NPD documents search: Boh. adm., 4 (1922), sv. 2

Č. 7922.

Známky ochranné: I. * Údaj o účinku zboží může býti podle povahy chráněného zboží popisným údajem o určení zboží, nepřípustným podle § 1 zn. nov. z roku 1895. — II. * Ustanovení čl. 6 č. 2 odst. 2 unijní smlouvy pařížské v úpravě washingtonské (čl. 5 odst. 1 úmluvy madridské) o tom, že při hodnocení distinktivity mezinárodní známky jest přihlížeti ke všem okolnostem, zejména k době užívání známky, nevztahuje se na posouzení otázky, je-li známka ze zápisu vyloučena pro deskriptivitu, zmíněnou v odstavci předchozím.
(Nález ze dne 2. května 1929 č. 8663.)
Prejudikatura: Boh. A 1644/22, 1704/22, 2307/23.
Věc: Firma »Karlsruher Parfümerie- und Toilettenseifenfabrik, F. Wolff et Sohn, G. m. b. H.« v Karlsruhe (adv. Dr. Kar. Porias z Prahy) proti ministerstvu obchodu o ochrannou známku.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Pro stěžující si firmu byla u mezinárodního známkového úřadu v Bernu, zapsána dne 6. srpna 1926 pod č. 48290 ochranná známka, pozůstávající ze slova »Kaloderma« pro chem. zboží pro lékařství a zdravotnictví, lékárnické přípravky, toiletní předměty, voňavkářské a kosmetické zboží a mýdla.
Výnosem z 8. října 1926 pojalo min. obch. pochybnost o registrační způsobilosti této známky podle § 1 zák. z 30. července 1895 a čl. 6 č. 2 pařížské unijní smlouvy z 20. března 1883 z důvodu, že známku tvoří výlučně slovo »Kaloderma«, utvořené z řeckých slov »kalos« (krásný) a »derma« (kůže), takže smysl i vztah k chráněnému zboží lze snadno postihnouti. Použita pro chemické zboží pro lékařství a zdravotnictví, lékárnické přípravky, toaletní potřeby, voňavkářské a kosmetické zboží a mýdla obsahuje známka pouhý údaj o určení chráněného zboží a jest proto ze zápisu vyloučena.
Po vyjádření podaném st-lkou, ve kterém bylo — mimo jiné — výslovně popřeno, že známkové slovo Kaloderma podle daných poměrů znamená vůbec označení účinku neb úspěchu zboží jím chráněného, setrvalo min. obch. v nař. rozhodnutí na původních svých pochybnostech a vyloučilo známku č. 48290 Bern z ochrany pro území Čsl. republiky. V důvodech jest uvedeno toto:
»Chranitelka ve svém vyjádření tvrdí, že jest její známka chráněna ve všech civilisovaných státech světa, vyjímaje Čsl. republiku, a že tudíž odepření ochrany pro tuto známku jest neoprávněné, popírá, že známka obsahuje údaj určení chráněného zboží, tvrdí, že význam řeckých slov bude 99% obyvatelů neznám, že se tudíž jedná o označení čistě fantasijní a uvádí, že známky »Kaloderma« užívá již desítiletí k označení svých výrobků. Všechny uvedené námitky nemohou vyvrátiti úvahy shora uvedené. Známkové slovo jest utvořeno gramaticky přesně beze všech libovolných neorganických změn, takže je nelze pokládati za fantasijní slovo. Okolnost, že známka byla zapsána téměř ve všech státech světa, jest pro posouzení se stanoviska zdejšího úřadu nerozhodná, ježto ten který úřad řídí se svým názorem, resp. výkladem. Chranitelka připouští, že slovo »Kaloderma« značí účinek chráněného zboží. § 1 znám. nov. z r. 1895 rozumí slovem »určení« také účinek chráněného zboží.«
