatování Bellocovo, že Richelieu ztroskotal v organisaci soudnictví francouzského, najmě tím, že nemohl se věnovati otázce vymezení kompetence jednotlivých partikulárních soudů. Zajímavým jest stěžejní tvrzení Bellocovo, že Richelieu to byl, který zabránil sjednocení Evropy v náboženské jednotě, t. j. vytvoření mezinárodního nadstátního celku evropského, obdobného středověké »Res publica Christiana«, jíž by však nestál v čele papež, ale moc obou větví rodu habsbuského. Tedy stručně řečeno, míní Belloc, Richelieu chtěl vybudovati svou politikou neobmezenou suverenitu státní, která by se nesnášela s ideou spolků křesťanských, t. j. katolických států, která za tehdy daných poměrů by byla vedla k vytvoření evropského spolkového státu, ovládaného dynastií habsburskou.
Kniha Bellocova svým pregnantním výrazem a případnou formulací toho, co znamenal Richelieu i pro naši dobu, jest skvělým poučením pro právníka, zajímajícího se o problémy mezinárodní nadstátní organisace; neboť jest jasno, že trvalou takovou organisaci musí podpírati nekompromisní pevná idea, která ještě, bohužel, nebyla dodnes formulována.
K hledání takové ideje rozhodně kniha Bellocova neobyčejně přispěje přes své určité menší nedostatky (zejména zřejmé přecenění Richelieuovy účasti na desorganisaci jednoty Evropy). Dr. Wierer.

Citace:

NOVÁK, Karel. Žena-soudce.. Všehrd. List československých právníků . Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1923, svazek/ročník 5, číslo/sešit 7, s. 150-150.