NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6527.

Župy. — Samospráva obecní. — Administrativní řízení (Slovensko): I. Ustanovení § 14 zák. č. 64/1918 o udílení plné moci vládou jednomu členu jejímu nepozbylo platnosti tím, že zák. č. 126/20 vešel na Slov. v účinnost. — II. K výkonu plné moci podle § 14 zák. č. 64/1918 není třeba publikace obsahu plné moci té. — III. Ministr pro Slov. může jménem min. vnitra vykonávati dozor nad župními výbory podle § 60 zák. č. 126/20. — IV. I ve své funkci vyššího dohlédacího úřadu nad obcemi může župní výbor býti činný jen usneseními, jichž provádění přísluší županovi. — V. Min. pro Slov. může nezákonné nebo nekompetentní usnesení župního zastupitelstva, výboru nebo komise zrušiti z úřední moci, nejsa vázán návrhem župana.
(Nález ze dne 4. května 1927 č. 9291.)
Věc: Župní výbor župy XV. a jeho členové .... v Bratislavě proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska stran zrušení usnesení župního výboru podle § 60 zákona č. 126/20.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Župní výbor župy bratislavské usnesl se v zasedání konaném dne 31. června 1925 k návrhu své subkomise pro připravení záležitostí města Bratislavy, že za účelem revise obecního hospodářství města Bratislavy zřídí se čtyři odborné komise a to: lesně-hospodářská, na kontrolu nemovitostí, na kontrolu plynárny, vodárny a elektrárny a rozpočtová subkomise, a vyzval svou subkomisi, vyslanou k přípravě záležitostí města Bratislavy, aby stran členů odborných komisí podala mu návrhy. Ve schůzi téhož župního výboru konané dne 7. září 1925 ustanoveno pak do odborných komisí po 3 členech, do rozpočtové subkomise pak ustanoveni 4 členové ze župního výboru v usnesení jmenovaní. Toto usnesení předložil župní úřad v Bratislavě, odvolávaje se na nař. z 9. srpna 1923 č. 4919/1923 adm. II., ministru pro Slov., aby usnesení to bylo vzato na vědomí.
Min. pro Slov. nař. rozhodnutím usnesení ze 7. září 1925 zrušil na základě § 60 zák. č. 126/1920 a § 14 zák. č. 64/1918 z moci úřední z toho důvodu, že působnost župního výboru jako dohlédacího úřadu nad ob. hospodářstvím města Bratislavy se vyčerpává v zasedání župního výboru; provedení usnesení župního výboru přísluší již županovi (§ 52 zák. č. 126/1920). Župní výbor překročil svou působnost tím, že se neobmezil na usnesení o konkrétním vykonávání dozoru nad hospodářstvím města Bratislavy, nýbrž s pominutím župana k tomu podle § 52 cit. z. jedině kompetentního, sám zvlášť jen k tomu účelu ustanoveným orgánem chtěl své usnesení vykonati.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
Především bylo se nss-u zabývati námitkou stížnosti, že min. pro Slov. nebyl k vydání nař. rozhodnutí příslušný, poněvadž podle § 60 zák. č. 126/20 dozor nad žup. výbory přísluší min-u vnitra.
