NPD documents search: České právo, 17 (1935) - Přátelská schůzka, pořádaná Spolkem čsl. kandidátů notářství

Dr. Otakar Hůlka:
K notářským jubilejím.

U příležitosti osmdesátin notáře kol. F. Kováře v Čes. Právu ve spojení se vzpomínkou na životní běh zemře- lého notáře Dra Štolby, ozval se v mé paměti obsah zajímavého pro nás notáře článku čelného francouz. deníku »Journal des débats«, nedávno uveřejněného pod nadpisem »Vieux notaires« o analogických bězích života notářského ve Francii. Zněl asi takto:
»... Aplaudujeme rádi к jubileu krásné životní kariéry pana Aimé Orosset námi nedávno oznamovanému, jenž notářuje bez vady 71 roků. Při tom si vzpomínáme na některé z dalších analogií. V roce 1896 v Sablet (dep. Vaucluse) zemřel jako stařešina (doyen) notářský ve věku 100 let p. Claude В., jenž notářoval od r. 1825.
Pozoruhodný velice jest další případ pana Fourcault de Pavant. Ten skonal v roce 1859 jako doyen pařížských notářů. Stal se notářem v r. 1789. Starší jeho bratr, též notář, byl právním zástupcem téměř celého prvního stavu, a zemřel na popravišti, protože poskytl podpory několika svým proskribovaným klientům a celý jeho majetek byl konfiskován. A tu jmenovaný přeživší notář převzal všechny závazky svého bratra notáře a zapravil všechny nároky, nechtěje, aby smrt, »ač čestná«, zkracovala klienty ...«
Pozoruhodným pro poměry francouz. notářství byl tento dodatek téhož článku »Journal des débats«:
»... To je episoda ze života dvou francouzských notářů téhož jména. Také jubilant p. Aimé Grosset má mezi svými předky vzt. strýci řadu notářů vesměs téhož jména. A v tom směru jest zajímavo zjištěni spisovatele (ale není sám) p. Alfreda de Courey v jeho díle »Une Idylle de Paris«, jež jedná o staré notářské kanceláři installované v ulici »du Marais«, která už po více generací přechází z otce na syna, při čemž uvádí:
Probíráme-li se nomenclaturou těchto gentlemanů-notářů pařížských a označeními jejich předchůdců, máme před sebou jako proporci v jednom rode trvavšího notářství číslo přes 10%, beze zření ku zeťům nebo synovcům!
Uvědomujeme si dobře, jaké prozíravosti, diskrétnosti, opatrnosti, stálé pozorlivosti a jaké iniciativnosti a tudíž jak velké starostlivosti o zájmy svěřenců má zapotřebí notář hodný tohoto názvu ...«
Zajisté nelze jinak než blahopřáti Francii k tomu, jak zařídila své notářství. Arci vyniká mezi národy vedoucími v kultuře a demokracii pro svou přesnost v myšlení, pro neúchylnou logičnost jednomyslně celým duchovním světem mu přiznávanou, ať se jeví v díle literárním a i uměleckém, nebo, což hlavním jest, v přímočarosti při budování zákonů, tedy také vybudování francouzského notářství. Vlastnost to, jež spolu s demokratickým respektováním zdravého vývoje nedovoluje rušiti bez rozmyslu nebo překotně velký význam tradičnosti, základu to evoluce (ovšem nikoliv oné evoluce, jež dobré staré mění v horší nové!).

Citace:

č. 8286. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 165-170.