NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 2

Čís. 1274.

Zásadně není závady, by nebyl dle § 251, čís. 5 ex. ř. uznán za nezabavitelný psací stroj advokátovy kanceláře.
(Plenární rozhodnutí ze dne 8. listopadu 1921, č. pres. 1078/21.)
V otázce, zda psací stroj advokátovy kanceláře náleží ku předmětům, jež dle § 251 čís. 5 ex. ř. jsou vyloučeny z exekuce, došlo při rozhodování u nejvyššího soudu k různosti mínění. Jedni zodpověděli otázku bezvýjimečně záporně, druzí dávali k ní bezvýjimečně odpověď kladnou. Pro zásadní důležitost věci předložil první president otázku senátu plenárnímu. Tento zodpověděl ji, jak shora uvedeno.
Důvody:
Nelze přisvědčiti k právnímu názoru, dle něhož psací stroj advokátovy kanceláře nepatří vůbec k předmětům, jež dle § 251 čís. 5 ex. ř. jsou vyloučeny z exekuce. Zákon vylučuje v § 251 ex. ř. z exekuce pod č. 1 a 3 předměty nepostradatelné, pod čís. 13 předměty nutné a pod čís. 5 a 6 předměty potřebné. Již tímto odstíněním dal zákonodárce na jevo, že s hlediska čís. 5 § 251 ex. ř. nezáleží na tom, zda předmět jest pro dlužníka nutným, pokud se týče nepostradatelným, nýbrž, že stačí, potřebuje-li dlužník předmětu, by mohl své povolání vykonávati. Otázka, jakých předmětů potřebují osoby, naznačené v § 251 čís. 5 ex. ř., by mohly své povolání vykonávati, není otázkou, připoutanou na nezměnitelné předpoklady. Dochází odpovědi jednak v tom, jaké požadavky činí na dlužníka doba, do níž spadá rozhodování o nezabavitelnosti předmětu, jednak ve správném vystižení toho, co jest účelem řečeného omezení zabavitelnosti. Zákonodárci jednalo se o to, by vyrovnán byl jednak věřitelův zájem, dojíti z dlužníkova majetku uspokojení vykonatelného nároku, jednak slušný zřetel na dlužníkovu hospodářskou životnost. Zákon čelí vhodnými prostředky proti tomu, by dlužník neunikal postranními cestami svému závazku, s druhé strany nechce však dlužníka vydati na pospas věřiteli. Vychází s hlediska, že bezohledné vymáhání majetkových nároků nesmí jíti tak daleko, by tím dlužník stal se hospodářským trosečníkem. To nemůže býti účelem zdravého zákonodárství, najmě jestli ovládán hospodářskou spravedlností, to nemůže však býti ani rozumným přáním prozíravého věřitele, jenž, shroutě bezohledným vymáháním nároku dlužníkovu hospodářskou mohoucnost, sám kácí kmen, jehož ovocem mohl by po čase býti uspokojen. Čte-li se pod tímto zorným úhlem ustanovení § 251 čís. 5 ex. ř., dlužno rozuměti mu tak, že potřebnost toho kterého předmětu pro výkon povolání určuje se tím, co žádá doba na dlužníku a čeho mu třeba, by byl s to obstáti v hospodářské soutěži. Ani v tom ani v onom směru nelze přirozeně utkvěti strnule na tom, co v zašlých dobách bylo postačitelno, nýbrž nutno jíti s duchem času a podrobiti se příkazům přítomnosti. Použito na případ, o který se jedná, nelze rozumovati tak, že kdyby psací stroj byl věcí neznámou, že písemnosti pořizovaly se bez psacího stroje a že tudíž i dnes lze se bez psacího stroje obejíti. Bylo by zbytečno, osvětlovati výhody strojové práce oproti práci ruční. Stačí, vytknouti, že jakmile jedna advokátní kancelář pořizuje písemnosti psacím starojem, nabývá hospodářské převahy nad advokátní kanceláří, kde píše se bez stroje. Nejde tu jen o rychlost, s jakou lze strojem písemnosti poříditi, nýbrž též o to, že advokátní kancelář, jež nemá psacího stroje, odkázána jest na větší počet drahých sil pracovních. Má-li tato porucha hospodářské rovnováhy na poli soutěže býti vyrovnána, nelze bez dalšího a za všech okolností odnímati exekucí advokátní kanceláři psací stroj. S druhé strany ovšem jest otázkou případu, zda ta která advokátní kancelář a v jakém rozsahu také skutečně psacího stroje, pokud se týče psacích strojů potřebuje, zdali snad psací stroj není pro určitou advokátní kancelář pouhou nábytkovou výzdobou a nikoli využitkovávaným strojem pracovním. To řešiti jest již věcí toho kterého případu.

Citace:

č. 1274. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1923, svazek/ročník 3, s. 755-756.