»O významu slova »Kaloderma« nebude v pochybnostech nikdo jen poněkud znalejší řečtiny a tato část konsumentstva, od níž se může jiný konsument o významu slova toho informovati, musí býti vzata především v úvahu při posuzování registrační způsobilosti známky. Hledíc ke znění § 1 znám. novely (arg. slovo »obsahují«) stačí objektivní skutečnost, že slovo obsahuje uvedený údaj a nezáleží na tom, zda tomu údaji rozumějí kruhy, pro které je zboží určeno. Okolnost, že slova »Kaloderma« užívá chranitelka po desítiletí, nemění nic na okolnosti, že slovo to obsahuje údaj určení zboží jím chráněného, a proto nelze k vžití slova známkou chráněného vzíti v tomto případě žádného zřetele. (Srov. nál. Boh. A. 1704/22.) Ostatně zápisnost známky »Kaloderma« odmítl nss nálezem Boh. A. 2307/23.«
Ze znění tohoto rozhodnutí jde na jevo, že min. obch. vyloučilo známku z ochrany pro území republiky čsl. na základě ustanovení čl. 6 pařížské unijní smlouvy, revidované v Brusselu a ve Washingtoně, vyhlášené v ř. z. z r. 1913 pod č. 64, a na základě § 1 zn. novely ř. z. č. 108 z r. 1895 proto, že tato slovní známka obsahuje pouze údaj o určení zboží, které jí má býti chráněno. St-lka, poukazujíc na znění cit. čl. 6 č. 2 odst. druhého, namítá, že nebylo přihlíženo při posuzování rozlišovací způsobilosti této známky ke všem okolnostem, zejména k době používání známky, které se v celé řadě států již po desítiletí užívá a která byla zejména i v Rak. již od roku 1916 zapsána. Leč stížnost tu přehlíží, že známka č. 48290 Bern nebyla z ochrany v republice čsl. vyloučena pro nedostatek rozlišovací způsobilosti (distinktivity), nýbrž proto, že shledána byla deskriptivní; o tom při znění nař. rozhodnutí, poukazujícího na to, že známka obsahuje pouze údaj o určení zboží jí chráněného, a dovolávajícího se § 1 znám. nov. z r. 1895, nemůže býti pochyb. Že však ustanovení čl. 6, č. 2 odst. druhého cit. smlouvy se s ohledem na čl. 5 úmluvy Madridské (ř. z. č. 64/1913) se nevztahuje na posuzování otázky, je-li určitá známka deskriptivní ve smyslu předcházejícího odstavce, nýbrž že platí jedině pro posuzování distinktivnosti známky, a že tedy nelze se ustanovení toho dovolávati na podporu názoru, že známka se vžila, bylo dovoženo v nál. Boh. č. 1644/22 a vysloveno rovněž v nál. Boh. A. 2307/23, jímž zamítnuta byla stížnost téže st-lky na rozhodnutí min. obch., jímž nařízen byl výmaz téže známky »Kaloderma«, zapsané u praž. obch. komory pro toiletní zboží. Proto je tato námitka stížnosti bezdůvodná.
Stížnost dále vytýká, že žal. úřad v nař. rozhodnutí nesprávně chápe smysl slova »určení« zboží v cit. čl. 6 unijní smlouvy a v § 1 zn. novely z r. 1895, když »určení« ztotožňuje s »účinkem«, a odporuje při tom tvrzení žal. úřadu, že by byla st-lka sama připustila, že slovo »Kaloderma« značí účinek chráněného zboží. Je pravda, že st-lka ve svých námitkách ze 7. února 1927 výslovně popřela, že by slovo »Kaloderma« znamenalo označení účinku zboží, a že se proto žal. úřad neprávem dovolává souhlasu st-lky co do této otázky. Leč žal. úřad neopírá své rozhodnutí jen o tento souhlas, nýbrž vedle toho sám v důvodech projevuje názor, že »§ 1 znám. nov. z r. 1895 rozumí slovem určení také účinek chráněného zboží«. Na tomto svém vlastním názoru mohl žal. úřad dle mínění nss-u právem založiti své rozhodnutí. Jeť účelem zboží, o jehož známkovou ochranu v daném případě jde — chemické zboží pro lékařství a zdravotnictví, lékárnické přípravky, toiletní předměty, voňavkářské a kosmetické zboží a mýdla —, aby použitím jeho dosaženo bylo určitého výsledku. A proto jest tento výsledek čili účinek, který se známkovým slovem zboží tomu připisuje, vyznačením určení tohoto zboží ve smyslu § 1 cit. novely.
