NPD documents search: Boh. adm., 8 (1926), sv. 2

Č. 5039.

Samospráva obecní. — Administrativní řízení: * Lhůta k rekursu do usnesení obec. zastupitelstva o rozpočtu nepočne běžeti, dokud usnesení to nebylo podle § 6, odst. 4. ob. fin. nov. č. 329/1921 veřejně vyhlášeno. Vyhláška, kterou se ve smyslu § 40 cit. zákona publikuje toliko usnesení současně učiněné o vybírání přirážky k úhradě rozpočtového schodku, oné vyhlášky o rozpočtu nenahrazuje.
(Nález ze dne 22. října 1925 č. 19390).
Věc: Pražská úvěrní banka (adv. Dr. Kar. Zimmer z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze stran rozpočtu obce D.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Dne 22. července 1922 byl vyložen k veřejnému nahlédnutí rozpočet obce D. pro 1922. St-lka jako majitelka dolů v R. podala k němu připomínky, které ob. zastupitelstvo v rozpočtovém sezení dne 6 října 1922 zamítlo a rozpočet schválilo. Dne 7. října 1922 uveřejněna vyhláška tohoto znění:
»Obecní zastupitelstvo spojených obcí D.—U.—D. usneslo se ve své schůzi dne 6. října t. r., aby k uhrazení schodku řádného rozpočtu per 419706-50 Kč na rok 1922 vybírána byla 29% přirážka k dani činžovní a 500% přirážka k ostatním přímým daním, osobní daň z příjmu vyjímaje. Mimořádná potřeba 1763603-41 Kč uhradí se komunální výpůjčkou 1500000 Kč a státními a zemskými subvencemi ve výši 266000 Kč. Připomínky možno podati během 14 dnů obecnímu představenstvu.«
Vyhláška vyvěšena od 7. října — 23. října 1922 a dne 23. října 1922 stvrzeno obecním úřadem, že »proti ustanovené výši diferencované přirážky k uhrazení schodku řádného obecního rozpočtu pro rok 1922 žádné připomínky zde podány nebyly.«
Podáním ddto 19. října 1922, učiněným na obecní úřad a sděleným zároveň v opisu osk-i žádala st-lka, aby usnesení o rozpočtu bylo ve smyslu § 6/4 ob. fin. nov. veřejně vyhlášeno a tím jí umožněno z něho se odvolati, a označila podání to jako event. stížnost.
Výměrem ob. úřadu z 20. října 1922 byl st-lce vyřízením této žádosti zaslán výpis z protokolu o schůzi ob. zastupitelstva z 6. října 1922 s opisem důvodové zprávy. Podáním de pres. 2. listopadu 1922 se st-lka z usnesení rozpočtového odvolala. Rozhodnutím z 21. listopadu 1922 osk odvolání z části vyhověla, z části je z důvodů věcných zamítla. Další odvolání bylo rozhodnutím zsv-u z 2. května 1923 z věcných důvodů zamítnuto. Když nss nálezem z 19. května 1924 č. j. 21096 rozhodnutí to podle § 6 zák. o ss zrušil pro nedostatek důvodů, znemožňující jeho přezkoumání, zamítl zsv. nař. vynesením z 10. října 1924 znovu rekurs do rozhodnutí osk z 21. listopadu 1923 jako bezdůvodný, současně však z moci úřední pozměnil enunciát tohoto rozhodnutí v ten smysl, že odvolání Pražské úvěrní banky z usnesení ob. zastupitelstva ze 6. října 1922 se odmítá jako opožděné. Rozhodnutí odůvodněno tím, že se st-lka ve 14denní odvolací lhůtě, počítané ode dne vyhlášky ze 7. října 1922, neodvolala, okolnost, že podala připomínky k vyloženému rozpočtu, nedala jí nároku na intimaci rozpočtového usnesení, a tím, že jí ob. úřad opis tohoto usnesení sdělil, nebyla jí poskytnuta nová odvolací lhůta odp dne jeho doručení. Osk měla tudíž rekurs st-lčin proti rozpočtovému usnesení ob. zastupitelstva jako opožděný odmítnouti. Jestliže jej přes to vyřídila meritorně, nepřihlížejíc k nastalé pravoplatnosti tohoto usnesení, trpí řízení nezákonností, k níž žal. úřad povinen byl hleděti z moci úřední.
O podané stížnosti nss uvážil: —
Žal. úřad zamítá svým novým rozhodnutím rekurs st-lky proti rozhodnutí osk z 21. listopadu 1922 jako bezdůvodný v podstatě proto, že st-lka zmeškala lhůtu k odvolání z usnesení ob. zastupitelstva ze 6. října 1922, tím pozbyla nároku na meritorní přezkoumání tohoto usnesení v cestě instanční, a není tedy zkrácena ve svých právech, když osk její rekurs — třebas i meritorně — zamítla. Stížnost nevytýká přímo, že zsv — když osk i žal. úřad sám rekurs st-lčin do usnesení ob. zastupitelstva z 6. října 1922 uznaly jednou za podaný včas a vydaly jí rozhodnutí meritorní — nebyl již oprávněn uplatňovati nyní jeho opožděnost. Nemohl tedy nss vzhledem k ustanovení § 18 zák. o ss otázkou touto se zabývati — ani když při ústním líčení zástupcem stížnosti byla nadhozena — a bylo mu zkoumati toliko věcnou správnost důvodu žal. úřadem uplatněného. V tomto směru nemohl však právní názor žal. úřadu shledati správným.
