Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 64 (1925). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:
= Právník, 64 (1925)
PDF

Deník.


Osnova zákona o pracovních soudech v Německu

 má, navazujíc na starší návrhy (1921), jednak čeliti roztříštění příslušnosti ve věcech pracovních, k němuž přispělo především zákonodárství poválečné, jednak umožniti kodifikaci pracovního práva, která jest předepsána ústavou. V organisaci pracovních soudů kráčí osnova asi střední cestou mezi úplnou jejich samostatností, ztělesněnou nynějšími soudy živnostenskými a soudy obchodníků, a mezi přičleněním pracovních soudů soudům řádným. Stolice jsou tři: 1. pracovní soud zpravidla v sídle úředního soudu, 2. zemský pracovní soud při zemském soudu, 3. říšský pracovní soud při říšském soudu. Předsedou pracovního soudu je soudce zvláště touto funkcí pověřený nebo alespoň osoba způsobilá k úřadu soudcovskému. Předsedou zemského pracovního soudu je člen tohoto soudu, předsedou a soudcovskými přísedícími (2) říšského pracovního soudu členové říšského soudu. Kromě toho zasedá ve všech stolicích po dvou přísedících určených orgány justičními a orgány politické (sociální) správy ze seznamů hospodářských sdružení zaměstnavatelů a zaměstnanců. Pro přísedící vyšších stolic žádá se vyšší věk a delší praxe u nižších stolic. Příslušnost vztahuje se na veškery téměř spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci i na spory z kolektivních smluv, ať jsou stranami sdružení zaměstnavatelů a zaměstnanců či jednotlivci. Řízení zahajuje vždy předsedů jako samosoudce, jenž připraví jednání pro soudní sbor, neskončí-li spor smírem, na základě vzdání se nároku nebo jeho uznání nebo na základě zmeškáni. Odvolání i dovolání je omezeno hodnotou předmětu sporu, avšak soud může je připustiti i tehdy, nedosahuje-li hodnota předmětu sporu zákonné výše, má-li věc zásadní význam. Nova v odvolacím řízení se připouštějí jen tehdy, jde-li o okolnosti vzniklé po posledním ústním jednání nebo nebylo-li opoždění stranou zaviněno. Advokáti jsou připuštěni v první stolici jen jako zástupci hospodářských sdružení zaměstnanců a zaměstnavatelů. Před vyššími stolicemi je zastoupení advokátem nucené, před zemskými pracovními soudy mohou však zastupovati zmocněnci hospodářských sdružení zaměstnanců a zaměstnavatelů i tehdy, nejsou-li advokáty. — Otázka pracovních soudů je časová i u nás a není tudíž německá osnova bez zajímavostí.
Citace:
Osnova zákona o pracovních soudech v Německu. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1925, svazek/ročník 64, číslo/sešit 18, s. 594-594.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).