Č. 6821.


Jazykové právo. — Patentové právo: Kde je s hlediska § 2 jaz. zák. zmístněn spor o zrušení patentu?

(Nález ze dne 21. října 1927 č. 21552).
Prejudikatura: Boh. 5358/26 adm.
Věc: Firmy »Nordbőhmische Glühlampenfabrik Z. a Z.« v Ú. a »Phőnix-Glühlampengesellschaft D. u. Co.« v H. (adv. Dr. Ev. Stein z Prahy) proti ministerstvu obchodu (odb. r. Dr. Kar. Skála) o užívání jazyka.
Důvody: Usnesením zrušovacího oddělení patentního úřadu v Praze ze 17. ledna 1925 bylo ustanoveno o žalobě stěžujících si firem proti firmě »Osram«, akciové společnosti v Praze za prohlášení zrušení patentu čís. 718, ústní jednání na den 18. února 1925. Žaloba byla německá. Při jednání tom nepřipustil předseda senátu zrušovacího oddělení, aby právní zástupce stěžujících si firem mluvil jazykem německým. Na toto usnesení stěžovaly si firmy dohlédací stížností k min. obch.
Nař. rozhodnutím byla stížnost jako bezdůvodná zamítnuta.
O stížnosti uvážil nss:
Předmětem řízení, k němuž st-lky svým návrhem daly podnět, byl patent č. 718. Účelem bylo odklizení tohoto patentu. Existence patentu a útok na jeho trvání jest podnětem a předmětem úředních aktů patentního úřadu, k nimž jako úřad věcně příslušný je povolán. Poněvadž působnost tohoto úřadu zahrnuje celé území státní, je ovšem — jak nss v nál. Boh. 5358/26 adm. vyslovil — nutno mezi sporem, o který šlo, a některým určitým místem (soudním okresem) zjistiti takový vztah, který by slušelo uznati za pojmově možný důvod místní příslušnosti. Dle toho pak posouditi je jazykové právo st-lek.
Místem (okresem) takovým může — jak nss v cit. nál. vyslovil a jak na tom trvá — býti jen místo (soudní okres), k němuž je v nějakém vnitřním vztahu patent jako předmět sporu. Předmětem sponu v daném případě nebyla však otázka, zda stěžující si firmy nějak v právo majitele patentu č. 718 zasáhly, zda právo to rušily, nýbrž jedině otázka existence patentu, jež návrhem st-lek byla na spor vznesena. Proto místa, kde snad st-lky dle tvrzení majitele patentu č. 718 do práv jeho zasáhly, totiž místa, kde mají své továrny, nejsou v žádném vnitřním vztahu k patentu jako předmětu sporu o jeho existenci. Ono tvrzené zasažení do práv majitele patentu č. 718 snad vedlo st-lky k tomu, že podnikly svým návrhem útok na trvání tohoto patentu, ale okolnost ta nepřivádí místa (okresy), v nichž mají své továrny a v nichž snad zasažení do patentu se stalo, ještě k žádnému vnitřnímu vztahu k patentu jako předmětu sporu o jeho existenci. Neboť předmětem sporu, vedeného před patentním úřadem byla, jedině otázka existence tohoto patentu, nikoli otázka, zda st-lky do patentu toho nějak zasáhly, jej rušily.
I kdyby kompetence ve věcech patentních, která podle nyní platného práva jest soustředěna u jediného úřadu pro celé území státní zřízeného, byla přikázána několika úřadům s kompetencí místně rozdělenou, nemohla by okolnost, o kterou st-lky svůj nárok na užití menšin, jazyka opírají, sama o sobě založiti místní příslušnost určitého z těchto úřadů k jednání o tomto návrhu. Neboť pro názor, že by pro místní příslušnost byla primérně rozhodnou okolnost, kde se stalo něco, co vedlo stranu k tomu, aby návrh podala — a firmou »Osram« tvrzené porušení patentu č. 718 bylo dle stížnosti motivem, proč st-lky návrh na zrušení patentu toho podaly, — nelze nalézti opory ani v analogii nějakých předpisů místní příslušnosti upravujících, ať v oboru práva správního ať v jiných oborech právních.
Pokud se písemná stížnost dovolává sporu vedeného u kraj. soudu v Litoměřicích, a pokud zástupce stížnosti při ústním líčení, prováděje blíže tuto námitku dovolal se § 96 jur. normy a uváděl, že z důvodu žaloby navzájem je důvod příslušnosti pat. úřad ve sporu, o který šlo, lokalisovati v Litoměřicích, neshledal nss ani tento názor správným. Plyneť z § 96 odst. 2. jur. nor., že soud vzájemné žaloby tu nemůže míti místa. I kdyby se připustilo, že návrhem, který st-lky u pat. úřadu na zrušení patentu č. 718 učinily, domáhaly se určení právního poměru nebo práva, jež stalo se sporným během sporu v Litoměřicích vedeného (lze-li to připustiti či nikoli, nss nezkoumal) neměl by vzhledem k ustanovení § 96 odst. 2. jur. normy ve spojení s § 104 jur. normy soud vzájemné žaloby místa, poněvadž rozhodovati o návrzích na zrušení patentu není povolán řádný soud, nýbrž pat. úřad. Prorogace dle § 104 jur. n. nebyla by tedy vůbec možná a není tedy možno ani dovolati se § 96 jur. n.
Stížnost, která nárok st-lek, aby jejich právní zástupce při jednání vedeném před pat. úřadem o návrhu na zrušení patentu č. 718> firmy »Osram« v Praze mohl užíti jazyka německého, opírá o skutečnost, že důvodem podání žaloby té bylo majitelkou patentu toho tvrzené porušování tohoto patentu, jež stalo se prý v sídle závodů st-lek (Ústí a Chomutově) a o skutečnost, že v Litoměřicích veden je spor o náhradu škody z důvodu porušení patentu č. 718, nemohla se zřetelem k předcházejícím úvahám býti uznána důvodnou a byla proto zamítnuta.
Citace:
č. 6821. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 358-360.