NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6534.

Obecní volby: * V námitkách proti volbě obecního zastupitelstva nelze vytýkati, že místní volební komise byla nesprávně jmenována, ani nelze brojiti proti stálým seznamům voličským; námitky ty jsou v tomto stadiu nepřípustné.
(Nález ze dne 6. května 1927 č. 9695.)
Věc: Josef P. v H. proti zemské správě politické v Brně o volbu obecního zastupitelstva.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Ob. rada v H. vyhlásila vyhláškou z 24. září 1925, že ve lhůtě stanovené vyhláškou osp-é ve V. podána byla pro volby ob. zast. jediná kandidátní listina čsl. strany lidové a že proto prohlásila místní vol. komise ve své schůzi konané 23. září 1925 tuto kand. listinu za pravoplatnou a všechny kandidáty na listině té uvedené za zvolené.
Do volby té, případně do řízení vol. podal st-l námitky, v nichž uvedl, že 1. místní komise nebyla ustavena dle zákona, 2. tím nejsou ani vol. seznamy pravoplatny, 3. kandidátní listina čsl. strany lidové nebyla podána dle §§ 20, 21, 22 a 23 vol. řádu, 4. starosta obce znemožnil jednání míst. vol. komise, svolané na den 22. září 1925 tím, že bez hlasování odmítl sepsati o jednání protokol; následkem toho odešli st-lé a V. U. ze schůze té, a že 5. na schůzi 23. září 1925 nebyli všichni členové včas sezváni a je proto schůze ta neplatná.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad námitku 1—3 jako nepřípustnou, námitky 4—5 jako bezdůvodné. Námitku první shledal žal. úřad nepřípustnou proto, že podle § 5 zák. č. 663/19 právo stížnosti proti sestavení míst. vol. kom. přísluší jen stranám, návrh na její sestavení podavším, a to do 3 dnů od té doby, kdy byly o sestavení zpraveny. Proto nelze dle názoru žal. úřadu námitku proti sestavení komise uplatniti teprve v námitkách proti volbě. Důsledkem toho odmítl i námitku druhou. Vyslovil pak, že obě tyto námitky, jakož i námitku třetí bylo odmítnouti i proto, ježto jsou povšechné, neuvádějíce, v čem tvrzená nezákonnost vlastně záleží.
Stížnost vytýká, že porušeno bylo ustanovení § 55 řádu vol. č. 75/19, poněvadž nebylo za účasti stran provedeno náležité šetření o námitkách. Kdyby šetření bylo provedeno, bylo by bývalo dokázáno, že republikánská strana o sestavení míst. vol. komise vůbec nebyla vyrozuměna a že sestavení komise té odporuje § 6 řádu vol., poněvadž členy jejími jsou starosta Josef H. a jeho zeť Jan H. Tento, i kdyby republ. strana o sestavení ob. komise byla bývala zpravena a opomenula podati proti sestavení tomu stížnost, byl by členství v komisi té ex lege pozbyl. Stížnost vytýká, že veškerá usnesení míst. vol. komise jsou následkem nezákonného jejího sestavení nezákonná a uvádí, že žal. úřad měl k tomu z moci úřední přihlížeti.
O stížnosti nss uvážil: Jest pravda, že o námitkách 1—3 nebylo provedeno šetření dle § 55 cit. zák., neboť žal. úřad výnosem z 12,. října 1925 nařídil pouze šetření o námitce 4—5. Ale v tom není vytýkané vady. § 55 nařizuje pouze, že se za účasti st-le a zmocněnce volebních skupin zavedlo potřebné šetření. Provésti šetření o námitce prvé a druhé nebylo však potřeba, poněvadž žal. úřad nemohl rozhodnouti ani o tom, byla-li míst. vol. komise sestavena způsobem zákonu odpovídajícím, ani o platnosti voličských seznamů jí sestavených. V rozhodování o správném sestavení míst. komise bránil mu § 5 zák. č. 663/19, v rozhodování o námitce druhé § 11 zák. č. 663/19.
