Příspěvek k § 61. knihovního zák.

Trhovou smlouvou dto. 6. srpna 1918 prodal žalující A. svůj statek čp. 27 v Roztokách, zapsaný ve vložce č. 104. žalovanému B„ pro něhož také právo vlastnické v knize pozemkové bylo vloženo. Žalobce domáhá se žalobou zrušení uvedené trhové smlouvy a vrácení statku pro neplnění převzatých povinností se strany žalovaného. Návrh žalobcův za povolení knihovní poznámky spornosti vlastnictví první soud zamítnul.
Vrchní soud zemský poznámku povolil. Odůvodnění. Žalobce béře v odpor i vklad práva vlastnického, ježto smlouva dle vylíčení žaloby se zřetelem na ustanovení § 918. ob. obč. z. a § 110. III. dílčí novely stala se ve skutečnosti neplatnou. Ustanovení § 61. kn. z. není obmezeno na případ původní neplatnosti tabulárního aktu, nýbrž vztahuje se i na případ, když neplatnost nastala dodatečně odpadnutím právního titulu. Domáhaje se zrušení smlouvy snaží se žalobce dosíci neplatnosti celého aktu i s vkladem práva vlastnického pro žalovaného a nabude též, vyhoví-li se žalobě, platnosti dřívější věcné právo k usedlosti (§§ 20. lit. b, 61. kn. z.). Neprávem proto zamítnul první soud návrh žalobce na povolení poznámky z důvodu, že nejde o neplatnost vkladu.
Nejvyšší soud změnil usnesení soudu II. stolice a obnovil usnesení soudu prvního. Odůvodnění: Dle § 61. kn. z. jest poznámka spornosti přípustná jen tenkráte, když ten, kdo vkladem nějakým ve svém knihovním právu byl poškozen, vkladu pro neplatnost žalobou odpírá. — V daném případu však nebyl žalobce poškozen vkladem práva vlastnického pro žalovaného, kterýžto vklad podle kupní smlouvy, se žalobcem uzavřené, stal se s jeho souhlasem. Žalobce neodporuje tomuto vkladu také pro neplatnost vkladu neb kupní smlouvy, podle níž vklad se stal, nýbrž domáhá se pouze rozhodnutí, aby smlouva, dle tvrzení jeho platně uzavřená, byla podle § 918. ob. obč. z. pro odstoupení od smlouvy za zrušenou prohlášena. Nejsou tu tedy podmínky § 61. kn. z., který jako předpis výjimečný nepřipouští výkladu rozšiřujícího. Rovněž není návrh odůvodněn dle § 20. kn. z., poněvadž nejde o vyznačení osobních poměrů, zejména nejde o obmezení v disposičním právu žalovaného.
Návrh na poznámku spornosti není opodstatněn ani jako prozatímní opatření po rozumu § 378. ex. ř. a násl., poněvadž jednak poznámka ta, která je přípustná jen za předpokladů v § 61. kn. z. stanovených, má jiný obsah a účinek než prozatímní opatření dle § 382. ex. ř., jednak ani tvrzený nárok ani nebezpečí žalobci hrozící nebyly nijak osvědčeny.
Rozhodnutí nejvyššího soudu z 21. února 1919, č. j. R-I., 55-19-1. Schin.

Citace:

KIZLINK, Karel. Prof. Ing. Josef Fuksa: Bilanční odpisy a jejich zdanění.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1927, svazek/ročník 8, číslo/sešit 8, s. 256-256.