NPD documents search: Slovník veřejného práva československého, sv. 3

Deník.

Smuteční projev prof. dra Vančury nad rakví profesora dra Leopolda Heyrovského v pražském krematoriu dne 21. února 1924.
»Bolestné a nesnadno zhojitelné rány uchystal neúprosný osud universitě Karlově ve dnech právě minulých. Dvé zářících hvězd uhaslo na obzoru českého světa vědeckého. Ani podruhé ještě nezapadlo slunko od neblahé chvíle, kdy zarmouceni rozloučili jsme se na vždy s vynikajícím učencem a členem fakulty lékařské, obětavým lidumilem profesorem drem Deylem, a dnes dostavili jsme se opět na toto místo smutku, abychom vzdali poslední poctu věhlasnému představiteli české vědy právnické, nezapomenutelnému akademickému učiteli dru Leopoldu Heyrovskému. Jak trpká a takřka nenahraditelná to ztráta pro fakultu právnickou, jejíž byl Heyrovský členem od samého jejího počátku, a kterou nyní po více než čtyřicetileté neúnavné činnosti učitelské a vědecké opouští jako její senior!
Jméno Heyrovského úzce spjato jest s historií university Karlovy a české vědy právnické; bylť on posledním aktivním členem sboru profesorského, jenž spolu s jinými velikány českého světa vědeckého stál u samé kolébky naší almae matris, když tato po rozdělení tehdejší utrakvistické university jako samostatný, českým národem vytoužený stánek vědy v život vstupovala.
Dobru a rozkvětu české university, zejména pak fakulty právnické zasvětil Heyrovský celý svůj život, jí věnoval veškeré mohutné síly svého bystrého ducha až do pozdního úctyhodného stáří. Blaho university bylo mu vždy nejvyšším zákonem. V Heyrovském odchází nám duchaplný badatel, horlivý akademický učitel, jenž neznal únavy, otcovský přítel studující mládeže, jejíž humánním institucím věnoval péči co nejúčinnější. Vědecká činnost Heyrovského byla již na jiném místě dle zásluhy plně oceněna a uznána všemi našimi čelnými korporacemi vědeckými: Česká akademie věd a umění zvolila jej svým členem řádným a presidentem prvé třídy, stejně i Česká společnost nauk zvolila jej svým členem řádným.
Kromobyčejný byl však význam Heyrovského pro naši nevelkou obec právnickou; vždyť od samého zahájení činnosti na naší universitě byl on z prvu jediným, a později vždy předním zástupcem romanistické vědy právní a musil se s ním tedy po celou lidskou generaci nutně setkati každý z adeptů právního studia již při samém vstupu na vysoké učení Karlovo, aby z jeho nevysýchající studnice bohatých vědomostí čerpal své první základní poznatky vědy právnické, jichž potřeboval pro celou svou další dráhu životní.
Milovaný učiteli, věhlasný druhu v povolání, profesore Heyrovský! Ve svém žití jen jednou Jsi nás, oddané žáky své, i věrné přátele a ctitele, zarmoutil, a to dnes, kdy odcházíš od nás. Zarmoucena, ústy mými loučí se s Tebou Tvoje česká universita, loučí se senát akademický, v jehož čele jako rector magnificus Jsi před lety řídil lodičku našich osudů, zarmoucena, ústy mými loučí s s Tebou Tvoje právnická fakulta a její sbor profesorský, jenž ztrácí v Tobě svou ozdobu; zarmoucena loučí se s Tebou Česká akademie věd a umění, ve které zaujímal Jsi místo zvláště čestné, a loučí se s Tebou Česká společnost nauk. Žár plápolajícího a vše očišťujícího ohně stráví Tvoji tělesnou schránku, tělo Tvé opouští nás navždy. Ale duch Tvůj nás neopustí, nezaniknou ušlechtilé plody hloubavého ducha Tvého, jež kovu trvalejší nepodlehnou zkáze. V milé vzpomínce a vděčné oddanosti budeš v srdcích našich dále žíti jako věrný syn českého národa, jako jeho horlivý vědecký pracovník a vzorný učitel, jako starostlivý otec své rodiny a milující manžel. Požehnání Boží nechť Tebe provází na této Tvojí poslední pouti do tajemných krajů Neznáma«!

Citace:

Smuteční projev dra Vančury nad rakví profesora dra Leopolda Heyrovského v pražském krematoriu dne 21. února 1924.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: 1924, svazek/ročník 63, číslo/sešit 3, s. 149-150.