NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 1

Č. 11339.

Zaměstnanci veřejní. — Železnice. — Řízení před nss-em: I. Služební poměr zaměstnance býv. Košicko-Bohumínské dráhy jest i po jeho převzetí do státní železniční služby čsl. poměrem soukromoprávním. — II. Nss není příslušný rozhodovati o sporech z poměru toho.
(Nález ze dne 8. června 1934 č. 5334.)
Věc: Antonín Sch. v K. proti ministerstvu železnic o reaktivaci.
Výrok: Stížnost se odmítá pro nepřípustnost.
Důvody: Ze správních spisů min. žel. plyne, že st-l byl ode dne 7. srpna 1926 ve službách dráhy Košicko-Bohumínské, že byl ustanoven dnem 1. listopadu 1912 staničním mistrem, byl podle výnosu min. žel. z 17. března 1920 zařaděn mezi zaměstnance čsl. státních drah, byl jmenován dne 1. července 1919 asistentem, pokud se týká oficiálem, byl unifikován dnem 1. ledna 1921 a jmenován dne 1. července 1924 vrchním oficiálem, a že mu byly upraveny služební příjmy podle § 210 plat. zák. z 24. června 1926 č. 103 Sb. a vl. nař. z 5. března 1927 č. 15 Sb. od 1. ledna 1926.
Akciová společnost Košicko-Bohumínské dráhy byla společností práva soukromého a st-lův poměr k této dráze byl rovněž poměrem soukromoprávním. Správa tratí Košicko-Bohumínské dráhy, ležících na Slov., byla převzata podle nař. vlády ze 6. října 1919 č. 539 Sb., vydaného na základě zák. z 10. prosince 1918 č. 64 Sb., min.-em žel. Toto vl. nař. bylo provedeno výnosem min. žel. z 1. března 1920 (Věstník min. žel. č. 12 z roku 1920). Dále byla výnosem min. žel. z 26. ledna 1921 (Věstník č. 7 z roku 1921) správa po rozumu vl. nař. č. 539/1919 Sb. změněna ve správu státní podle zák. z 22. prosince 1920 č. 690 Sb., jenž v § 4 stanoví, že převzetím správy železnice přecházejí na státní správu železniční veškerá práva ze smluv služebních vůči veškerým zaměstnancům této železnice. Aktivní služební poměr st-lův ke státní správě železniční byl rozvázán výměrem ředitelství státních drah v Košicích z 22. září 1932 tím, že byl st-l pro nemoc přeložen na trvalý odpočinek dnem 1. prosince 1932 podle § 115 bodu 3 písmene e) služebního řádu pro zaměstnance státních drah. Odvolání do tohoto výměru vznesenému nevyhovělo min. žel. výnosem z 24. března 1933.
Na to žádal st-l podáním z 12. října 1933, aby byl služebně znovu zadělen, tvrdě, že je opět zdráv. Žádosti této nebylo vyhověno nař. výnosem z důvodů zdravotních.
Ze svrchu uvedeného vyplývá, že služební poměr st-lův ke Košicko- Bohumínské dráze byl od původu poměrem soukromoprávním, že se na této právní povaze onoho poměru převzetím dráhy té čsl. státem a ani později nic nezměnilo a že tedy poměr ten i nyní vůči čsl. státní správě železniční zůstal poměrem soukromoprávním.
O sporech z poměru soukromoprávního však rozhodují po rozumu § 1 jur. normy z 1. srpna 1895 č. 111 ř. z. řádné soudy, které jsou tudíž, ježto jinaká kompetence k rozhodování sporů druhu dnešní stížností uplatňovaného není stanovena, také příslušný, aby rozhodovaly o tomto sporu. Ale pak není nss po rozumu §§ 2 a 3 lit. a) zák. o ss příslušným rozhodovati o právním poměru touto stížností uplatňovaném a bylo proto stížnost odmítnouti podle §§ 21, 2 a 3 lit. a) cit zák. pro nepřípustnost.

Citace:

Č. 11339. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 1201-1202.