NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4 - Spoluvina (v právu trestním důchodkovém)

Spoluvina
(v právu trestním důchodkovém).
I. Pojem.
Znaky spoluviny při přestupcích důchodkových vylíčeny byly již ve čl. »Zákon trestní důchodkový«.
II. Vztah a poměr spoluviny k pachatelství a původcovství:
1. Spoluvinu neboli účastenství v nějakém přestupku důchodkovém lze přičítati jen tomu, kdo věděl buďto o přestupku a okolnosti, že jeho jednání neb opomenutí jest s přestupkem ve spojení zákonem vyznačeném, nebo mohl a měl při náležité pozornosti snadno za daných poměrů rozpoznati, že dopouští se přestupku a že jednání neb opomenutí jeho očividně souvisí s dotyčným přestupkem. Přičítá se tudíž zlý úmysl nebo nedbalost netoliko při původcovství, nýbrž jest podmínkou připočítatelnosti i při spoluvině a účastenství (§ 26).
2. Kdežto pachatel a původce přestupku důchodkového vždy trestu podléhá, dlužno spoluvinníky a účastníky potrestati toliko v případech, jež trestní zákon důchodkový výslovně uvádí.
3. Spoluvinníci a účastníci právi jsou však dle § 137 z oněch přestupků, za které nejsou trestáni (§ 27).
4. Všeobecně však propadají trestu vinníci a účastníci v kterémkoli důchodkovém přestupku pro ten případ, nelze-li přestupek přičítati pachateli samému z některého nebo z několika důvodů v § 15 uvedených (t. j. nedostatek užívání rozumu, pomatení mysli, neodvratné donucení, je-li pachatel mladší 10 let.) (§ 28).
5. Zasazoval-li se původce některého přestupku důchodkového před spácháním účinně o to, aby odvrátil od spáchání přestupku osobu, kterou sám k přestupku měl, ale přece osoba ta skutek spáchala, má býti mu přičítána původní činnosť jeho toliko za spoluvinu a jen potud, pokud trestána jest spoluvina dle povahy přestupku (§ 22).
III. Není-li tu známek, kterými bylo by lze původcovství přesné rozlišiti od spoluviny, stanoví § 100 co do výměry trestu toto: Prokázáno-li, že se každá osoba dopustila přestupku jen pokud jde o jistou část předmětu přestupku, nelze-li však určitě vyšetřiti podílu spadajícího v zodpovědnost jednotlivé osoby, a nenastane-li mezi dotyčnými osobami takový poměr, dle něhož musí býti každému z nich přestupek v celém rozsahu svém přičítán jakožto původci, spoluvinníku neb účastníku, má býti při výměře trestu celý předmět přestupku rozdělen ve stejné díly, pokud závisí trest na předmětu přestupku. Lze-li však určitě stanoviti podíly jednotlivé osoby postihující, mají býti tyto podíly (určité) vyloučeny a zbytek předmětu přestupku rovněž má se při výměře trestu stejnými díly stanoviti pro každého pachatele, jehož podíl nedal se určitě vyšetřiti (§ 100).
IV. Všeobecnou zásadou při výměře trestu za přestupek důchodkový jest, že původce a pachatel má býti trestán přísněji — než-li spoluvinník — ač-li tu není okolností polehčujících, — spoluvinníka pak postihnouti má trest přísnější, než-li účastníka (§ 102).
V. Zvláštní případy spoluviny:
1. Spoluvinníkem v poškození důchodku, pokud jde o dávky spotřební (15. hlava), jest každý, kdo se zabývá výrobou, přípravou, odbytem nebo rozšiřováním předmětů podrobených úřednímu označení, jestliže takovéto předměty svého zaměstnání bez předepsaného úředního označení neb opatřené označením proti předpisu uschovává, přejímá (kupuje) nebo ku prodeji nabízí nebo prodává, nebo posléze jiným způsobem rozšiřuje nebo pokouší se rozšířiti (§ 399).
Spoluvinníkem označuje § 407 jmenovitě toho, u koho se najdou nekolkované časopisy kolku podléhající, nekolkované hrací karty, nebo kalendáře nebo kdo postižen jest, že do oběhu dává, připevňuje nebo rozdílí ohlášení kolku podléhající, avšak nekolkovaná.
2. Advokáti, notáři a jednatelé nebo znalci za veřejného ověření ustanovení propadají zákonnému trestu jako spoluvinníci, pokud jde o listiny a spisy za jich vlivu nebo součinnosti zřízené nebo vyhotovené, jakmile lze jim spoluvinu přičítati (§ 26) a pokud jich nelze za původce nebo pachatele považovati (§ 409).
3. Co do spoluviny při podloudnictví (§ 174) a společnostech podloudnických (§ 254) srov. čl. »Podloudnictví«.
4. Spoluvinníci jakožto členové černých rot viz čl. »Roty černé« (§§ 181 a 183).
VI. Ručení spoluvinníků. Viz čl. Ručení za pokuty důchodkové.
VII. Prominutí trestu. Viz čl. Prominutí a zmírnění trestu.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Spoluvina (v právu trestním důchodkovém). Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 728-729.