Míní-li st-l, že bylo možno v námitkáchi proti volbě uplatniti i tyto námitky a sice proto, že strana republ. nebyla o existenci a sestavení míst. vol. komise vyrozuměna a že proto nemohla proti výnosu osp-é z 11. prosince 1923, komisi tu sestavivšímu, dle § 5 zák. č. 663/19 si stěžovati, jest na omylu. Dle výnosu toho byly členy komise jmenováni dva zástupci strany republ. Komise ta jest povolána ke konání svých úkolů, totiž sestavení seznamů voličských a vedení jich v patrnosti každého půl roku. Vyložení seznamu děje se veř. vyhláškou a způsobem v obci obvyklým. Komise byla sestavena již v prosinci 1923 a ježto volby byly konány až v září 1925, musila i republikánská strana věděti, že komise úřad svůj koná a že tedy sestavena byla. I kdyby tedy o jmenování členů jejich nedostalo se jí přímého vyrozumění úřadem, musila znáti její složení a mohla si do složení jejího stěžovati. Nestalo-li se tak, nemůže st-l, který dle § 5 cit. zák. nemá vůbec legitimace k takové stížnosti, teprve ve vol. řízení namítati nesprávnost sestavení míst. vol. komise.
Platnost vol. seznamů nemohl žal. úřad vůbec bráti v pochybnost, poněvadž přezkoumání jich náleží reklamační komisi (§ 11 zák. č. 663/19.).
O námitce třetí nebylo třeba šetření, poněvadž nebyla konkretisována, neuvádějíc, v čem nesprávnost kandidátní listiny lidové strany spočívá. Žal. úřad pro nedostatek této konkretisace ji odmítl a stížnost proti tomu žádného stižního bodu neformuluje.
Pokud stížnost míní, že žal. úřad měl ex officio jako dozorčí úřad proti eventuelním nesprávnostem vol. řízení zakročiti, stačí poukázati k tomu, že žal. úřad není dohlédacím úřadem. Tím je dle § 69 zák. č. 75/19 úřad politický, obci přímo nadřízený, tedy v daném případě osp, a kromě toho nemá nikdo nároku před nss-em stihatelného na to, aby úřad ex officio nějaké rozhodnutí neb opatření učinil. Tím jsou vyvráceny námitky stížnosti, pokud týkají se výroku žal. úřadu stran námitek st-len pod 1—3 proti volbě učiněným.
Námitku 4 zamítl žal. úřad jako bezdůvodnou z důvodů věcných.
Stížnost proti tomuto výroku namítá, že dne 22. září 1925 nestalo se žádné usnesení vol. komise o tom, že kand. listina čsl. strany lidové má býti vrácena k doplnění scházejícími podpisy kandidátů. Úřad vycházel z toho, že usnesení takové se stalo.
Stalo-li se usnesení či nikoliv, je otázkou skutkovou. —
— — Nelze tvrditi, že by zjištění žal. úřadu nemělo ve spisech opory, že bylo by s nimi v rozporu. — — — —
Jest tedy stížnost i v tomto bodě bezdůvodnou. Poslední námitku zamítl žal. úřad, poněvadž okolnost, že st-l ke schůzi míst. vol. komise dne 23. září 1925 konané nebyl pozván, způsobena byla jeho nepřítomností v obci a poněvadž jeho nepřítom. byla bez vlivu na výsledek hlasování míst. komise vol. a to proto, poněvadž st-l byl by býval přehlasován druhými dvěma členy z druhé skupiny, když se ani druhý člen, náležející téže skupině jako st-l do schůze nedostavil.
Dle názoru nss-u lze zrušiti volbu jen tehdy, jsou-li zjištěny takové vady, které mohly míti na výsledek volby vliv (§ 56 vol. řádu). Žal. úřad popírá, že nepřítomnost st-lova ve schůzi míst. vol. komise dne 23. září 1925 mohla míti vůbec nějaký nepříznivý vliv na výsledek volby. Stížnost proti tomu uvádí, že vliv ten měla. Dovozuje to jedině tím, že jeden z přítomných členů této komise, totiž J. H., po právu členem jejím nebyl. Když však, jak svrchu uvedeno, úřad nebyl oprávněn zkoumati členství H-ovo a musel vycházeti od toho, že jest členem komise té pravoplatně jmenovaným, pak ovšem nemůže st-l takto formulovanou námitkou brojiti proti názoru žal. úřadu, že nepřítomnost st-lova na výsledek volby nemohla míti vlivu a bylo i tuto námitku stížnosti zamítnouti. Poněvadž pak k zamítnutí námitky 5 stačilo i toto odůvodnění žal. úřadu, nebylo potřebí zabývati se důvodem druhým, že totiž opomenutí včasného pozvání st-lova do oné schůze není vadou, kterýžto důvod ovšem stížnost také potírá.

Citace:

č. 6534. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 810-812.