NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4 - Spoluvina (v právu trestním důchodkovém)

Poplatky kolkové z karet hracích.
391
Poplatky kolkové z karet hracích.

I. Dějiny.

Patentem ze dne 29. února 1692 (Codex austriacus pars I., str. 109 Codex austriacus pars I., str. 109) pomýšlel císař Leopold I. uhraditi »nesmírné náklady válek tureckých a francouzských« — jak se praví v úvodních slovech patentu — nějakým uhražovacím prostředkem, »který by zvláště chudého muže jen skrovně postihoval nebo vůbec nepostihoval«, a zavedl »snesitelnou přirážku« na karty; tato přirážka obnášela za francouzské karty atd. 9 kr. a za selské karty atd. 2 kr. za hru. Tento patent došel asi dle všeho nevalného povšimnutí, neboť již 7. srpna 1693 vydán byl další patent (Cod. austr. pars. I. str. 111), ve kterém ostře bylo si stěžováno, že přirážka na karty skoro ničeho nevynáší, a že se namnoze hraje s nekolkovanými kartami. Ku pojištění důchodku tohoto bylo Poplatky kolkové z karet hracích.
tedy nařízeno, že karty musí býti uzavřeny v císařském obalu a opatřeny jménem zhotovitelovým. Nadto prodej karet ve Vídni nebyl již každému povolován, nýbrž uděleno pachtéři (appaltatore) na 22 let privilegium, prodávati karty ve 4 městských čtvrtích Vídně ve skladech k tomu zvláště zřízených. Hrací karty ve Vídni vyrobené nebo do Vídně přivezené musily se předložiti pečetnímu úřadu k okolkování; odtud mohl si je pachtéř vyzdvihnouti, avšak musil zapraviti dlužný poplatek. Výše přirážky na karty zůstala nezměněna. K dohledu nad zachováváním tohoto patentu zavedeny byly visitace.
Patent tento potrval v platnosti, až císařovna Marie Teresie rozšířila přirážku na karty platící dosud jen pro Rakousy nad Enží a pod Enží patentem ze dne 3. února 1762 na veškeré české a rakouské země dědičné. Na některých místech zřízeny ještě další sklady pro prodej karet a přirážka pro tuzemské karty stanovena na 7 kr. a 2 kr. podle druhu hry, pro všechny cizozemské karty pak na 10 kr. za hru. Patentem ze dne 25. dubna 1764 nově vyhlášen byl kolkový řád ze dne 3. února 1762; v něm vede se stížnost pro zjevné zanedbávání řádu kolkového a současně vydáno nařízení, že se mají v určitě vyznačených případech předsebráti visitace. (Pamětihodno jest, že tyto patenty nebyly pojaty do nižádné sbírky zákonů, leč otisknuty jsou v c. k. archivu dvorské komory ve Vídni.)
Když dvorským dekretem ze dne 26. ledna 1784 (sb. zák. pol. cís. Josefa II. sv. II., str. 578) malířům karet opět povolen byl prodej karet, byla ustanovení řádu kolkového opětně vyhlášena v patentu ze dne 5. června 1784 (sb. zák. pol. cís. Josefa II. sv. VII., str. 579), kterýžto patent mluví poprvé o » kolku« a »pečeti« na kartách; dále opětně uveřejněn byl řád kolkový v patentu ze dne 30. ledna 1788 (sv. XVI.), ve kterém rozšířeny byly pokuty za kolek z hracích karet.
Patentem ze dne 5. října 1802 (sb. zák. pol. cís. Frant. II. sv. 18) zvýšeny byly sazby kolku z hracích karet a patentem ze dne 27. ledna 1840 (sb. zák. pol. cís. Ferdinanda I. sv. 68) byl kolek z hracích karet důkladně přetvořen.