Nss vyslovil již v četných nál. (srovnej nál. Boh. 2172/23 adm.) právní názor, že jednotliví ministři vykonávají podle úst. listiny moc výkonnou, tomu kterému ministerstvu příslušející, jenom v zastoupení celé vlády. Ministr pro Slov. vystupuje pak jako plnomocník vlády i jako substitut jednotlivých ministrů, kteréžto jeho postavení plyne z předpisu § 14 zák. č. 64/1918. Ustanovení toto jest dosud platnou normou, neboť nebylo ani výslovně zrušeno, ani jiným předpisem zákonným derogováno. Zejména nebyl předpis ten zrušen kompetenčním ustanovením § 60 zák. o žup. zříz., neboť není s touto normou v rozporu, poněvadž min. pro Slov. nevykonává dozor v § 60 cit. zák. svěřený min. vnitra z kompetence vlastní, nýbrž jen z titulu plné moci vládou mu udělené. Domnívá-li se stížnost, že zák. č. 64/1918 pozbyl již účinnosti, poněvadž byl vydán na úpravu mimořádných poměrů poválečných, stačí k tomu poznamenati, že mimořádné poměry, o nichž se nadpis zákona zmiňuje, byly jen motivem k jeho vydání, text zákona nepodává však žádné opory pro výklad, že normy v něm obsažené ipso facto pozbudou platnosti, až poruchy společenského soužití, způsobené válkou, budou úplně odčiněny. Pokud pak stížnost pohřešuje publikaci zmocnění ministru pro Slov. uděleného, stačí poukázati k tomu, že udělení plné moci není normou upravující závazně i pro foro externo hranici kompetencí oboru zúčastněných ministerstev, nýbrž má povahu interního aktu, jímž ministr pro Slov. byl na základě zákonného zmocnění delegován k vyřizování určité části úřední agendy min. vnitra, kterážto delegace může ovšem kdykoliv býti odvolána neb co do obsahu změněna.
V dalších svých vývodech snaží se stížnost dokázati, že žal. úřad neprávem shledal překročení mezí dozorčí moci župního) výboru nad hospodářstvím města Bratislavy v tom, že župní výbor pominuv župana ustanovil k výkonu dozoru zvláštní k tomu účelu orgán. Právní stanovisko žal. úřadu se příčí dle mínění stížnosti zákonu č. 241/1921 a ustanovením §§ 7, 16 a 18 zák. č. 329/1921. Zákon posléz uvedený, jak stížnost za to má, deroguje předpis § 52 zák. č. 126/1920, na němž žal. úřad své rozhodnutí založil. Vývodům těmto nelze přisvědčiti.
Vedle kompetence přikázané v §§ 45 až 51 zák. z 29. února 1920 č. 126 Sb. o řízení žup. a okr. úřadů župním výborům v oboru hospodářské samosprávy župní přísluší podle zákonů z 30. června 1921 č. 241 Sb. a z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. župním výborům též dozor nad obcemi a to i nad městy s regulovaným magistrátem (§§ 5 a 6 zák. č. 241/1921, § 58 zák. č. 329/1921). Dozor nad fin. hospodářstvím obcí a měst je upraven v §§ 7, 16 až 18 zák. č. 329/1921.
Župní výbor župy XV. pojal úmysl provésti všeobecnou revisi ob. hospodářství města Bratislavy. O revisi takové dána jsou podrobnější ustanovení jen v § 18 cit. zák., kde v odst. 1 se úřadům na obce dohlédajícím ukládá, aby z moci úřední ve čtyřletých obdobích, po případě k dožádání min. vnitra neb min. fin. i mimo revisní program se přesvědčily o stavu hospodářství obcí, po případě, aby provedly odbornou revisi buď celého hospodářství nebo některého jeho odvětví, jmenovitě je-li podezření, že obec hospodaří nesprávně. K provedení revise příslušným jest podle velikosti a zámožnosti obcí jednak vyšší, jednak bezprostřední úřad dohlédací, avšak vyšší úřad dohlédací je oprávněn, vykonati přehlídku neb odbornou revisi hospodářství i v kterékoli z obcí menších. Předpisy těmito označil zákon nositele pravomoci dozorčí, zejména revisní (bezprostřední a vyšší úřad dohlédací) a obce revisi jejich podrobené. Bezprostředním úřadem dohlédacím jest podle § 58 po zřízení žup. a okr. úřadů okresní výbor, vyšším úřadem dohlédacím župní výbor. O způsobu provádění revise neustanovil zákon podrobněji nic více, nežli že revise děje se přehlídkou neb odbornou revisí a že vyšší dohlédací úřad může při revisi použíti též orgánů bezprostředního úřadu dohlédacího. Za nedostatku zvláštních ustanovení o způsobu, jakým úřad dohlédací má svoji činnost dozorčí ve funkci revisní prováděti, může úřad dohlédací funkci tuto vykonávati jen oněmi orgány, jimiž podle své zákonné organisace vůbec jedná, tedy vyšší úřad dohlédací, župní výbor, jen oněmi orgány, jimiž jedná podle zák. č. 126/1920, po případě podle předpisů jednacího řádu pro župní zastupitelstva vydaného, jež týkají se župního výboru (§§ 11, 24 cit. zák.).
