NPD documents search: Právník, 61 (1922) - Příspěvek ku statistice a vývoji českých měst, zvlášť Českých Budějovic

Hovorna
.
Příspěvek ku statistice a vývoji českých měst, zvlášť Českých Budějovic
.1
Předběžné výsledky sčítání lidu z 15. února 1921 sestavené státním úřadem statistickým vykazují v Čechách (mimo hlavní město Prahu a města v pražském obvodu na str. 3. I. uvedená) toliko 11 měst s dnešním počtem obyvatelstva přes 20 001 duší. Jsou to města: Pardubice, Jablonec n. N, Liberec, Ústí n. L., Varnsdorf, Chomutov, Most, Teplice-Šanov, Cheb, Plzeň a České Budějovice. Z těchto 11 (pravím jedenácti) měst jsou jenom tři města rozhodnou převahou česká, a sice: Pardubice s dnešním počtem 25 171, Plzeň s 88 447 duší a České Budějovice s 43 961 duší. Zaznamenati sluší, že mezi jmenovanými 11 městy vůbec na prvním místě co do počtu obyvatelstva stojí Plzeň, a bezprostředně za ní na místě druhém České Budějovice, kteréž předčí počtem obyvatelstva všechna ostatní česká i německá města (v Čechách) jako Ústí n. L., jež má dnes pouze 39 815 duší, i Liberec, jenž má jenom 34 942 obyvatelů.
Tím ovšem zůstává nezměněn fakt pro nás kormutlivý, že z 11 jmenovaných měst v Čechách jest 8 převahou německých a jen 3 převahou jsou česká.
Není pochybnosti o tom, že síla a moc Němců v Čechách přes jejich značně menší počet spočívá a spočívala především v jejich síle a moci hospodářské, jež se soustřeďuje především ve městech, jež jsou střediska průmyslu, řemesel, obchodu, bank, umění etc. a tím i velkého majetku movitého (bez něhož nemohou žíti ani komunisté).
Co do vývoje, zvelebení a mohutnění měst v Čechách zbývá tudíž nám i budoucím generacím ještě hojně čeho doháněti, zvláště toho, co promeškáno na českém jihu po mnohá desítiletí hříšnou, ano zlomyslnou nedbalostí rakouských vlád, hýčkajících především města německá.
Vzorným obrazem vývoje a zvelebení českého města a to
v první řadě pílí, podnikavostí, svědomitým opatrováním svěřeného jmění a přičiněním jeho českého občanstva v době novější jsou nám České Budějovice.
Město to čítalo obyvatelstva:
r. 1880 ......... 23 845
r. 1890 ......... 28 501
r. 1900 ......... 39 360
r. 1910 ......... 44 538
z nichž podle sčítání posledního za válečného období pozbylo
577 duší.
Úměrně stoupal i počet domů Česko-Budějovických. Podle našich pramenů (předběžné sčítání) r. 1890 byl počet domů 1532, r. 1900 domů 1926, r. 1910 domů 2161 a podle sčítání z 15. února 1921 domů 2355.
Krásný obraz Česko-Budějovického podnikání za posledního půl století 1864–1914 podává skvostný památník, jejž vydal r. 1915 výbor Česko-Budějovické záložny pod titulem »Padesát let záložny Česko-Budějovické 1864–1914.
