NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 25 (1916) - Před podáním námitek proti výpovědi jest v nájemním řízení přerušení řízení dle §u 162. c. ř. s. nepřípustným.

Před podáním námitek proti výpovědi jest v nájemním řízení přerušení řízení dle §u 162. c. ř. s. nepřípustným.

Výpověď nájemní smlouvy jest jednostranným projevem vůle jedné z obou stran smluvních, že nájemní smlouva, uzavřená na neurčitou dobu, má končiti určitým okamžikem. Výpověď může se státi soudně neb mimosoudně, leč také soudní řízení o výpovědi není řízením sporným, ohledně něhož by bylo použiti ustanovení civilního řádu soudního o řízení vůbec a o přerušení řízení dle §u 162. zvláště. To plyne především z toho, že se výpověď nájemní smlouvy neliší v podstatě své od výpovědí jiných smluv, na př. smlouvy služební neb námezdní, aneb pohledávky hypotekární, a že všem těmto výpovědím chybí podstatný znak sporného řízení, domáhání se a sledování porušeného práva. Pokud se zvláště týče soudní výpovědi nájemní smlouvy, svědčí zevrubná ustanovení zákona o obsahu výpovědi, na jejichž přesné šetření má soud dohlížeti (§ 562. c. ř. s.), o preventivní právní péči, jíž má býti zamezeno pozdějším rozepřím, tedy o nesporném řízení. Tomu nasvědčuje též okolnost, že vypovídající straně nepřísluší vůči druhé straně nárok na náhradu útrat. Že předpisy o výpovědi jsou upraveny v civilním řádu soudním, a sice v oddíle s nadpisem »řízení ve sporech ze smlouvy nájemní«, nelze použiti k odůvodnění opačného mínění, ježto v tomto oddíle jsou obsažena též ustanovení ryze hmotně-právní povahy (§§ 560. a 569.), jakož i předpisy o mimosoudní výpovědi (§ 565.); naopak právě z této poslední okolnosti a z další skutečnosti, že mimosoudní výpověď, jež má zákonem předepsaný obsah a byla řádně doručena, má v zápětí tytéž účinky, jako soudní výpověď, jde jasně na jevo, že soudní výpovědí nezakládá se sporné řízení právě tak, jako takové řízení nemůže býti založeno v podstatě stejnou mimosoudní výpovědí. Doručením výpovědi jest řízení výpovědní u konce. K němu se může připojiti řízení sporné, pakliže strana, které byla dána výpověď, během zákonné lhůty vznese námitky proti výpovědi. Toto sporné řízení počíná však teprve námitkami (srov. nadpis k §ům 571. a násl. a motivy k §. 560.); na tom nemění ničeho ani okolnost, že v tomto řízení sluší vypovídající stranu dle §u 571., odst. 2. c. ř. s., pokládati za žalobce, ježto toto ustanovení jest ryze formální povahy a jest v motivech k §u 560. c. ř. s. odůvodňováno tím, že kdo vznáší námitky, hájí se takto proti nároku, vznesenému vypovídajícím, a že v rozepři takto, t. j. následkem námitek vznikající musí býti vypovídající pokládán za žalobce. V nájemním řízení, upraveném cís. nař. ze dne 16. listopadu 1858, č. ř. z. 213, jež bylo převzato beze změny civilním řádem soudním, byl ostatně v tomto ohledu (§ 12.) stanoven opak. Ježto dle řečeného před podáním námitek není zahájeno procesní řízení, nelze mluviti ani o přerušení řízení. Učiněno-li po doručení výpovědi a před podáním námitek přece jen usnesení ve smyslu §u 162. c. ř. s., jest tím ve skutečnosti pouze zákonná preklusivní lhůta, jež jest neodročitelná a proti jejímuž zmeškání není přípustným ani navrácení v předešlý stav (§ 571. c. ř. s.), na neurčitou dobu prodloužena. Takové prodloužení lhůty nemůže však býti opíráno o § 162. c. ř. s., jako by snad od osoby vojenské k válečné službě povolané nemohlo býti dle tohoto místa zákona vymoženo odložení promlčení žaloby.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 9. listopadu 1915, č. j. R I 569/15/1.) —r—

Citace:

Před podáním námitek proti výpovědi jest v nájemním řízení přerušení řízení dle §u 162. c. ř. s. nepřípustným.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 2, s. 102-104.