Pokud jde o další otázku povahy skutkové, je-li slovo »Kaloderma« slovem fantasijním čili nic, kterou žal. úřad výslovně rozhodl negativně, vycházeje z podkladu, že slovo to utvořeno jest pouhým gramaticky přesným složením řeckých slov »kalos« (krásný) a »derma« (kůže) bez jakýchkoli neorganických změn, má stížnost za to, že žal. úřad přehlédl, že slovo to nepovstalo pouhým seřaděním obou oněch řeckých slov, nýbrž s vynecháním konečného písmena »s« u slova »kalos«, čímž předsevzata byla změna základního slova. Podle toho vidí st-lka závadu v tom, jak žal. úřad hodnotil jednu ze složek tvořících toto slovo, t. j. v tom, že slovnímu útvaru »kalo« přiznal stejný popisný význam jako slovu »kalos«.
Nss neshledal tento postup žal. úřadu podstatně vadným již proto, že st-lka sama netvrdí, že slovní prvek »kalo«, obsažený v pozastaveném známkovém slově, by neměl týž popisný význam jako slovo »kalos«, nýbrž právě naopak přiznává výslovně ve stížnosti (viz str. 9 dole), že slova »kalos« bylo k utvoření známky užito. Rovněž netvrdí stížnost ani, že popisný význam tohoto slovního prvku, jak byl žal. úřadem pojat, se ztrácí ve spojení s rovněž popisným slovem »derma«. Sluší proto vycházeti ze závěru, že skutková premisa žal. úřadu, že slovo »Kaloderma« je utvořeno z řeckých slov, značících »krásný« a »kůže«, nebyla získána způsobem vadným. Vycházeje z této premisy, založil žal. úřad své rozhodnutí na úsudku, že známka složená z takových slov obsahuje pouhý údaj určení zboží, pokud jím jsou toiletní předměty, kosmetické zboží, mýdla, zboží voňavkářské, lékárnické přípravky a chem. zboží pro lékařství a zdravotnictví, tedy zřejmě údaj určení druhu zboží, který lze označiti jako prostředky pro krášlení kůže.
Nss může tento úsudek přezkoumati jen s hlediska § 6 zák. o ss; poněvadž pak jeho skutková premisa, totiž význam oněch řeckých slov, nebyla získána vadně, bylo nss-u uvažovati toliko o tom, zdali závěr žal. úřadem z ní vyvozený jest vůbec logicky možný a přípustný. V tom smyslu nelze však shledati v uvažování žal. úřadu nějakou nesprávnost, jež by zakládaly podle § 6 o ss podstatnou formální vadu. Je-li však správným úsudek žal. úřadu, uvedený v nař. rozhodnutí, že slovo »Kaloderma«, byvši užito jako známka ochranná pro zboží, o které jde, obsahuje popisný údaj o určení zboží chráněného, jest nař. rozhodnutí tímto úsudkem po skutkové stránce dostatečně fundováno.
Když je však správným závěr úřadu, že známkové slovo »Kaloderma« je údajem způsobilým k určení zboží jím chráněného, pak nelze s hlediska článku 6 č. 2 unijní smlouvy pařížské, čl. 5 smlouvy madridské a § 1 známk. novely z r. 1895, jakož i se zřetelem na § 32 znám. zák. shledati nezákonnost v tom, jestliže žal. úřad známce utvořené pouze z tohoto slova odepřel ochranu pro území tohoto státu, ježto podle znění zmíněných smluv mohou býti za tohoto předpokladu známky i řádně uložené v zemi původu, pokud se týče u mezinárodního úřadu v Bernu, ve kterékoliv zemi smluvní odmítnuty a prohlášeny za neplatné.
Stížnost však i pro tento případ poukazuje k tomu, že pozastavená známka jest bez závady chráněna v řadě civilisovaných zemí, jichž známkové zákonodárství jest v podstatě shodné se zákony tohoto státu. Okolnost tu nelze však vzíti po stránce právní vůbec v úvahu, poněvadž v zákonodárství tohoto státu nelze shledati ustanovení, které by jí přiznávalo právní relevance. Naopak, jak již uvedeno, nebrání tato skutečnost podle unijní smlouvy pařížské a úmluvy madridské nikterak odepření známkové ochrany v jednotlivé zemi, jsou-li zjištěny okolnosti shora uvedené.
Pokud konečně stížnost ukazuje na to, že předmětné známkové slovo je utvořeno ze slov řeckých a spatřuje v této okolnosti překážku užití § 1 znám. novely, stačí odkázati na nál. Boh. A 2307/23, shora již uvedený, v němž byla tato skutečnost právě stran známky »Kaloderma« s hlediska práva známkového označena za zcela nerozhodnou.

Citace:

č. 7556. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 589-592.