Dr. Kamil Krofta: »Čtení o ústavních dějinách slovenských«. (Praha, nákl. Klubu Historického, str. 72.— Upozorňujeme na tento spis, jenž vznikl z přednášek autorových, konaných v květnu m. r. na extensi university Komenského v Bratislavě. Jest to první vědecký, synthetický obraz ústavních dějin slovenských, jež jsou v podstatě ovšem ústavními dějinami uherskými vůbec, neboť Slovensko netvořilo v rámci říše uherské nikdy zvláštniho správního! území, jsouc tak jen přímou částkou státního správního okruhu uherského. Ale dnes je stejně jisté, že určitý vliv na jeho vývoj stavovský, hospodářský a ústavní a že to byly nikoliv v poslední řadě vlivy česKe, jež dosti výrazně — mám na zřeteli některé momenty hospodářské a sociální — odlišují historickou tvářnost »horní země« od ostatních Uher. To připouštěli ostatně i maďarští historikové. Že bylo zde nově a nabádavě upozorněno na tyto specifické vlivy, jež společně vytvářely hospodářský a ústavní charakter Slovenska — to jest zajisté přední zásluhou této knihy, i kdyby neměla předností jiných. Ale ty jsou.
Mám na mysli zvláště mistrné vylíčení a vystižení podstaty některých instituci v kap. III. (komitátní zřízení a ústřední správa, počátky stavů zemských, zemské sněmy a sjezdy komitátní). Tato kapitola dovede obzvláště upoutati náš interes, neboť autor neopomíjí stále srovnávati tyto instituce s našimi sněmy a krajskými sjezdy, a tak vznikne nejedna zajímavost, která by jednostrannému vylíčení ušla. Autor jest ovšem znamenitým odborníkem v těchto otázkách a tak se mu při tomto stálém zřeteli srovnávacím podařilo podati obraz ucelený a vyhnouti se těžké překážce, jež staví se do cesty badateli o dějinách slovenských — totiž naprostý nedostatek průpravné práce monografické. Spis věnován Jozefu Škultéty-mu. Doporučujeme jej stejně historikovi jako právníkovi.
Jestliže jsme již u slovenských dějin, nutno upozorniti na některé práce v tomto oboru z doby nejnovější, jež napsal Václav Chaloupecký, profesor československých dějin na universitě Komenského. Krátké, ale pronikavé studie sem hledící — K nejstarším dějinám Bratislavy 1922 (Sborník filozofickej fakulty univ. Kom.), Sv. Svorád, 1922 (Prúdy VI.) a j, osvětlují předmět nově a sahají ke kořenům problémů, jež dosud tíží slovenskou historii. Práce ty naznačují soustředěný postup k hlavnímu dílu »Staré Slovensko«, které jest již v tisku a o němž neopomineme čtenářům »Všehrda« referovati.
Rud. Holinka, Bratislava.