Č. 7348.


Honební právo. — Řízení správní (Morava): * Rekursní lhůta proti prodloužení pachtu dle § 29 mor. hon. zák. nepočala pro majitele pozemků náležejících k obecnímu honebnímu území běžeti, pokud jim opatření to nebylo způsobem v § 98 mor. hon. zák. uvedeným oznámeno.
(Nález ze dne 13. června 1928 č. 16.290.).
Věc: František F. a spol. v Č. (adv. Dr. Ed. Zahn z Prahy) proti zemské správě politické v Brně o včasnost odvolání proti pronájmu honitby.
Výrok: Stížnost Františka V. odmítá se jako nepřípustná; ke stížnosti ostatních st-lů zrušuje se nař. rozhodnutí pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem ze 16. října 1926 prodloužila osk dle § 29. zák. z 26. července 1912 z. z. mor. č. 4 ex 1914 nájemní poměr ohledně honitby v Č. na nájemní období od 1. ledna 1927 do 31. prosince 1932 dosavadnímu nájemci Jakubu P. za roční nájemné 720 Kč. Nař. výměrem zamítla zsp v Brně, slyševši mor. zv, odvolání dnešních st-lů jako opožděné a tudíž nepřípustné, a výrok svůj odůvodnila tím, že nař. výměr byl dne 22. října 1926 doručen předsedovi hon. výboru s účinkem pro všechny majitele pozemků, odvolání však přes správné poučení o opravných prostředcích bylo nejdříve 10. listopadu 1926, tedy po uplynutí 14denní lhůty odvolací odevzdáno poště k dopravě na osp-ou. O stížnosti uvážil nss takto: — — — Žal. úřad vycházel z právního názoru, že rozhodnutí osp-é, opatřené poučením o právních prostředcích, bylo dne 22. října 1926 doručeno předsedovi honebního výboru s účinkem pro všechny majitele pozemků. Čítaje pak lhůtu odvolací od tohoto dne, uznal, že odvolání podáno bylo opožděně. Právnímu názoru žal. úřadu nelze přisvědčiti.
V § 98 mor. hon. zák. vyjádřena je zřetelně vůle zák. poskytnouti majitelům pozemků náležejících k obecnímu území honebnímu, a to každému z nich individuelně, právní ochranu proti opatřením, jež se mohou dotýkati jejich práv. K prodloužení dosavadního pachtovního poměru jest podle § 29. mor. hon. zák. zapotřebí součinnosti obecního hon. výboru s osp-ou. Jest zejména zapotřebí jednak přivolení obec. hon. výboru k tomuto opatření a souhlasu jeho co do výše nájemného, jednak výroku osp-é, že se dosavadní nájemní poměr prodlužuje. Opatření takové zřejmě je způsobilé dotknouti se práv majitelů pozemků honebních, a sluší tedy vzhledem k ustanovení § 98. hon. zák. přiznati jim právo na ochranu proti němu. Z toho následuje, že dotčené opatření může proti majitelům pozemků náležejících k ob. hon. území působiti jen tehdy, dostalo-li se jim příležitosti, aby mohli svá práva na obranu uplatniti. Příležitosti té nedostane se jim však doručením aktu předsedovi ob. hon. výboru, nýbrž teprve způsobem v § 98. hon. zák. uvedeným, to jest vyhláškou nebo doručením. Nestalo-li se tak, nepočne proti nim rekursní lhůta v § 98 hon. zák. uvedená běžeti.
Nelze proto uznati za opožděný rekurs, jestliže podán byl dříve než uplynula rekursní lhůta ode dne, kdy vyhlášením nebo doručením dostalo se majitelům pozemků příležitosti k obraně, a to buď vyhlášením nebo doručením příslušného usnesení hon. výboru nebo vyhlášením nebo doručením schvalovacího výroku osp-é o prodloužení dosavadního pronájmu obecní honitby.
Opačný názor nedá se srovnati s právním postavením, které honeb. zákon v § 98 majitelům pozemků zřejmě chce zabezpečiti, a bylo proto nař. rozhodnutí, na tomto opačném názoru založené, zrušiti podle § 7 o ss.
Citace:
č. 7348. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 817-818.