Č. 3667.

Administrativní řízení. — Řízení před nss-em: I. Adm. řízení jest ovládáno zásadou volného hodnocení průvodů. — II. O významu této zásady pro činnost nss-u a pro postup úřadů správních.
(Nález ze dne 27. května 1924 č. 9444).
Věc: Ing. A. J. v T. (adv. Dr. Leop. Ringwald z Trenčína) proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o disciplinární nález.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: St-l byl v pořadí instancí nál. ministra pro Slov. ze 14. února 1923 uznán vinným služebním přečinem § 90 lit. a) zák. čl. XXII. z r 1886 spáchaným v roce 1920 v T. při správě elektrárny a vodovodu a byl odsouzen podle § 95 lit. b) cit. zák. čl. k peněžité pokutě 500 Kč, jakož i náhradě útrat řízení disciplinárního; zároveň byla vyslovena povinnost nahraditi škody po rozumu § 86 cit. zák. čl.
Stížnost do tohoto rozhodnutí podanou a vytýkající vadnost řízení jakož i nezákonnost shledal nss důvodnou.
St-l byl uznán vinným disc. přečinem § 90 lit. a) zák. čl. XXII. z r. 1886, ježto »zanedbal plnění svých stavovských povinností«, zaviniv spálení kotvy motoru 21 HP v čerpací stanici městského vodovodu a explosi vysokotlakového chladiče naftového motoru.
Jakým způsobem žal. úřad dospěl k úsudku o vině, není z nař. rozhodnutí patrno. Rekursní námitky st-lovy, jimiž tento popíral průvodní moc důkazů v řízení disc. provedených, nechal žal. úřad bez věcné odpovědi, spokojiv se poukazem na zásadu volného hodnocení provedených důkazů. Avšak zásada volného hodnocení důkazů, jež řízení správní vůbec ovládá, má ten smysl, že přípustnost průvodních prostředků a průvodní moc jejich není zákonem samým závazně vymezena, nýbrž že je ponecháno orgánu judikujícímu, aby sám uvážil, zda ten který průvodní prostředek sluší připustiti, a aby sám dle pravidel logiky a zkušenosti ocenil průvodní moc průvodu připuštěného. Pro právní kontrolu správy vykonávanou dle zák. z 2. listopadu 1918 č. 3 Sb. plyne pak ze zásady volného hodnocení důkazů v řízení správním ten důsledek, že nss, který zásadně jsa vázán na skutkovou podstatu přijatou žal. úřadem (§ 6, odst. 1 zák. o ss), může (§ 6, odst. 2 cit. zák.) tuto skutkovou podstatu zkoumati jen po stránce formální, není povolán, aby průvodní materiál v řízení správním sebraný sám hodnotil, nýbrž jest oprávněn a také povinen v jistých mezích zkoumati, zdali úřad správní oceňuje materiál důkazní nepřekročil procesně právních mezí, jež se z pojmu »hodnocení« průvodů podávají, zejména zdali se neprohřešil při tom proti pravidlům logiky a zkušenosti.
Zásada volného hodnocení průvodů nezbavuje však správní úřad povinnosti uvésti v odůvodnění nálezu ony skutečnosti, jež za prokázané uznal, a důvody, z nichž k tomuto svému přesvědčení dospěl. Povinnost tato je samozřejmým důsledkem judikátní povahy rozhodnutí správního, zejména ve věcech disciplinárních, a to tím více, ježto by jinak právní obrana proti rozhodnutím a opatřením úřadů správních v právu stížnosti k nss-u poskytnutá, stávala se ilusorní.
V případě dnešního sporu lze sice dle stavu spisů a dle průběhu řízení správního za to míti, že žal. úřad založil svůj úsudek o vině st-lově v podstatě na znaleckém dobrém zdání, které podal vládní referent pro veřejné práce při ministru pro Slov. Ze stížnosti k tomuto soudu podané lze také souditi, že i st-l z nař. rozhodnutí, přes to, že v něm chybí věcné odůvodnění výroku o vině, vyrozuměl, že žal. úřad opírá se především o řečené dobré zdání, jehož obsah byl st-li v řízení správním náležitým způsobem sdělen. Třeba tedy za tohoto stavu věci bylo snad možno připustiti, že není podstatné vady řízení v tom, že žal. úřad ve svém