NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

č. 3743.

Samospráva obecní:* Právu místa (osady), aby si samo spravovalo své jmění (§ 107 obecního zřízení pro Čechy), není na překážku, že až dosud bylo jmění to jen na základě zvyklosti spravováno zastupitelstvem politické obce, nikoliv však na základě zvláštní úmluvy.
(Nález ze dne 14. června 1924 č. 10648). Věc: Obec V. proti zemskému správnímu výboru v Praze (za zúčastněnou osadu S. adv. Dr. Arn. Engel z Prahy) o zřízení osadního zastupitelstva v osadě S.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Zsv, jemuž byly předloženy spisy v záležitosti volby osadního zastupitelstva v S., uložil ob. zastupitelstvu ve V., aby učinilo usnesení o žádosti O. L. a spol. za zřízení zvláštního osadního (místního) zastupitelstva pro osadu S. Na toto vyzvání usneslo se ob. zastupitelstvo ve V. ve schůzi dne 5. března 1922, že se žádost O. L. a spol. o zřízení osadního zastupitelstva pro osadu S. zamítá jako bezdůvodná.
Do tohoto usnesení podali stížnost O. L. a spol., kteréž bylo výnosem osk v R.z 12. dubna 1922 vyhověno a vysloveno, že osadě S. pří- sluší dle § 107 ob. zř. nesporně právo, aby si sama spravovala své jmění a k tomu cíli podle §§ 108 a 109 zvolila místní zastupitelstvo.
Zsv nař. rozhodnutím zamítl jako bezdůvodnou stížnost ob. zastupitelstva ve V. do tohoto rozhodnutí.
Toto rozhodnutí naříkáno jest před nss-em stížností obce V., která vytýká nař. rozhodnutí nezákonnost a řízení vadnost.
Nss řídil se těmito úvahami:
Stížnost uvádí, že od nepamětných dob bylo jmění obce S. spravováno politickou obcí V. na základě ujednání, které se dnes nedá dokázati. Z § 107 ob. zř. neplyne, že by tu musilo býti nějaké výslovné positivní ujednání, nýbrž stačí ujednání mlčky uzavřené. To pak jest spatřovati v obyčeji, že správu jmění obce S. vedla vždycky obec politická. V tom, že žal. úřad jest odchylného právního náhledu, shledává stížnost rozpor se zákonem.
Z předpisů kapitoly osmé obecního zřízení pro Čechy jde na jevo, že jest právem místa (osady), pokud se týče údů obce, kteří ji representují, aby si osada sama spravovala své jmění zvláštním zastupitelstvem (§§ 107 a 108), a aby s výtěžkem osadního jmění naložila v rámci předpisů § 112 ob. zříz. a § 20 zák. z 12. srpna 1921 č. 329 Sb.
Tohoto práva může se osada zříci — jak z § 107 ob. zř. plyne — pravoplatnou úmluvou, která ustanovuje něco jiného, anebo může výkon tohoto práva býti ponechán v klidu tím, že správa jmění osadního za souhlasu členů osady obstarávána jest obecním zastupitelstvem. Avšak i došlo-li k tomuto posléz zmíněnému způsobu správy jmění osadního a vyvinul-li se až ke zvyklosti, nelze z toho odvozovati, že právo osady na vlastní správu jmění tím zaniklo.
Ačkoliv tedy není zřízení osadního zastupitelstva pro každou osadu s vlastním jměním obligatorní, přece musí z cit. ustanovení zák. býti dovozeno, že osadní zastupitelstvo musí býti zřízeno, jsou-li podmínky zák. dány a členové obce osadu tvořící a ji representující o to žádají. Tyto podmínky zák. jsou: a) aby osada měla své vlastní jmění, b) aby tu nebylo zvláštní úmluvy, která by se zvláštní správě osadního jmění příčila.
Že podmínka prvá jest v daném případě splněna, nebylo v řízení správním popřeno. Ostatně bylo to dokázáno knihovním výtahem o vl. kn. č. — poz. knihy pro kat. obec S., dle kterého dům č. p. — s pozemky jest na základě odhadního protokolu z 5. října 1856 připsán do vlastnictví obci S. Spor jde jen o podmínku druhou. Stěžující si obec domáhá se toho, aby dosavadní zvyklost, že jmění osady S. bylo spravováno zastupitelstvem obce V., byla pokládána za zvláštní jinakou úmluvu, o jaké mluví § 107 ob. zř. Tento názor st-lky postrádá však právního podkladu, poněvadž § 107 nepřikládá faktu, že obec spravuje jmění osady, žádný účinek, který by právo osady na vlastní správu jejího jmění nějak obmezoval, naopak žádá k tomu úmluvu mezi osadou a politickou obcí. Takové úmluvy tu není. St-lka sama přiznává, že takové ujednání se dnes přesně dokázati nedá a ve spisech správních nenalézá se nic, co by o existenci takové úmluvy svědčilo. Tím, že obec V. po určitou dobu jmění osady S. skutečně spravovala, vzešel sice určitý skutkový stav, ale nemohlo zvejíti pro obec V. právo, správu tu pro vždy ve svých rukách podržeti. Právo takové může vzniknouti jen ze smlouvy, které tu však není.
Uznal-li žal. úřad za těchto okolností, že jest v osadě S. zříditi osadní zastupitelstvo pro správu vlastního jmění osady, shoduje se výrok jeho se zákonem.

Citace:

č. 3743. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 88-90.