Obecní finanční novela nařizuje v § 6, odst. 4, že usnesení ob. zastupitelstva o rozpočtu jest způsobem v ooci obvyklým po dobu 14 dnů veřejně vyhlásiti. Vedle toho nařizuje v § 40 celkem shodně s dosavadním § 90 česk. ob. zř., — že podobným způsobem vyhlásiti jest usnesení ob. zastupitelstva o příspěvcích, poplatcích, dávkách a naturálních plněních. Z obou těchto ustanovení je patrno, že zákon vyhlášku usnesení o rozpočtu liší od vyhlášky usnesení o vybírání nějaké dávky obecní, a že — na rozdíl od dosavadních předpisů ob. zřízení — žádá publikaci nejen pro usnesení posléze uvedeného obsahu, nýbrž i.pro ono usnesení, kterým se rozpočet jako takový stanoví. Co má vyhláška posléze uvedená obsahovati, aby předpisu § 6/4 vyhovovovala, zákon nepraví. Podává se to však z účelu onoho předpisu zajistiti publicitu rozpočtu —, v souvislosti s úpravou celého rozpočtového řízení. § 6/1 nařizuje, aby osnova rozpočtu byla po 14 dní vyložena k veřejnému nahlédnutí, aby se právě každý volič a poplatník (§ 6/5) mohl o obsahu rozpočtu informovati a dle toho po případě podati k němu své připomínky. Předpis § 6/4 je pouhým důsledným dovršením tohoto zařízení; účelem jeho je zřejmě umožniti interesentům, aby se mohli také jiným způsobem nežli přítomností v rozpočtovém sezení informovati, zda rozpočet tak, jak byl veřejně vyložen, byl také schválen, či jaké změny byly na něm provedeny. Co musí podle toho vyhláška dle § 6/4 obsahovati, aby zákonu vyhovovala, nelze vymeziti všeobecnou formulí pro všechny případy. Bude to různé podle okolnosti případu. Tolik však je jisto, že v každém případě musí z vyhlášky býti zřejmo, že se vyhlašuje usnesení o rozpočtu, tedy že byl rozpočet obecní schválen, dále pak, že musí — eventuelně ve formě poukazu na uveřejněnou osnovu rozpočtu — býti z ní patrný podstatné kusy rozpočtu, tedy aspoň konečné cifry potřeby a úhrady, jakož i usnesené odchylky od osnovy v předchozím řízení k nahlédnutí vyložené.
Těmto požadavkům vyhláška ze 7. října 1922 nevyhovuje. Nepublikujeť usnesení o rozpočtu, nýbrž v podstatě toliko usnesení o úhradě schodku, v prvé řadě o vybírání přirážky, a jeví se jen jako vyhláška ve smyslu § 40 ob. fin. novely., nikoli jako vyhláška podle § 6/4 cit. zákona. Že jenom takto byla pojímána také obecním úřadem, o tom svědčí klausule, že proti »ustanovené výši přirážky« nebylo podáno připomínek.
Ježto § 6/4 ob. fin. nov. nařizuje, aby usnesení o rozpočtu bylo veřejně vyhlášeno, počíná 14denní odvolací lhůta proti němu podle § 99 českého ob. zříz. běžeti teprve dnem, kdy předepsaným způsobem bylo vyhlášeno. Poněvadž vyhlášku ze 7. října 1922, jak dovoděno, nelze hodnotiti jako vyhlášku usnesení o rozpočtu ve smyslu § 6/4, a jiným náležitým způsobem usnesení ob. zastupitelstva z 6. října 1922 vyhlášeno nebylo, nepočala odvolací lhůta proti němu vůbec ještě běžeti, a není tedy správno, když žal. úřad prohlašuje odvolání st-lky z usneseni toho dne 2. listopadu 1922 na obecní úřad došlé za opožděné. Osk právem tedy o odvolán: tom rozhodovala meritorně, a když se st-lka z tohoto rozhodnutí odvolala — jak nesporno — řádným způsobem na zsv, byl tento povinen — odstraně vady vytknuté zdejším nálezem z 19. května 1924 — vydati o tomto odvolání rozhodnutí meritorní.
Ježto tak neučinil, vycházeje z mylného právního názoru, bylo nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss jako nezákonné zrušiti.

Citace:

č. 5039. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 362-364.