Z ustanovení §§ 26 a násl. a z ustanovení jednacího řádu pro župní výbor (nař. vl. z 31. ledna 1924 č. 26 Sb.) je však patrno, že župní výbor jest kolegiálně zřízený orgán usnášející. Způsob jeho činnosti jest usnesení. Usnesení župního zastupitelstva i župního výboru provádí podle § 52 zák. č. 126/1920 župan buď osobně nebo orgány jemu přidělenými (§ 7 zák. č. 126/1920 a jednací řád pro žup. a okr. úřady, vydaný vl. nař. z 21. září 1922 č. 290 Sb., zejm. §§ 3, 16 a násl.). Jednací řád pro župní výbor v § 3 stanoví pak ve shodě se zákonem, že župní výbor vchází ve styk na venek jen prostřednictvím župana. Pokud tedy výkon dohledu nad obcemi vyžaduje styk s obcemi, přísluší styk tento sprostředkovati županem, neboť nemůže býti pochybnosti, že styk župního výboru s obcemi u výkonu moci dohlédací je stykem na venek na rozdíl od správy ústavů a podniků župních, kterou podle zvláštního ustanovení § 53 zák. č. 126/1920 lze obstarávati zvláštními zaměstnanci župními.
Z ustanovení těchto vyplývá, že župní výbor i ve funkci vyššího dohlédacího úřadu nad obcemi může býti činným jen usneseními, jejichž provádění podle základní zásady organisační zřízení župní ovládající, přísluší županovi po případě pomocí orgánů jemu přidělených. Je tedy jen župan povolán, aby prováděl usnesení župního výboru o tom, aby byla prováděna revise hospodářství obecního, čímž není vyloučeno, aby župní výbor svěřil prozkoumání předloženého revisního materiálu jednomu neb i několika svým členům za tím účelem, aby ve schůzi župního výboru jako zpravodajové (§ 34 jed. ř. pro župní zastupitelstva a § 6 jed. řádu pro župní výbory) podali o věci zprávu a činili návrhy.
Liché jest tvrzení stížnosti, že předpis § 52 cit. zák. pozbyl platnosti, byv derogován předpisy ob. fin. novely, neboť ob. fin. novela, jak již svrchu bylo naznačeno, způsob výkonu dohledu nad obcemi neupravuje.
Ovaha, že usnášení župního výboru na podkladě bezprostředního názoru členů župního výboru sluší dáti přednost před usnášením na podkladě zprávy o revisi jinými osobami provedené, nemůže padati na váhu, neboť úkolem nss-u jest přezkoumati rozhodnutí a opatření správní pouze po stránce zákonitosti a procesní bezvadnosti, nikoli však také s hlediska účelnosti.
Stížnost, snažíc se obhájiti zákonitost usnesení župního výboru o provedení revise ob. hospodářství města Bratislavy odbornými komisemi ze členů župního výboru složenými, uvádí posléze, že usnesení to nebylo županem podle § 60 žup. zákona zastaveno a že tudíž župan sám pokládal je za usnesení zákonné. Než podle § 60 žup. zák. může ministerstvo nezákonné neb nekompetentní usnesení žup. zastupitelstva, výboru neb komise zrušiti z úřední moci, bez jakéhokoli omezení, a není tedy vázáno názorem župana.

Citace:

č. 6527. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 792-795.