České právo. Časopis Spolku notářů československých, 9 (1927). Praha: Spolek notářů československých, 90 s.
Authors:
= České právo, 9 (1927)
PDF

Rozhodnutí nejvyššího soudu.


Ze souboru legislativy a judikatury.


Čís. 3564. Manželka, jejíž manželství bylo bez předchozího rozvodu rozloučeno za platnosti novely o právu manželském, nemá podle § 19 novely proti manželi nároku na výživné.
Dvorský dekret ze dne 4. května 1841, čís. 531 sb. z. s., neplatí při rozluce manželství.
Z toho, že bývalý manžel poskytuje rozloučené manželce z ochoty výživné, nemůže manželka dovozovati pro sebc žádných práv. (Rozh. ze dne 4. března 1924, Rv I 1623/23.)
»Dr. L.«
Čís. 3570. Směnečný nárok proti avalistovi příjemce není podmíněn protestaci směnky a zaniká teprve uplynutím tří let ode dne splatnosti směnky. (Rozh. ze dne 4. března 1924, Rv I 277/24.)
»Dr. L.«
Čís. 3572. O nároku otce, by osvobozen byl od placení výživného manželským nezletilým dětem, jest jednati v řízení nesporném. (Rozh. ze dne 4. března 1924, R II 63/24.)
»Dr. L.«
Čís. 3573. Nemanželský otec, složivší pro dítě odbytné, může se domáhati jeho vrácení, раk-li dítě legitimoval.
Rozhodnutí soudu o vrácení odbytného může se v mimosporném řízení státi jen za souhlasu dítěte (opatrovníka mu zvláště zřízeného), a bylo-li odbytné složeno za nemanželského tehdy otce osobou třetí, i za souhlasu této osoby. (Rozh. ze dne 4. března 1924, R II 70/24.)
»Dr. L.«
Čís. 3575. Ustanovení § 56 odstavec třetí, knih. zák. platí obdobou i v řízení vyrovnávacím. Zápis zástavního práva v poznamenaném pořadí může býti povolen jen na základě listiny, mající náležitosti § 56 odstavec třetí, knih. zák. (Rozh. ze dne 4. března 1924, R II 75/24.)
»Dr. L.«
Čís. 3577. Dvorského dekretu ze dne 4. května 1841, čís. 531 sb. z. s., nelze užíti na manželství rozloučená.
§ 19 rozl. zák. nelze použíti, jde-li o manželství rozloučené po vydání rozlukového zákona bez předchozího rozvodu. (Rozh. ze dne 4. března 1924, Rv II 755/23.)
»Dr. L.«
Čís. 3581. Ani za platnosti § 75 III. dílčí novely k obč. zák. nelze prozatímními opatřeními postihnouti dědické právo v celku nebo určitý podíl jeho, nýbrž pouze určité hmotné pozůstalostní věci, na něž přísluší dědici dědický nárok. (Rozh. ze dne 5. března 1924, R I 152/24.)
»Dr. L.«
Čís. 3587. Povinnost vyživovati a zaopatřovati nemanželské dítě přechází jako jiný dluh na pozůstalost otcovu. Nemanželské děti nemají však bezpodmínečného práva zůstati v domě zůstavitelově. Nemanželská matka není povinna hraditi náklady na výživu dětí, pokud není vyčerpána pozůstalost po nemanželském otci. (Rozh. ze dne 5. března 1924, Rv I 1445/23.)
»Dr. L.«
Citace:
Ze souboru legislativy a judikatury.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1927, svazek/ročník 9, s. 11-11.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).