Vývoji českého živlu Česko-Budějovického a vylíčení jeho ušlechtilých snah věnován vlastně celý památník, ježto ve všem snažení a podnikání byla spiritus rector záložna Česko-Budějovická a mužové jí v čele stojící, zejména starostové Dr. Adolf Jungmann, prof. Frant. Smolík, největší mírou však Dr. August. Zátka. Průmyslové podnikání Č. Budějovické jest vylíčeno na str. 101. až 112. památníku, jenž jest naším pramenem. Nebylo v Č. Budějovicích v letech 1870 a následujících zvlášť mezi uvědomělými Čechy do té míry zámožných jednotlivců, kteří by měli tak značné pohotové prostředky, aby mohli uváděti v život větší závody průmyslové. Nezbývalo tudíž, nežli voliti cestu sdružování se drobných kapitalistů v podnicích společných. Následuje vylíčení průmyslových podniků v Č. Budějovicích od roku 1872 až do r. 1913 založených. Pro obmezenost místa tyto podniky dle památníku str. 102. a násl. stručně vypočítáváme:
1. Roku 1872 založen i za účasti německého občanstva »Akciový cukrovar v Č. Budějovicích«. Podnik ukvapený, nešťastný hlavně s nedostatečným kapitálem počatý, jenž již r. 1874 smutně skončil úpadkem.
2. R. 1871 vznikl první český společenský podnik »Přední Mlýn«. Koupilo a přestavělo jej 10 místních krupařů, pekařů a obchodníků. Podnik dlouho prospíval a existuje dosud po výmazu družstva jako společné vlastnictví původních vlastníků.
3. Dále českými občany r. 1889 založeno společenstvo s obm. ručením jako »Továrna na umělá hnojiva a lučebniny«. Závod podle památníku později předán výhodně příbuznému závodu v Kolíně a v Pečkách, jenž v továrně budějovické podnik stále provozuje, dobře prospívá a zaměstnává v Č. Budějovicích 70 dělníků.
4. Závod »Ludmila« ku provozování obchodu zbožím střížním a módním, r. 1889 založený po 6. letech prodán výhodně tak, že všem účastníkům vrácen celý uložený kapitál.
5. »Obchodní a průmyslové družstvo« r. 1886 k podnětu Dr. Augusta Zátky založené po třech létech zřídilo českou zastavárnu, jež po léta svůj úkol plní.
Po těchto skromných počátcích Č. Budějovického průmyslového podnikání dochází
6. na velký, šťastný podnik »První Č. Budějovickou továrnu na smaltované nádobí«, zřízenou r. 1893 jako společenstvo s ručením obmezeným, jež r. 1911 stalo se společností akciovou. Prvním předsedou byl starosta záložny Dr. August Zátka. Přes mnohé překážky a obtíže zvlášť vytrvalé píli ředitele Josefa Vodičky podařilo se jedinou tuto českou smaltovnu přivésti k takovému rozkvětu, že nyní (1914) zaměstnává 14 úředníků a více než 600 dělníků a dělnic, vyplácejíc již po několik roků 10% dividendu.
(Dokončení.)

Hovorna

.
Příspěvek ku statistice a vývoji českých měst, zvlášť Českých Budějovic.
(Dokončení.)
7. Největšího však úspěchu dosáhl dne 8. dubna 1894 ustavený akciový spolek a jeho podnik »český akciový pivovar« založený Drem Augustinem Zátkou, Drem Hromadou a jinými vlastenci. Dne 7. srpna 1895 v nově vystavěném pivovaře zahájena výroba a uvařeno hned v prvním roce 51 000 hektolitrů. V roce 1913, o čemž památník na str. 105. zprávu podává, stoupla výroba na 200 140 hl. Dividendu vyplácel pivovar první léta 5% z hodnoty akcií a dividenda stoupla až na nynějších (1914) 12½ %. Mimo to však věnoval pivovar z čistých zisků na účely národní, hlavně na školství úhrnem 385 596 K.
8. R. 1895 k podnětu Dra Augusta Zátky založena společnost »Kotva« mající za účel kupování realit, pozemků a stavbu domů. Společenstvo to omezilo svou působnost na rozprodej svých pozemků a r. 1909 likvidovalo, vrátivši členům celý kapitál s mírným úrokem. Na rozprodaných pozemcích vystavěny ženská škola průmyslová, dívčí lyceum a pensionát i česká obchodní škola.
