Čís. 4203.

Firemní dodatek »doktor« lze připustiti jen tehdy, nabyla-li ho osoba, jejíž jméno jest součástkou firmy, na některé tuzemské vysoké škole, neb byl-li její titul doktorský, dosažený v cizině, nostrifikován.
(Rozh. ze dne 1. října 1924, R I 790/24.)
Žádost Hermanna L-а, společníka a jednatele společnosti s r. o., by povolen byl zápis změny ve znamenání firmy slovy: »Dr. Hermann L.« místo »Hermann L.«, byla rejstříkovým soudem zamítnuta, ježto žadatel nabyl hodnosti doktora v cizině. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Uvádí-li stěžovatel, že není závady, by nepoužíval titulu doktora, získaného na cizozemské universitě, proto že nehodlá z tohoto důvodu vykonávati jinaká práva, nutno poukázati k tomu, že již užívání onoho titulu samo jest právem, vyplývajícím z jeho propůjčení a že tedy již proto třeba nostrifikace, chce-li stěžovatel v tuzemsku onoho titulu užívati. Dle ústavní listiny jest přípustno udíleti v Československé republice tituly jen pokud označují úřad neb povolání, což však se netýká hodností akademických. Pokud tedy nebyl zdejšímu státnímu ob- čanu v tuzemsku udělen titul doktora, k čemuž na roveň jest postaviti i nostrifikaci takového titulu řádně nabytého v cizině, nemůže ho zde vůbec užívati. Proto bylo by i firemní dodatek »doktor« k bližšímu označení osoby sloužící, jinak dle čl. 16 obch. zák. zásadně přípustný, možno připustiti jen tehdy, je-li pravdivým, to jest, nabyla-li ho osoba, jejíž jméno jest součástkou firmy, na některé tuzemské vysoké škole, neb byl-li její titul doktorský nabytý v cizině nostrifikován. Tím spíše třeba nostrifikace, jde-li o pouhý podpis firmantův, jenž není součástkou znění firmy.

Citace:

č. 4203. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 341-342.