Sazby obnášely za karty tarokové 20 kr., za všechny ostatní druhy hracích karet 15 kr. za hru. Výroba a prodej hracích karet podroben kontrole, vydána pečlivá opatření o způsobu a času kolkování, dále o dovozu a vývozu hracích karet, a přestupky těchto předpisů přikázány trestnímu zákonu o přestupcích důchodkových. Patent tento jest i v tom ohledu důležit, že se v něm kolek z hracích karet poprvé označuje jako »dávka spotřební«. Po přechodním snížení poplatků v provisorním zákonu kolkovém ze dne 6. září 1850 č. 345 ř. z. na 10 kr. za karty z hlazeného papíru a na 5 kr. za všechny ostatní karty došlo k upravení podnes v platnosti trvajícímu zákonem ze dne 15. dubna 1881 č. 43 ř. z., k čemuž přidán obsáhlý prováděcí předpis v nař. min. vnitra a fin. ze dne 27. října 1881 č. 127 ř. z.
II. Platné právo.

1. Výměra poplatků:
Dle cit. zák. z r. 1881 podléhají hrací karty v tuzemsku vyrobené
nebo z cizozemska přivezené — vyjímaje karty vyvážené pod úřední kontrolou do cizozemska — poplatku kolkovému:
a) 15 kr. za každou hru o 36 nebo méně listech,
b) 30 kr. za každou hru o více než 36 listech, Poplatky kolkové z karet hracích.
393
c) dvojnásobnému obnosu poplatku stanovenému v odst. a) i b) za lakované nebo mycí karty dotčeného druhu (§ 1). Tomuto poplatku podrobeny jsou i dětské hrací karty, karty přirážkové a vůbec všechny karty, kterými se dá hráti (srv. k tomu rozh. ze dne 12. března 1887 č. 714 příl. č. 3436). Ve vnitřním styku mezi Rakouskem a Uherskem nepodléhají karty řádně okolkované v jednom území státním nijakému dalšímu poplatku v území druhého státu následkem nař. min. fin. ze dne 2. října 1868 č. 135 ř. z. (§ 1 zák. a p. 5 prov. předpisu).
Z hracích karet přicházejících z Bosny a Hercegoviny započítá se do tuzemského poplatku poplatek tam řádně zaplacený, pokud tu jest reciprocita (zák. ze dne 8. června 1882 č. 31 ř. z.).
2. Řízení při ukládání poplatku:
Dojdou-li hrací karty z cizozemska, jest povinen ten, kdo je sem dopravuje nebo přijímá, jakmile ho dojdou, pokud se týká, jakmile je přijme, přihlásiti je podle množství a vlastnosti her a počtu listů; k tomu musí udati, zdali určeny jsou ku potřebě domácí či k vývozu, a musí hrací karty, které nejsou určeny k dalšímu vývozu, předložiti za účelem zapravení poplatku a okolkování (bod 12 až 23 vykon. předp.). Zhotovené karty zaobaliti jest po hrách, opatřiti obalem a uzavříti úřední známkou, která se překolkuje pečetí firmy v barvě černého olejového tisku tím způsobem, že část otisku viděti jest na známce a část na obalu (papírovém). Zmíněné úřední známky vydává úřad k okolkování oprávněný bezplatně tomu, kdo jest povinen platiti poplatek, avšak musí prokázali, že známky užije k naznačenému účelu. (Ohledně formy a barvy oněch známek, jakož i kolku z karet viz bod 3, 6 až 11 prov. předp.). Pokud jsou karty sice zhotoveny, avšak ještě nekolkovány, musí být chovány ve zvláštních nádobách, které vyrábitel karet povinen jest stále míti pečlivě uzavřeny a ohlášeny. Nadpočetné a nezdařené listy karet lze odstraniti z místnosti výrobní teprve tehdy, když učiní se ku hře nepotřebnými způsobem udaným v bodu 30 prov. předp. Jsou-li karty zhotoveny, předepsaným způsobem zabaleny a uzavřeny, musí býti ohlášeny k okolkování. Důchodková pokladna ustanovená ku vybírání poplatku tohoto má předkem číselně zkoumati přihlášku, načež zapraviti jest poplatek hotově. Teprve po složení poplatku okolkují se karty na kruhovitém výřezu v obalu se nalézajícím. Kolkovati hrací karty mají právo: ústřední úřad kolkovní ve Vídni, sklad tabáku v Praze jako úřad pro vytisknutí kolků, úřad pro tisknutí kolků ve Štýrském Hradci, sklad pro prodej tabáku a kolků v Terstu, hlavní celní úřad v Brně, Innomostí, v Linci, v Teplicích (v Čechách) a hlavní berní úřad v Plzni; dále kolkovní úřad v Pešti-Budíně, berní úřad v Debrecíně, v Temešváru, v Záhřebu a ve Rjece.
