Čís. 15249.


Do rozhodnutí o tom, zda nemanželský otec jest vůbec oprávněn se svým nemanželským dítětem se stýkati, je dovolací rekurs přípustný. Pochybení při řešení této otázky nezakládá nezákonnost.

(Rozh. ze dne 3. června 1936, R I 572/36.)
Nemanželský otec učinil poručenskému soudu návrh, aby byl soudně upraven jeho styk s nemanželskou dcerou, resp. aby mohl tuto svoji nemanželskou dceru k sobě občas pozvati. Nižší soudy návrh zamítly. Odvolací soud proto, že nemanželský otec nemá dle zákona nároku na upravení styku se svým nemanželským dítětem.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody:
Podle čl. V č. 2 zákona ze dne 11. prosince 1934 č. 251 Sb. z. a n. není proti rozhodnutím druhé stolice o úpravě styků rodičů s dětmi dalšího opravného prostředku. Leč v projednávaném případě nejde o úpravu styků rodičů s dětmi, nýbrž o to, zda nemanželský otec má vůbec právo se svým nemanželským dítětem osobně se stýkati. V této otázce jest proto dovolací rekurs přípustný. Nelze mu však vyhověti. Jde o dovolací rekurs proti srovnalými rozhodnutími nižších soudů ve smyslu § 46, odst. 2 zákona č. 100/31 Sb. z. a n. podaný pro nezákonnost. Podle čl. V č. 1 zákona č. 251/34 jest nezákonným takové opatření nebo usnesení, které se příčí jasnému a nepochybnému znění nebo smyslu zákona, jehož bylo nebo mělo býti na případ užito. Otázka, zda nemanželský otec má vůbec právo na styk s nemanželským dítětem, není v zákoně jasným a nepochybným způsobem vyřešena a nejde proto o nezákonnost.
Citace:
Čís. 15249.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 629-630.