rozhodnutí na dotčené dobré zdání výslovně nepoukázal, zbývá přece ještě otázka, zdali toto dobré zdání dle svého obsahu jest dostatečným podkladem, aby žal. úřad podle pravidel logiky a zkušenosti mohl z něho dojíti k úsudku o vině st-lově. Je pravda, že v dobrém zdání, pokud se týká spálení kotvy motoru 21 HP v čerpací stanici městského vodovodu, jest zvýšení obrátek, st-li k vině přičítané, označeno za nepřípustné a to jak jak vzhledem k stavu isolace porušenému ledkem (sanytrem), tak vůbec k nedobrému stavu motoru, jenž nebyl schopen přetížení. Avšak st-l ve své obraně proti tomuto odbornému posudku již v řízení správním namítal, že regulátor, jemuž slyšený znalec ve svém dobrém zdání dle mínění st-lova připisuje účel zvyšovati počet obrátek, ve skutečnosti neměl tento účel, naopak že sloužil jen k tomu, aby výkonnost motoru byla udržována na stejném stupni, a dále že mohl spoléhati na namontovaný automat, který vypne proud, když napjetí klesne, jakož i na řádné pojistky, které přetrhnou proud v tom okamžiku, když by kotva byla přetížena, takže společné účinkování těchto dvou přístrojů vylučuje dle tvrzení st-lova přetížení motoru a spálení kotvy.
V těchto svých námitkách proti znaleckému posudku uvedl tedy st-l momenty odborného rázu, z nichž dovozoval, že spálení kotvy jemu za vinu kladené nemohl předvídati. Je-li správné jeho tvrzení, že jako odborník mohl spoléhati na dotčené funkce regulátoru automatu a pojistek, pak ovšem neměl by úsudek žal. úřadu, že st-l zanedbav náležité opatrnosti spálení kotvy zavinil, dostatečné opory, a o zavinění jemu přičítaném nemohlo by býti řeči. Jde tedy o momenty významné, kterými žal. úřad byl povinen se zabývati a jež nebylo by možno odbýti ani pouhým poukazem na znalecké dobré zdání, jehož průvodní moc námitkami st-lovými stala se pochybnou.
Žal. úřad přijal však námitky st-lovy mlčením, nedav ani slovem na jevo, zda a z jakých důvodů je pokládal' za nepodstatné. Již v tomto nedostatku nutno uznati podstatnou vadu řízení, která st-li stěžuje obranu před tímto soudem a soudu samému znemožňuje, zkoumati, zdali žal. úřad, uznav st-le vinným i přes jeho námitky proti nejvýznamnějšímu podkladu odsuzujícího nálezu, měl pro svůj úsudek dostatečnou oporu . . .
Dle stavu spisů jest mimo to zřejmo, že si úřad pro své odmítavé stanovisko, jež arci jen ze sentence ke seznati, neopatřil dalšího znaleckého posudku, bez něhož obrana st-lova, založená na momentech odborného rázu, nemůže býti spolehlivě oceněna.
Pokud jde o explosi chladiče motoru, jež se st-li rovněž za vinu klade, může se nař. rozhodnutí opětně opírati jen o znalecký posudek vládního referenta. Než i v tomto posudku samém jest v této příčině výslovně uvedeno, že by bylo úlohou odborného pátrání objektivně zjistiti, zda mohl obviněný předvídati následky svého rozkazu vzhledem k tomu, že stroj před tím vůbec žádným pojistným ventilem vystrojen nebyl, a v dalších vývodech posudku označuje se jen za pravděpodobné, že st-l mohl následky ony předvídati.
I kdyby zásadně bylo lze připustiti, že k disciplinárnímu odsouzení stačí pouhá pravděpodobnost zavinění, platí zde obdobně totéž, co bylo svrchu uvedeno o spálení kotvy motoru 21 HP, neboť i zde st-l bránil se proti znaleckému posudku námitkami rázu odborného, v nichž uvedl jisté momenty na doklad, že nemohl předvídati účinky svého rozkazu, poukázav zejména na informaci, kterou mu podal hlavní strojník, prvotřídní to odborník, jakož i na nutnost okamžitého zakročení. Vytknuté procesní nedostatky musil soud uznati za podstatné vady řízení.

Citace:

č. 3667. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1387-1390.