Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů, 3 (1926). Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 576 s.
Authors:
— Čís. 7481 až 7482 —

Čís. 7481.


Mimořádná opatření bytové péče (zákon ze dne 11. července 1922, čís. 225 sb. z. a n. v doslovu zákona ze dne 26. dubna 1923, čís. 87 sb. z. a n.).
Na základě nálezu okresní politické správy podle § 2 zák. jest nejen určený nájemník, nýbrž i okresní politická správa oprávněna domáhati se exekučního vyklizení a odevzdání bytu.

(Rozh. ze dne 5. listopadu 1927, R I 957/27.)
Na základě nálezu okresní politické správy v T. podle § 2 zákona ze dne 11. července 1922, čís. 225 sb. z. a n. navrhla okresní politická správa v T., by bylo povoleno exekuční vyklizení a odevzdání zabraných bytů. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Exekuce povoluje se podle § 3 (2) ex. ř. k návrhu strany z nároku oprávněné. Oprávněnou stranou podle nálezu okresní správy politické ze dne 12. ledna 1927, který tvoří exekuční titul podle § 1 čís. 12 ex. ř., není však úřad, který vydal nález, nýbrž osoby, v jichž prospěch nález byl vydán. Pouze k návrhu těchto osob lze vésti exekuci, neboť určeným nájemníkům jest zůstaveno, zda se chtějí, či nechtějí uděleného jim práva soudně domáhati. Proto slušelo exekuční návrh, který nebyl vznesen oprávněným, zamítnouti a vyhověti důvodné stížnosti (srovnej rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 5. března 1926, R I 90/26 sb. n. s. čís. 5815).
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Nelze souhlasiti s názorem rekursního soudu, že oprávněným podle nálezu okresní politické správy, vydaného podle § 2 zákona ze dne 11. července 1922, čís. 225 sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 26. dubna 1923, čís. 87 sb. z. a n. jest toliko určený nájemník a že pouze k jeho návrhu lze povoliti exekuci. Tento závěr neplyne ani z doslovu zákona, nýbrž jest naopak z něho usuzovati, že okresní politická správa, která nařídila vlastníku domu, by pronajal místnosti, a určila nájemníka, jako státní orgán získala exekuční titul i pro československý stát, jenž jest tudíž oprávněn, svým příslušným orgánem byt exekučně vymáhati. Rozhodnutí, uveřejněné ve sb. n. s. pod čís. 5815, k němuž rekursní soud neprávem poukazuje, vyvrací jen názor, že oprávnění k vedení exekuce příslušelo toliko okresní politické správě, přiznávajíc je také samostatně určenému nájemníku.
Citace:
Náhrada škody a podmíněné odsouzení. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 26, s. 316-316.