9. V Č. Budějovicích krátce po založení pivovaru vznikl na podnět pražských a vůbec českých kruhů, průmyslový závod »Národní Podnik, obchodní a průmyslový« — původně společenstvo s podíly desítizlatovými na výrobu tužek, držátek, inkoustu a peč. vosku. Po těžkých počátcích společenstvo přetvořeno na spolek akciový a vyplácí v posledních létech 5½%, ano posléz 10% dividendy. Jeho Č. Budějovická továrna zaměstnávala roku 1914 dělníků a úředníků 125.
10. Jako společenstvo s r. o. založena »První česká parostrojní bednárna« neměla úspěchu, r. 1902 likvidovala a závod prodala s citelnou škodou podílníků.
11. Roku 1907 ustavila se v Č. Budějovicích společnost s ručením obm. za účelem zřízení české sirkárny, jež vystavěna r. 1908. Kapitál provozovací rozmnožen z původních 300 000 K na 600 000 K. Závod hned v prvních dvou létech vyplácel 12½% dividendu. Následkem sdružení všech sirkáren koncem r. 1912 v tehdejším Rakousku a nastavší krise v průmyslu sirkárenském rozhodli se oprávnění zástupcové spol. Č. Budějovické, přenechati závod velké sirkárenské spol. »Solo«, při čemž dosavadní Č. Budějovičtí akcionáři obdrželi za svoje akcie za jeden milion korun akcií »Solo« a mimo to pro budějovickou továrnu i pro budoucnost zajištěno české vedení. Továrna ta r. 1914 zaměstnávala 269 dělníků a 14 úředníků.
12. Myšlenka založiti v Č. Budějovicích továrnu na šrouby uvedena ve skutek v létech 1908 a 1909. Nová akciová společnost za tím účelem založená r. 1908, továrna dostavěna r. 1909. Hned r. 1901 zvýšen akciový kapitál z 500 000 na 1 000 000 korun. Bilance za r. 1909–1911 nevykazují zisku, teprv bilance z r. 1912 jest aktivní. Podle našeho pramene, sahajícího ovšem jen do r. 1914, zaměstnává závod 150 dělníků a 10 úředníků.
13. Roku 1910 založena česká kupecká továrna na sáčky a katronáže (nyní: Č. Budějovický papírový průmysl. Akciový spolek). Pro různé nedostatky, jak při zakládání, tak při provozu, ocitl se podnik v těžké situaci tak, že došlo na značné odepsání akc. kapitálu, načež provedena sanace podniku, kterýž nyní jest aktivní.
14. a 15. Z obchodní komory Č. Budějovické vyšel podnět k založení továrny na železné a kovové zboží r. 1908 a proveden ve formě akciové společnosti. Továrna »Merkur« na cukrovinky, čokoládu a pečivo vystavěna akciovou společností r. 1911 založenou k podnětu MUDra Horažďovského. Oba posléz jmenované podniky ve skutek uvedl hlavně JUDr. Hromada, jenž od jich založení jest předsedou obou správních rad. Oba podniky vyplácejí slušné dividendy.
To jest v hrubých rysech podaný malý obraz Česko-Budějovického· podnikání až do r. 1914 sahající.
Teď teprve pochopíme netušený vzrůst Českých Budějovic a nad jiné mohutný rozmach jeho českého obyvatelstva, jenž učinil město dosud za německé vyhlašované, rozhodně českým městem.
Třeba nesplnily všechny vypočtené podniky naděje, jež v ně byly kladeny, přece může památník na str. 111. s uspokojením a zadostučiněním konstatovati, že tyto podniky zaměstnávají tou dobou (1914) 1720 dělníků a 110 úředníků t. j. málem 2000 osob nezávislých na cizím, t. j. německém kapitálu. Povážíme-li, že velká část těchto osob jsou otcové rodin, pochopíme, že české závody nutně měly zúrodňující vliv na české školství budějovické a vůbec všechen český život — jak též památník konstatuje.
