Čís. 3392.Zadržovací právo lze uplatňovati pouze pro pohledávky z oboustranných obchodů mezi tím, kdo věc zadržuje a tím, kdo se domáhá jejího vydání. Nevztahuje se však na pohledávky, jež byly zadržujícímu postoupeny, třebas se souhlasem odpůrce.(Rozh. ze dne 15. ledna 1924, Rv I 1419/23.)Žalobě na vydání 3 žacích stroju bylo vyhověno soudy všechtři stolic, Nejvyšším soudem z těchtodůvodů:Námitka žalované strany, že není povinna vydati žalobkyni 3 žací stroje, jež má u ní žalobkyně v uschování, protože jí přísluší k těmto strojům zadržovací právo po rozumu čl. 313 obch. zák., byla by odůvodněna a mohla by se setkati s úspěchem, kdyby pohledávka 6 000 Kč, kterou prý žalovaná strana dle svého udání za žalobkyni má a pro kterou zadržovací právo uplatňuje, nehledíc k ostatním v čl. 313 obch. zák.uvedeným náležitostem, také pocházela z oboustranných mezi žalovanou firmou a žalobkyní uzavřených obchodů. Této náležitosti ona pohledávka nemá. Podle vlastních údajů žalované strany nevzešla pohledávka ta z obchodu mezi ní a žalobkyní, nýbrž nabyla jí žalovanáfirma postupem od Oldřicha J-a, který prý jí nabyl tím, že mu žalobkyně z kupní ceny za 10 žacích strojů, kterou již zaplatil, částku6 000 Kč slevila a měla vrátiti. Okolnost, že postup pohledávky stal prýse za souhlasu žalobkyně a že postoupení pohledávky mělo býti použito na srážku z kupní ceny za žací stroje, které žalovaná od žalobkyně koupila, ale z kteréžto kupní smlouvy potom sešlo, na tom, žezde není pohledávky z oboustranných mezi stranami jako obchodníkyuzavřených obchodů, ničeho nemění. Nepřísluší tedy žalované stranězadržovací právo již z tohoto právě uvedeného důvodu a nebylo potřebí zabývati se ještě, jak činily nižší soudy, další otázkou, zda tvrzenážalovanou firmou pohledávka jí vůbec proti žalobkyni přísluší. I kdybypohledávka ta jí příslušela, neopravňovala by ji z důvodu shora uvedeného k výkonu práva zadržovacího.