Čís. 4231.

Doložka v obchodních podmínkách, že reklamace se uznávají jen do určité doby, jest pro druhou stranu závazna jen tenkrát, projevila-li s ní výslovně nebo konkludentním činem souhlas.
V tom, že objednatel prodal dále dílo, jež se ukázalo napotom vadným, nelze shledávati vzdáni se nároků ze správy.
(Rozh. ze dne 8. října 1924, Rv I 966/24.)
Žalobkyně obarvila pro žalovanou látky. Proti žalobě o úplatu za barvení namítla žalovaná navzájem pohledávku na náhradu škody, ježto látky byly obarveny vadně, pročež musela zákazníkům, jimž látky dále dodala a kteří zjistili vadnost obarvení, poskytnouti značné slevy. Pro- cesní soud prvé stolice uznal žalobní nárok sice po právu, zároveň však uznal po právu vzájemnou pohledávku žalované, a prohlásil žalobní pohledávku za zaniklou započtením. Odvolací soud rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalobkyně uplatňuje jedině dovolací důvod podle čís. 4 §u 503 c. ř. s., leč bezpodstatné. Dovolatelka poukazuje opětně, jak to již v první a druhé stolici učinila, na žalované prý známou doložku ve svých obchodních podmínkách, dle které uznány byly jen reklamace, v 8denní lhůtě vznesené, a přikládá doložce této závaznost pro sporný případ. Než v té příčině jest plně souhlasiti s názorem obou nižších stolic, že závaznost doložky té řídí se zásadou §u 863 obč. zák., takže neváže jako jednostranná nabídka druhou stranu, nebyla-li touto aspoň mlčky přijata. Dovolatelka nebyla a není s to poukázati na okolnosti, z nichž by se dalo rozumně usouditi, že mlčení druhé strany znamenalo souhlas s onou podmínkou. Schází-li však tento souhlas, není řeči o smluvním zkrácení lhůty §u 933 obč. zák. a jest souhlasně s nižšími soudy míti za to, že nenastalo promlčecí námitky z díla vadně dodaného (§ 933 obč. zák. posl. věta). Dovolatelce nelze však přisvědčiti ani potud, že shledává vzdání se práva ze správy v dalším odprodeji dodaného zboží žalovanou. Nejde o schválení vadného zboží, obdobné onomu při kupní smlouvě podle čl. 347 obch. zák., neboť v tomto případě bylo zboží, jež patřilo žalované, určeno pro další rozprodej v zpracovaném stavu a jest zcela nerozhodno, zda bylo zboží to dále prodáno či zda zůstalo žalované na skladě; z této okolnosti nelze nikterak usouditi na vůli žalované vzdáti se nároku na náhradu škody, který uplatňuje zcela všeobecně důsledkem zaviněného nedodržení smlouvy o dílo po rozumu poslední věty prvý odstavec §u 932 vzt. poslední věty §u 1167 obč. zák.

Citace:

č. 4231. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 382-383.