Zdařilé podniky Č. Budějovické podle našeho názoru alespoň ve své velké většině vyznamenávají se do dnes vlastnostmi, jakéž lze každému snaživému i pokrokovému městu doporučiti a sice jsou to:
1. ve směru věcném: střízlivost ve volbě předmětu podniku t. j. aby volen byl takový podnik, jehož činnost i při velkém rozvoji mohou podnikatelé a alespoň členové správy přehlédnouti a sledovati, aby na jednou nestáli před ohromnými ztrátami, o jejichž vzniku neměli ani potuchy. Dále ovšem třeba při volbě předmětu podniku značný stupeň vědomostí hospodářských a technických vůbec, zdali pro zboží, jež se má vyráběti jest poptávka, zdali měšto jest vhodným sídlem pro podnik jsou-li tu potřebné komunikace atd.
2. Ve směru osobním nejvyšší opatrnost při volbě vedoucích osob podniku. Voleni buďtež jen mužové, kteří se již osvědčili vytrvalou, plodnou prací, a zejména svědomitou správou svěřeného jim cizího majetku — nikoli dobrodruhové dosti pochybné neb alespoň neznámé minulosti, třeba krásně a lichotivě hovořící.
Vzrůst a mohutnění měst hospodářským podnikáním jeho občanstva jest podle názoru našeho vzrůstem z příčin vnitřních, organických. Vedle toho ovšem může býti a bývá rozmnožen vzrůst měst příčinami zevnějšími, snad možno říci neorganickými jako změnou politických poměrů, když do jistých měst vloženy neb přeloženy byly důležité úřady velký počet úředníků a zříz., zaměstnávajících, jak k tomu ukazuje Dr. Jan Červenka ve več. vydání N. L. z 2. září 1921 v zajímavém článku »Rozvoj měst podle posledního sčítání«. Takovým způsobem značně vzrostla města, do kterýchž následkem politického převratu byly přeloženy posádky neb úřady, jež Dr. Č. vypočítává a z nichž jmenujeme toliko města v Čechách se vzrůstem obyvatelstva a sice přibylo obyvatelstva v Praze 9,7%, v Hradci Král. 18,4%, Pardubicích 22,4%, v Litoměřicích 10,1%, v Terezíně 12%. Rozumí se samo sebou, že pro každé město zřízení neb přeložení důležitého úřadu jako soudu neb úřadu komunikačního a j. bude velevítanou akvisicí. Přece však nemůžeme zatajiti, že výše ceníme onen vylíčený první organický způsob vzrůstu měst přičiněním a podnikáním vlastního občanstva, než způsob druhý, totiž přeložením čili zřizováním úřadů neb vojenských posádek a pod.
Jednak svědčí onen první způsob, jak jsme jej zejména s potěšením v Č. Budějovicích viděli — o vysokém stupni občanské ctnosti, statečnosti, mužného sebevědomí a neodvislosti.
Dále přeložení neb zřizování úřadů (i škol) může se státi dle přirozenosti věcí jen po delším časovém období — a jest dosti často závislo na přízni nebo nepřízni vládnoucích osob — kdežto podniky vlastního městského občanstva těchto závad nemají. Ostatně úřady ba i školy mohou býti, ano bývají někdy opět jinam přeloženy (Bělá, Tábor), což o domácím průmyslovém podniku z pravidla neplatí. Ovšem jest při průmyslovém podnikání i při provozu značné risiko finanční, jemuž lze čeliti jen krajní opatrností opatrností, svědomitostí, zkušeností, odborným vzděláním a přičiněním. J. H.

Poznámka. Dovídáme se právě z veřejných listů, že naši němečtí krajané chtějí se domáhati účastenství ve vládě naší republiky na základě svého majetku který jak známo, soustřeďuje se hlavně ve městech. Tím nabyla statistika měst a jejich vývoj aktualního významu. Proto odhodlali jsme se k uveřejněni této práce.

Citace:

X.. Příspěvek ku statistice a vývoji českých měst, zvlášť Českých Budějovic. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1922, svazek/ročník 61, číslo/sešit I., II., s. 41-44, 73-77.