Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů, 3 (1926). Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 576 s.
Authors:
= Soudní síň, 3 (1926)
PDF
— Čís. 7443 —

Čís. 7443.


Odpírá-li svedená žena provdati se za svůdce, nemůže se na něm domáhati náhrady škody podle § 1328 obč. zák. Lhostejno, zda svedená odpírá provdati se důvodně či bezdůvodně, leč že by svůdce byl sám vědomě vyvolal její odpor ku sňatku, by se vyhnul splnění manželského slibu.
(Rozh. ze dne 22. října 1927, Rv I 332/27.)
Žaloba svedené ženy proti svůdci o zaplacení odškodnění 10 000 Kč
byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolání opírá se o dovolací důvod nesprávného posouzení právního a shledává je v tom, že nižší soudy neuznaly opodstatněnost nároku na náhradu škody proto, že žalovaný nemohl splniti slib manželský, poněvadž žalobkyně odepřela se za něho provdati, a odvolací soud nezkoumal, zda to odepřela důvodně. Při tom dovolatelka hájí názor, že jí náhrada přísluší, i když žalovaný ji chce za choť pojmouti, ale ona to odpírá důvodně. Dovolatelce však nelze přisvědčiti. Pro neplnění slibu manželského stanoví občanský zákoník dvojí náhradní povinnost, jednak v § 46 náhradu skutečné škody pro neodůvodněné zrušení zásnub vůbec, jednak v § 1328 na plnou náhradu škody, když poškozená — Čís. 7444 —
byla svedena k souloži bezdůvodně nesplněným slibem manželství, tedy činem trestným podle § 506 tr. zák. Prvý důvod žalobkyně neuplatnila. Náhrada škody podle § 1328 obč. zák. však předpokládá, že svedení nastalo trestným činem, lstí, pohrůžkou nebo zneužitím poměru odvislosti. Tento důvod žalobkyně v dovolání již neuplatňuje a nenapadá odvolací rozsudek pro nesprávné právní posouzení v tomto směru, nýbrž hájí jen názor, že tu jest svedení trestným činem, i když žalovaný je ochoten vzíti si ji za manželku, ale ona k tomu důvodně svoliti nechce. Nelze ovšem souhlasiti s názorem nižších soudů, že k zamítnutí žaloby stačí, že žalovaný byl trestním rozsudkem osvobozen od obžaloby pro přestupek podle § 506 tr. zák. Civilní soud není podle § 268 c. ř. s. vázán osvobozujícím rozsudkem. Proto nutno ve sporu samostatně uvažovati, zda v jednání žalovaného je trestný čin. Tu pak není o tom sporu, že žalobkyně odpírá se provdati za žalovaného. Míní-li, že žalovaný je přes to povinen k náhradě škody podle § 1328 obč. zák., přehlíží, že zákon pokládá svedení k souloži za čin nedovolený jen, je-li činem trestným. K trestnosti svedení se podle § 506 tr. zák. vyžaduje, by slib manželství nebyl splněn bezdůvodně. Odpírá-li však sama svedená žalobkyně provdati se za žalovaného, schází požadavek bezdůvodnosti nesplnění slibu manželského, ježto žalovaný slib bez svolení žalobkyně k sňatku splniti nemůže. Odpírá-li žalobkyně důvodně či bezdůvodně, na věci ničeho nemění. Názor dovolatelky, že žalovaný je povinen k náhradě, protože zmařil sňatek tím, že na ni podal trestní oznámení pro krádeže a že by se mohl každý tím, že svedené ženě způsobil bezpráví, vyhnouti náhradě pro svedení, byl by jen tehdy správný, kdyby žalovaný sám její odpor vědomě vyvolal, by se splnění vyhnul, tedy pokud by v jeho chování bylo lze shledati zpronevěru na slibu manželství, bezdůvodné jeho nesplnění. Něco takového však žalobkyně o žalovaném ani netvrdila a ze spisů to rovněž nevychází.
Citace:
Chronologický a abecední seznam zákonů a nařízení. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Právnická jednota v Praze, 1923, svazek/ročník 62, číslo/sešit 5, s. 226-226.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).