3. Zapravování poplatků:
a) Zpravidla platí se tento poplatek hotově; leč finanční úřad zemský může poplatek kolkový z karet v tuzemsku vyrobených za určitou záruku posečkati nejvýše do 3 měsíců. Po tuto dobu poshovění netřeba platiti úroků z prodlení, za dobu další však nutno platiti 6%; konečné má takovéto opožděné placení v zápětí pro příště ztrátu povoleného úvěru.
b) Stanou-li se karty v tuzemsku vyrobené a okolkované při uschování nebo balení v místnostech vyrobárny k tomu určených nepotřebnými nezaviněnou příhodou, může finanční úřad zemský za podmínek naznačených
v § 9 cit. zák. a bod 40 prov. nař. sleviti nebo vrátiti poplatek. Poplatky kolkové z podaní.
c) Teprve okolkované karty hrací smějí se dopraviti do místa prodeje, pokud se týká, dáti do prodeje (§ 8 cit. zák.).
4. Přestupky zákona:
Přestoupí-li se tento zákon, předepíše se buďco zvýšený poplatek bez navedení trestního řízení, nebo se provede trestní řízení dle ustanovení zákona trestního o přestupcích důchodkových.
a) Jestliže kdo karty neokolkované nebo neuzavřené úřední známkou pro potřebu v tuzemsku vydražuje, prodává, rozděluje, nabývá, vědomě uschovává (srv. rozh. spr. dv. s. ze dne 27. března 1886 č. 649), nebo hraje s kartami nekolkovanými, pokutován býti má bez zavedení trestního řízení na základě nálezu, kterým se konstatuje přestupek zákona, padesáteronásobným obnosem zkráceného poplatku.
Hostinští a jiné osoby, v jichž místnostech se po živnostensku hracích karet užívá, mají být potrestáni peněžitou pokutou od 100 — 300 zl., jestliže se v jich místnostech nebo bytech s jich vědomím hrálo s nekolkovanými kartami (§ 13) (srv. rozh. ze dne 27. března 1886 č. 649).
b) Ve příříčině všech ostatních přestupků zákona mají průchod ustanovení zákona důchodkového, při čemž dlužno dbáti modifikací vytčených v §§ 15 a 20 cit. zák.
c) Škodlivé následky přestupků zákona promlčují se ve 3 létech od okamžiku, kdy přestupek spáchán byl (rozh. ze dne 27. března 1886 č. 649); avšak promlčení jednoduchých poplatků nastupuje teprve ve lhůtách stanovených v zák. ze dne 18. března 1878 č. 31 ř. z. pro promlčení kolků a přímých poplatků (§ 21).
Nařízením min. fin. ze dne 8. října 1884 č. 174 ř. z. změněny byly rakouské uzavírací známky; nařízením min. fin. ze dne 23. dubna 1886 č. 68 zavedeny byly nové uzavírací známky v Uhrách a dle nař. min. fin. ze dne 10. září 1893 č. 142 ř. z. opraven byl text uherských známek uzavíracích.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Poplatky kolkové z karet hracích. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 407-410.