Č. 2845.

Učitelstvo (celibát učitelek): O nároku na odbytné učitelky provdavší se před účinností zák. č. 455/1919.
(Nález ze dne 7. listopadu 1923 č. 18 793). Prejudikatura: Boh. 2844 adm.
Věc: Marie Š. v U. H. (adv. Dr. Viktor Říha z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran odbytného.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-lka, která byla od r. 1910 ve službě školní, provdala se 11. července 1919. Podáním z 8. října 1920 vzdala se dobrovolně školské služby, ježto se provdala, má dítě a nemůže řádně konati povinnosti školské; zároveň žádala za odbytné.
Zškr výnosem z 23. května 1921 žádosti za odbytné nevyhověla ani z příčin zdravotních, poněvadž st-lka dle posudku zdravotního oddělení zsp-é není neschopna k vykonávání služby učitelské, ani na základě ustanovení § 3 zák. z 24. července 1919 č. 455 Sb., poněvadž po provdání dále ve službě školní působila a nelze tudíž její vzdání se služby školní teprve v měsíci prosinci 1920 považovati za vzdání se následkem sňatku.
Rekurs byl nař. rozhodnutím zamítnut z důvodů rozhodnutí zškr-y.
O stížnosti uvážil nss takto:
St-lka se provdala ještě před vydáním zákona z 24. července 1919 č. 455 Sb. Jelikož však v důsledku usnesení min. rady z 18. června 1919 a výnosu min. škol. z 26. června 1919 č. 2144 pres. přes to ve školní službě byla dále ponechána a nenastaly u ní důsledky § 14, 2. odst. mor. zákona z 26. prosince 1904 č. 1 z. z. z r. 1905, totiž ze služby nevystoupila, nelze uznati důvodným tvrzení stížnosti, že st-lce příslušel nárok na odbytné již podle uvedeného zákona, a to proto, poněvadž uvedený zákon připíná nárok na odbytné právě na tehdy stanovený zákonný důsledek provdání učitelky, totiž na její ze zákona nutné vystoupení ze služby. Nenastalo-li toto a byla-li učitelka ve službě ponechána, nepřísluší jí ovšem také nárok na odbytné podle uvedeného zákona.
Úřad odepřel však st-lce odbytné také podle § 3 zák. z 24. července 1919 č. 455 Sb.
Podle § 9 nabyl tento zákon účinnosti dnem vyhlášení (7. srpna 1919) a má zpětnou platnost od 1. listopadu 1918 s výhradou případů v § 3 vytčených.
St-lka se provdala po 1. listopadu 1918 a vystoupila ze služby po 7. srpnu 1919.
V tomto směru vyslovil nss již v nálezu z dnešního dne Boh. 2844 adm. právní názor, že zákon č. 455/19 slůvky § 3 »při tom« nechtěl vyjádřiti časovou souvislost mezi provdáním učitelky a dobrovolným vystoupením ze služby, nýbrž naopak souvislost příčinnou (kausální nexus) mezi oběma skutečnostmi.
Otázka, zda takový kausální nexus jest v konkrétním případě dán neb ne, jest otázkou skutkovou, zodpovědění její tedy součástí skutkové podstaty. Žal. úřad podle znění rozhodnutí zškr-y, z jehož důvodů byl rekurs zamítnut, vycházel z právního názoru, že již pouhá existence časového intervalu mezi sňatkem st-lky a jejím vystoupením ze služby a okolnost, že po sňatku ještě nějakou dobu ve školní službě působila, vylučují nárok na odbytné podle § 3 a mají za následek, že její vzdání se služby nelze považovati za vzdání se následkem sňatku.
Pro tento svůj nesprávný názor nezaměstnával se úřad blíže otázkou příčinné souvislosti mezi sňatkem st-lčiným a jejím vystoupením ze služby, a zůstala skutková podstata v tomto směru neúplnou.
Shora uvedený právní názor žal. úřadu jest však podle toho, co shora řečeno, nesprávný.
Poněvadž tedy neúplnost skutkové podstaty byla zaviněna nesprávným právním názorem, bylo nař. rozhodnutí zrušeno podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 2845. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 931-933.